|
| |
|
|
Výskyt plurálových variant 4. slovesné třídy typu sázejí a sází v současné české beletrii
Bílek, Vojtěch ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání užívání dubletních tvarů sázejí a sází v současné české beletrii. Teoretická část se zabývá historickým vývojem vzoru sázet, popisuje kodifikační historii dubletních tvarů v 3. osobě plurálu indikativu prézentu aktiva a charakterizuje stylovou sféru literární komunikace. Empirická část představuje vzorek dvanácti českých knih a editorský úzus jejich nakladatelství. U jednotlivých knih jsou charakterizovány dominantní jazykové prostředky a sociolingvistické faktory generační příslušnosti a regionálního původu autorů. Součástí jsou stanovené hypotézy na základě již existujících výzkumů Pavla Sojky, zejména výzkumu v prózách Bohumila Hrabala. Po představení jednotlivých výsledků dochází k jejich hromadné prezentaci a porovnání s předcházejícími výzkumy. Tato práce potvrzuje Sojkou popsané tendence v konkurenci obou variant, rozšiřuje však zmapovanou oblast meziparadigmatického vyrovnávání o sféru literární komunikace a popisuje některé odlišnosti v získaných datech. Závěry práce charakterizují faktory ovlivňující různé podoby konkurence variant vzoru sází v beletrii a shrnují, které vývojové tendence se v umělecké sféře uplatňují. KLÍČOVÁ SLOVA variantní tvary, IV. třída slovesná, vzor sázet, morfologie v české beletrii, srovnání
|
|
| |
|
| |
|
|
Projevy deflektivizace v současné češtině - tendence k nesklonnosti některých křestních jmen ve spojení s příjmeními
Kripnerová, Nella ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou deflektivizace v současné češtině, a to konkrétně tendencí neskloňovat některá křestní jména ve spojení s příjmeními. V teoretické části se zaměřuje na dynamiku vývoje současné češtiny, vysvětluje pojmy norma a kodifikace, popisuje variantní tvary v jazyce a objasňuje příčiny jazykových změn. Následně definuje poměrně novou tendenci - deflektivizaci a uvádí některé její konkrétní příklady. V souvislosti s neskloňováním některých jmen objasňuje, jak by se taková jména měla skloňovat. Cílem praktické části je porovnat výsledky dotazníkového šetření, které si klade za cíl zjistit, v jaké míře se deflektivizační tendence projevují u české populace, s výsledky uváděnými v ČNK a zhodnotit, zda v současnosti převládá tendence tato jména skloňovat, či nikoliv. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojové tendence současného jazyka, variantnost, jazyková norma, kodifikace, deflektivizace, skloňování, křestní jméno, příjmení
|
|
|
Vliv pražské obecné češtiny na jazykový projev studentů ze Zlínska
Zemancová, Rebeka ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který může mít pražská obecná čeština na studenty ze Zlínska, kteří se dlouhodobě pohybují v pražském prostředí. První část práce se věnuje teoretické problematice, jazykovým vrstvám a rozdílům mezi nimi. Druhou polovinu práce tvoří empirická část, jedná se konkrétně o rozhovory s mladými studenty ze Zlínska. Rozhovory jsou vedené takovou formou, aby tázaní zpočátku nevěděli, na jaké téma se vedoucí rozhovoru soustředí, v druhé fázi je jim potom tato skutečnost prozrazena a tázající se soustřeďuje přímo na konkrétní poznatky jednotlivých mluvčích a jejich jazykovou sebereflexi. Všechny rozhovory jsou nahrávány, přepisem je zaznamenáno vše, co je pro účely práce důležité. Získané výsledky následně částečně potvrzují některé teze, které byly na začátku práce stanoveny, například, že vliv sociální interakce hraje roli v míře přizpůsobení se obecné češtině. Výsledky však nejsou jednoznačné a je nutné přihlížet také na podmínky, při nichž byly rozhovory pořizovány, a na různorodost mluvčích. Obecným shrnutím může být, že se mluvčí ve většině případů alespoň do jisté míry přizpůsobují jazyku majority, tedy v tomto případě obecné češtině. Míra přizpůsobení poté variuje v závislosti na délce pobytu, zapojení do společenského života a také osobnosti mluvčího a...
|
|
|
Komunikace Úřadu vlády ČR na Instagramu
Holasová, Jitka ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Komunikace Úřadu vlády ČR na Instagramu bylo provést detailní jazykovou analýzu textů z instagramového účtu Úřadu vlády ČR a zhodnotit rysy, které jsou pro tento diskurz typické. Dále bylo cílem zhodnotit texty z hlediska zařazení mezi funkční styly (komunikační sféry) a z hlediska neformálních projevů komunikace institucí veřejné správy. V teoretické části se diplomová práce zabývá charakteristikou institucionální komunikace, administrativního funkčního stylu a rysy elektronické komunikace. Korpus textů sestává z devadesáti tří textů z instagramového účtu Úřadu vlády ČR, přičemž nejstarší použitý text pochází z 27. 9. 2018, nejnovější pak z 18. 5. 2022. Při analýze textů jsme se zaměřovali na jejich morfologickou a lexikální rovinu, množství a podobu pikturálního kódu, přítomnost či nepřítomnost vyjádřeného osobního názoru, funkce textů a na charakter intertextovosti. Rozebírané texty řadíme do institucionální komunikace, pro kterou je typický administrativní funkční styl. Rozebírané texty odpovídají administrativní stylu v oblasti morfologické roviny, intertextovostí a zastoupením funkcí textů. Administrativnímu stylu naopak neodpovídá podoba a množství pikturálního kódu, vyjadřovaný osobní názor zástupců institucí a lexikální rovina textů.
|
|
|
Konkurence analytického futura a futura tvořeného tvarotvorným prefixem
Pröschl, Vojtěch ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá dva typy tvarů, které v českém jazyce slouží k vyjadřování budoucnosti u nedokonavých sloves. Jedná se o analytický tvar a tvar s tvarotvorným prefixem. Práce nejprve seznamuje čtenáře se základní problematikou tématu a následně i s dosavadními poznatky v této oblasti. V další části je zkoumán výskyt zmíněných tvarů ve slovní zásobě českého jazyka. Cílem této práce je s pomocí zmíněného výzkumu doplnit mezery v dosavadních zmínkách o této problematice.
|
|
|
Současný slovník nářečí mladé generace na Hranicku
Toračová, Klára ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Současný slovník nářečí mladé generace na Hranicku ABSTRAKT Čeština je velmi bohatý jazyk, náš největší slovník čítá přibližně 250 tisíc slov a toto číslo navíc zachycuje mnoho dalších slov patřících nářečním skupinám, avšak některá nářeční slova stále nejsou zaznamenána ve slovnících a jejich užívání je vázáno na velmi úzký okruh uživatelů. Tato bakalářská práce je zaměřena na nářečí v oblasti města Hranice v Olomouckém kraji. Nářečí jsou v dnešní době proměňována vlivem různých faktorů. Cílem této práce je zjistit, zda jsou významy konkrétních nářečních slov stále známé u mladé generace v hranickém nářečním úseku a také zda jsou tyto dialektismy používané v jejich běžné mluvě. Teoretická část vymezuje základní pojmy týkající se nářečí, charakteristiku dialektu dané oblasti a stručný popis historie Hranic a okolí. Praktická část je vyhotovena na základě dat, která byla získána pomocí dotazníku. Nejprve byl nashromážděn jazykový materiál od respondentů různých generací ve věku od 24 do 65 let, kteří se v Hranicích narodili a běžně užívají tamější dialekt. Pomocí tohoto jazykového materiálu a slov zachycených v Českém jazykovém atlase byl sestaven dotazník, který byl předložen žákům gymnázia a žákům pobývajícím v Domově mládeže Střední lesnické školy v Hranicích. Následně byly vyvozeny závěry ohledně slovní...
|
|
| |
host ::
RSS.