|
|
Esej o závislosti. Politická filosofie a nesoběstačnost člověka
Smutný, Robert ; Bierhanzl, Jan (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou závislosti (dependence) v kontextu politické filosofie. V první kapitole se snaží ukázat, kdy a jak se v liberální politické filosofii objevilo pojetí člověka coby nezávislého individua. Zároveň je cílem kapitoly poukázat na historickou podmíněnost tohoto stanoviska, a to jednak dobovými úkoly, na něž se liberalismus snažil odpovědět, jednak obecnějšími filosofickými koncepcemi. Druhá kapitola se zaobírá konzervativní reakcí na liberalismus. Nejprve identifikuje její význačné rysy a následně přechází k myšlenkám autorů, které pro zdůvodnění svých politických intuic využívá britský konzervativec Roger Scruton. Ve třech exkursech je pak představena Wittgensteinova argumentace proti soukromému jazyku v kontextu jeho filosofie Lebensform, Hegelovo pojetí uznání z dialektiky pána a raba a pojetí autenticity vypracovávané Charlesem Taylorem. Třetí kapitola se zabývá zejména myšlením Judith Butler, v němž postupem času nabývá pojem závislosti stále důležitějšího významu, ať už se jedná o závislost v její psychologické či fyziologické dimenzi. Závěr práce se pak snaží ukázat, v jakém smyslu můžeme různé podoby závislosti představené průběhu práce vnímat jako osvobozující.
|
|
|
Kritika populární hudby v úvahách Rogera Scrutona
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritikou populární hudby, již provádí britský konzervativní filosof Roger Scruton. Vychází z předpokladu, že tato kritika není ryze estetická, neboť je hluboce zakořeněna ve Scrutonově pojetí umění, kultury a člověka. První část práce se proto zaobírá těmito širšími souvislostmi, a jejím výtěžkem je vysvětlení, proč Scruton zavrhuje populární hudbu coby nedílnou součást populární kultury. Druhá část práce se zabývá Scrutonovou filosofií hudby, tedy otázkami hudební estetiky: jaký je ontologický status hudby, co může znamenat, v čem spočívá její hodnota a v čem její "etická moc". Třetí část je věnována samotné kritice populární hudby: nejprve je objasněn její pojem a následně jsou propojeny výtěžky obou předchozích kapitol, aby byl Scrutonův odsudek populární hudby pojat v plné šíři. Závěr práce je věnován poukázání na problematické aspekty Scrutonovy teorie, zejména otázce adekvátnosti aplikace modelu pro oceňování vážné hudby na případ hudby populární.
|
|
|
Vliv "ždanovismu" na vývoj české poúnorové hudební estetiky
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dění v české hudební estetice po "Vítězném únoru". V důsledku politických změn byla tato oblast veřejného života řízena podle sovětského vzoru. Proto tuzemští autoři přejali původně sovětské zadání boje proti formalismu. V první části práce jsou nejprve představeny kořeny sovětského boje s formalismem, z nichž vyrostly dvě protiformalistické kampaně. V souvislosti s druhou kampaní jsou představeny názory dobových sovětských teoretiků na společenskou funkci hudby (či umění obecně) a možnosti hudebního zobrazení. Druhá část práce se zaměřuje na českou debatu, respektive její čelní protagonisty: Zdeňka Nejedlého, Josefa Stanislava, Miroslava Barvíka a Antonín Sychru. V závěru práce je česká debata srovnána se sovětským vzorem. Klíčová slova socialistický realismus | normativní estetika | hudební estetika | ždanovismus | ideologie
|
host ::
RSS.