Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy.
Time and its perception in Heinrich Böll's early short stories
Johnová, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Smyčka, Václav (oponent)
Rané prózy Heinricha Bölla vznikaly v dobovém kontextu, který byl do značené míry ovlivněn pojetím historické přítomnosti, resp. konce 2. sv. války jako "hodiny nula" (Stunde Null), a s tímto kontextem je spojují četné souvislosti. I v jejich názvech se často vyskytují časové motivy. Práce provádí naratologický rozbor časového aranžmá vyprávění čtyř prozaických textů a dále se zaměřuje na vnímání a pojetí času jejich postavami. Nabízí odpověď na otázky, zda tato pojetí odpovídají spíše otevřenému či uzavřenému, lineárnímu či cyklickému pojetí času, nebo kategorii času vytěsňují; zda je čas příběhu teleologický (např. ve smyslu ‚osudu'), nebo jeho centrum představuje otřes, který lze překonat (‚krize'), příp. zda povídky představují konflikt vícero takových pojetí času. Práce průběžně sleduje význam zjištění ve vztahu k mimoliterárnímu dobovému vnímání historického času. Vychází z rozboru díla Der Zug war pünktlich a dále zapojuje povídky Damals in Odessa, Geschäft ist Geschäft, Nicht nur zur Weihnachtszeit.
The Motif of Communal Dining in Short Stories by Wolfgang Borchert and Peter Bichsel
Sanitráková, Simona ; Schneider, Thomas (vedoucí práce) ; Smyčka, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá motivem společenství u stolu ve vybraných povídkách Wolfganga Borcherta a Petera Bichsela. Nejdříve bude pozornost soustředěna na význam motivu společenství u stolu prizmatem kultury a náboženství. Dále budou představeni oba autoři a jejich díla budou zasazena do společensko-historického kontextu. Jednotlivé povídky budou detailně analyzovány a interpretovány ve vztahu k centrálnímu motivu společenství u stolu. Práce si klade za cíl představit doposud neprostudované ztvárnění onoho velkého kulturního tématu na formátu krátkých textů v podobě vybraných povídek.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav ; Smyčka, Václav ; Turek, Matouš ; Nekula, M. ; Heimböckel, D. ; Weinberg, M. ; Budňák, Jan ; Futtera, Ladislav ; Horňáček, L. ; Hon, J. K.
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného “dlouhého” 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií.
Transfer/Expulsion in the czech and german memory Cultures
Smyčka, Václav ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Urválek, Aleš (oponent) ; Schneider, Thomas (oponent)
Práce zkoumá, jak se zpracovává, vykládá a inscenuje vyhnání Němců z Československa v soudobé literatuře a umění. Koncentruje se na dvě centrální otázky: jak se předávají v těchto textech vzpomínky na odsun přes vícero generací a zda či jak jsou odlišné vzpomínky přeložitelné z jedné kultury vzpomínání do druhé. První část dizertace načrtává politické a diskurzivní kontexty českých a německých kultur vzpomínání a jejich dynamiku na základě modelu floating gap Jana Assmanna, resp. Jana Vansiny. V druhé části práce je představeno sedm strategií vzpomínání (dokumentovat, vykládat, vyšetřovat, vystavovat rozkouskované vzpomínky, vzývat/inscenovat trauma, kreslit genealogie, číst v krajinách), s jejichž pomocí autoři reprezentují odsun v literatuře a umění. Třetí část dizertace se koncentruje na problém interkulturní překladovosti vzpomínek a jejich vnitřní dialogičnosti. Jako červená nit se prací vine téma nevyhnutelného spojení vzpomínky a zapomnění, které se spájí a vzájemně vyžadují jak na úrovni literárních textů, tak i na úrovni politiky vzpomínání.
Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu.
Společenský styk v 18. století z pohledu dobových příruček
Hubáčková, Pavla ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Smyčka, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje na základě vybraných německojazyčných příruček z 18. století, jaké prostředky se doporučovaly tehdejším čtenářům k dosažení úspěšného života, co bylo přípustné a co nikoliv, jakým jednotlivým aspektům lidského chování se věnovali, a jak se lišili pohledy jednotlivých autorů na danou problematiku. Jako ústřední bod jí slouží Klugheitslehre Karla Heinricha Seibta, které podrobně rozebírá za pomoci obsahové analýzy a komparuje je s další literaturou. Též vymezuje některé pojmy, s nimiž dobové příručky pracují, např. zdvořilost nebo chytrost.
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Smyčka, Václav
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie.
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní...
Afekt a výraz v osvícenské společnosti
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami způsobu vyjadřování a výrazu emocí v druhé polovině 18. století. Jejím cílem je prozkoumat provázanost výuky jazyka, funkce medií, antropologických představ a způsobů vyjadřování emocí na prahu osvícenství. Široké pozadí tohoto hledání bude tvořit proces rozpouštění rétorické tradice. Praktické zkoumání takto rozsáhlého pole pedagogického, jazykovědného a morálního diskurzu se pak soustředí na výuku řečnictví v kolegiu Karla Heinricha Seibta na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.