|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zpodobení pekla ve Věčném pekelném žaláři a v Písních o čtyřech posledních věcech člověka
Bukáčková, Nela ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Smyčková, Kateřina (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu zpodobení pekla ve dvou textech z druhé poloviny 17. století, v Šteyerově "překladu" Věčného pekelného žaláře (1679) a anonymní Písni o pekle (70. léta 17. století) z cyklu písní o posledních věcech člověka. V úvodu nastiňuji historii zpodobení pekla v křesťanské kultuře, včetně vytvoření repertoáru ustálených motivů souvisejících s peklem. Těžištěm práce je srovnání pojetí prostoru pekla v jednotlivých exemplech Žaláře a v Písni. Také stručně analyzujeme symboliku trestů, kterými jsou v pekle hříšníci trestáni.
|
|
|
Analýza repertoáru zpěvníku Velmi pohodlný kancionálek za mrtvé
Ungrová, Veronika ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Smyčková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je základní filologická analýza repertoáru anonymního nenotovaného kancionálu českých pohřebních písní, který byl vydán v Praze ve 30. letech 18. století. Kromě sestavení nezbytných soupisů písňových incipitů a nápěvových odkazů se práce zaměřuje především na datační kritiku shromážděných písní a na identifikování možných předloh zpěvníku. Zároveň se pokouší vymezit místo tohoto kancionálu v bohemikální hymnografii první poloviny 18. století.
|
|
|
Podoby konceptu v kázáních Daniela Nitsche
Pechová, Michaela ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Smyčková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozborem dvou vybraných kázání jezuitského kazatele Daniela Nitsche (1651-1709) z postily Berla královská Jezu Krista (1709), a to zejména z hlediska jejich příslušnosti k novému umění elokvence (ars nova eloquentiae). Vybranými kázáními jsou kázání na neděli v Devítník a kázání na pátou neděli po Velikonocích. Při rozboru usiluje především o analýzu kompozičních prostředků, jejichž prostřednictvím dochází k propojení jednotlivých částí duchovních promluv. Cílem práce je představit některé z konceptuálních prvků, kterých ve svých kázáních Nitsch užíval.
|
|
|
Vytváření písňového kánonu v rukopisných kancionálech 17. a 18. století
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Malura, Jan (oponent) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Předkládaná disertační práce navazuje na současné výzkumy raně novověké rukopisné kultury. Zaměřuje se na moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století a na jejich písňový repertoár. Rukopisná hymnografie může sloužit jako vydatný pramen pro poznání lidové zbožnosti, barokní literatury i hudby; část rukopisných kancionálů obsahuje notaci, mnohé jsou bohatě iluminované. Jejich repertoár ale dosud nebyl edičně zpřístupněn a nejsou k dispozici téměř žádné studie, jež by se mu věnovaly. V úvodu práce jsou stručně shrnuty současné tendence ve zkoumání rukopisné kultury a literárního kánonu. Následuje popis přibližně čtyřiceti rukopisných kancionálů, z nichž tato práce čerpala. Druhá kapitola podává obecnou charakteristiku rukopisné hymnografické produkce, jejím tématem jsou především důvody pro volbu rukopisného média a jeho výhody, a zvláště pak repertoár rukopisných zpěvníků. Třetí kapitola dokládá obecné závěry předchozího textu na příkladu čtyř kancionálů z šedesátých a sedmdesátých let 17. století: analýza jejich písma, iluminací a repertoáru vede k závěru, že jsou dílem jediného písaře, Jana Klabíka z Želechovic; v centru pozornosti jsou principy utváření hymnografického kánonu Klabíkových kancionálů a jejich vazby na starší hymnografickou tradici. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na dvě specifické...
|
|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
|
|
Analýza repertoáru Kancionálku aneb Písní křesťanských
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu anonymního Kancionálku, vydaného v Praze u K. F. Rosenmüllera mezi lety 1712-1727. Na základě přehledu pramenů ukazuje na jeho vazby k jiným zpěvníkům i na jeho možné předlohy (nekatolický literátský kancionál aj.). Hlavní část práce analyzuje úpravy staršího repertoáru a celkovou koncepci Kancionálku: jejím účelem je popsat editorské strategie při vytváření menšího nenotovaného zpěvníku pro široké lidové vrstvy. Přílohu tvoří katalog všech písní obsažených v Kancionálku.
|
|
| |
host ::
RSS.