|
|
Česká šlechta v první třetině 20. století
Sogel, David ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Žáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce Česká šlechta v 1. třetině 20. století analyzuje význam šlechty žijící na území Čech, konkrétně pěti vybraných rodů, a to Auerspergů, Buquoyů, Czerninů, Metternichů- Winneburgů a Schaumburgů-Lippe, po vzniku Československé republiky roku 1918. Pozornost je po celou dobu zaměřena na tyto rody, jejich život a strategie v nově vzniklém státu. Práce si klade za cíl analyzovat jejich reakce na změnu státního zřízení, na probíhající pozemkovou reformu, na zrušení užívání šlechtických titulů vedoucího k zániku jejich privilegovaného společenského postavení, stejně jako na propojení individuální a kolektivní složky šlechtictví. Metodologicky se práce opírá o koncepty Pierra Bourdieu a Fernand Braudela, konkrétně o pojetí habitu, kapitálu, sociálního pole, dlouhého trvání a tzv. nové šlechty. Úvodní části práce, tedy historický kontext, prameny a metodologické přístupy, mají za cíl ukázat vhodnost užití těchto konceptů pro výzkum šlechty. Následující, tedy empirická část práce, která začíná pátou kapitolou, zkoumá jednotlivá pole šlechty, přičemž první popisovanou oblastí je pole politické. U něj je důraz kladen na otázku postoje zkoumaných rodů vůči Československu. Jádro práce představuje následující šestá kapitola, která mimo jiné prokazuje kontinuity šlechtictví i po roce 1918, analyzuje...
|
|
|
Soužití českých a německých pracovníků Krkonošské papírny v Hostinném mezi lety 1932-1949
Sogel, David ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Mrňka, Jaromír (oponent)
práce Bakalářská práce Soužití českých a německých pracovníků Krkonošské papírny v Hostinném mezi lety 1932-1949 pojednává o vývoji podniku Eichmann a spol. a jeho znárodněném nástupci, podniku Krkonošské papírny. Zaměřuje se nejen na období vytyčené ve svém názvu, nýbrž se snaží postihnout více či méně celou téměř stoletou etapu, kdy byl podnik vlastněn rodinou Eichmann. Součástí této práce je také charakteristika fungování podniku do počátku roku 1949, tedy několika let po jeho znárodnění, než byl původní konglomerát definitivně rozdělen. Tématem, které spojuje jednotlivé kapitoly, je zájem o vliv zúčastněných aktérů na fungování a orientaci podniku. Práce je rozdělena do dvou částí. V první z nich jsou nastíněny osudy podniku úzce svázané se samotnými majiteli od 19. století až do jejich odsunu z Československa po roce 1945. Druhá část pak nastiňuje fungování podniku z pohledu jednotlivých zaměstnanců, kdy je záměrem rozkrýt přeměny vnitřní struktury firmy především na základě úrazových zpráv z let 1939-1945, tedy ve specifické době druhé světové války. V této části jsou určité případy explicitně zdůrazněny, neboť snahou bylo pramenně dokázat některé obecné tendence uváděné v sekundární literatuře. Práce je symbolicky zakončena popisem odsunu německých pracovníků z Československa, znárodněním...
|
host ::
RSS.