|
|
Vnímaná inflace - nový fenomén po zavedení eura v hotovostní podobě
Smrčková, Gabriela ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Dizertační práce analyzuje nárůst ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Cílem práce je odhalit faktory, které vedly k tak rapidnímu zhoršení cenového vnímání ze strany Evropských spotřebitelů po roce 2002, což nereflektovalo cenový vývoj v eurozóně, a vyvodit zobecňující závěry pro tvůrce hospodářské politiky kandidátských zemí. Existují alespoň čtyři důvody, proč má cenu se zabývat odtržením ukazatele vnímané inflace od inflace skutečně naměřené. Zaprvé, z hlediska politicko-ekonomického, se lze obávat poklesu podpory projektu měnové integrace. Zadruhé v rovině makroekonomické existuje riziko, že nadhodnocování inflace negativně ovlivní rozhodování o spotřebě, ať už do její úrovně či z hlediska struktury. Zatřetí nesprávné vnímání cenového vývoje může narušit důvěru v oficiální statistiky EU. Konečně nejobávanější riziko pro tvůrce hospodářské politiky pravděpodobně představuje možné přelévání nárůstu vnímané inflace do inflačních očekávání. V dizertační práci je formulováno několik hypotéz, které vycházejí z analýzy problematiky vnímané inflace ze dvou základních úhlů pohledu. Zaprvé z hlediska detailního rozboru vývoje cen po roce 2002 (Hypotézy: (i) spotřebitelé vnímají citlivěji ceny některých statků, proto nárůst ukazatele vnímané inflace lze vysvětlit abnormálním vývojem některých cen ve zkoumaném období (ii) konvergence nových eurových cen ve směru k jejich atraktivní podobě vedla k častým cenovým pohybům, což mělo negativní dopad do cenového vnímání). Zadruhé z pohledu omezeného cenového vnímání spotřebiteli. (Hypotézy: (iii) spotřebitelé se nechovají racionálně, pokud jde o ceny, tudíž nejsou schopny zachytit veškeré cenové pohyby v ekonomice). Dizertační práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je spíše teoretického charakteru a uvádí do problematiky vnímané inflace. Na ni navazují dvě kapitoly empirické, ve kterých jsou analyzovány příčiny nárůstu ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Práce uzavírá, že za zhoršeným cenovým vnímáním po roce 2002 stojí celá řada příčin, které se vzájemně doplňují a jež mají prvotní původ ve změně měnového prostředí. Jde jednak o používání zaokrouhlených konverzních kurzů ze strany spotřebitelů při přepočítávání eurových cen do cen původních, vyšší citlivost spotřebitelů k cenovému růstu oproti poklesu, které spolu s vyšším cenovým růstem některých výrobků ve stěžejním období a častými cenovými pohyby vedly k obviňování eura z vyšších cen. Dizertační práce rovněž upozorňuje, že zatímco nárůst ukazatele vnímané inflace nevedl k růstu inflačních očekávání, narušení cenového vnímání mohlo negativně ovlivnit rozhodování o spotřebě.
|
host ::
RSS.