|
|
Řízení pohybu modelu průmyslového robota
Smrčka, Jiří ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je realizovat řídicí jednotku modelu průmyslového robota ROB 2-6. Řídicí jednotka je realizována s použitím procesoru z rodiny ARM STM32F100. Spolu s řídicí jednotkou má být realizováno HMI, které umožní nahrávání programu a obsluhu řídicí jednotky. V rámci této práce je realizován vizualizační model a algoritmus plánování dráhy v programu Matlab.
|
|
|
Vyhodnocení optických vlastností materiálů
Smrčka, Jiří ; Richter, Miloslav (oponent) ; Petyovský, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout vhodnou automatickou metodu detekce počtu makročástic na tenké povlakové vrstvě. První část se zabývá teorií snímaní a zpracování obrazových dat. Druhá část této práce se zabývá principy vzniku makročástic na tenké povlakové vrstvě a jejich optickými vlastnostmi. V poslední části je navržena metoda automatické detekce počtu makročástic na tenké povlakové vrstvě.
|
|
| |
|
|
Dvě dramaturgické linie české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech
Tomanová, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá dvěma dramaturgickými liniemi české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech. Jejím cílem je na vzorku jedenácti her uvedených za působení nynějšího uměleckého vedení divadla (tj. od divadelní sezóny 2012/2013) ověřit, zda a popřípadě jakým způsobem se proměnil text současného dramatu od dramatického textu 60. až 80. let minulého století. První část práce se zaměřuje na teoretickou charakteristiku dramat typických pro obě tato sledovaná období a na vývoj dramaturgie vinohradského divadla ve vztahu k české dramatice. Druhá část práce staví na analýze a závěrečné komparaci dramatických textů. Jedná se o dramata Motýl na anténě (1963) Václava Havla, Piknik (1964) Ladislava Smočka, Kočka na kolejích (1965) Josefa Topola, Hodinový hoteliér (1969) Pavla Landovského, Audience (1975) Václava Havla, Pěnkava s Loutnou (1978) Antonína Přidala, Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986) Milana Uhdeho, Nikdy (2003) Lenky Lagronové, Ulity (2011) Magdaleny Frydrych Gregorové, Na kamenném, kamenném poli (Job) (2011) Terezy Verecké a Za dveřmi (2017) Barbory Hančilové. KLÍČOVÁ SLOVA Divadlo na Vinohradech, dramaturgie, současné české drama, modelové drama, absurdní drama.
|
|
| |
|
|
Motivický vývoj v poezii Jana Skácela
Dvořáková, Kateřina ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci je jako hlavní její cíl stanoveno vymezení a porovnání motivů, které se v celé básníkově tvorbě opakují. Práce si klade za cíl zhodnotit jednak dominanci motivů nad motivy ostatními a následně určit, ve které ze sbírek jejich vliv převažuje a jak se převaha motivů mění od nejstarší po nejmladší sbírku. Zároveň se tyto motivy bude tato práce snažit porovnat i s klíčovými motivy ve Skácelových básních pro děti, a pokud se v ní stejné motivy vyskytovat budou, pak i to, zda se v nich jejich funkce nebo význam liší. Pozornost ve zkoumání motivů bude také věnována sbírkám, které vyšly paralelně ve stejných letech, neboť je předpokladem, že se u nich bude dát porovnat mnohem více společných rysů, a protože jsou pravděpodobně tvořeny současně, bude jednodušší konkretizovat rozdíly v autorově tvorbě adresované oběma skupinám čtenářů. V této práci je také stanoven cíl shrnout ty nejdůležitější milníky autorova života. Pečlivou analýzou jednotlivých sbírek byly určeny skupiny dominantních motivů a porovnány mezi sbírkami pro dospělé čtenáře a následně i se sbírkami pro čtenáře dětského. Dále bylo zjištěno, že paralelně vydané sbírky ale bohužel nebyly tvořeny současně a společné rysy nenesou. Z informací dostupných o autorově životě z odborné literatury i osobní korespondence byl...
|
|
|
Obraz normalizace z pohledu dětských protagonistů
Semrádová, Adéla ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem doby normalizace z pohledu dětského protagonisty v dílech české literatury 90. let 20. století. Práce se zaměřuje na romány Hrdý Budžes Ireny Douskové a Báječná léta pod psa Michala Viewegha, které nejdříve analyzuje na rovinách vypravěče, časoprostoru, konfigurace postav a charakterizačních technik a narativního publika. Posléze metodou komparace zjišťuje, které narativní techniky podílející se na stavbě fikčních světů jsou textům společné a které jsou podstatným faktorem pro idylické zobrazení normalizační reality a které vytváří její odlehčený obraz, aniž by oslabovaly vážnost historického rámce. Výsledkem práce je, že důležitým prostředkem obrazu idylického dětství v době normalizace je orientace na každodennost hlavního hrdiny a na jeho rodinné prostředí. Dále důležitou narativní technikou je nepřímá charakterizace hlavní postavy prostřednictvím promluvy, která se projevuje humorným efektem projevu v obou případech protagonistů. Naopak nepodstatnou kategorií se díky metodě komparace prokázala být kategorie vypravěče, který je ve vybraných textech jiného druhu, a nepředstavuje tak podstatný faktor na budování narativních světů. KLÍČOVÁ SLOVA Hrdý Budžes, Báječná léta pod psa, dětský hrdina, doba normalizace, vyprávění
|
|
|
Žánr pohádkové hry v tvorbě J. K. Tyla a J. Drdy
Bernasová, Natálie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou žánru pohádkové hry v tvorbě Josefa Kajetána Tyla a Jana Drdy. Cílem práce je zaznamenat shodné a rozdílné přístupy autorů, ty budou odvozovány na základě stanovených klíčových motivů (motiv lásky, motiv erotiky, motiv práce a peněz, motiv lidovosti), pohádkového rázu, typologie postav, otisku doby, role hudby a dalších faktorů. Práce staví na analýze a vzájemném srovnání sedmi pretextů - na Tylově Strakonickém dudákovi (1847), Tvrdohlavé ženě (1849), Jiříkově vidění (1849), Čertovi na zemi (1850) a Lesní panně (1850) a na Drdových Hrátkách s čertem (1945) a Dalskabátech (1959). Dalším cílem práce je potvrzení, či vyvrácení hypotézy, že Jan Drda koncipoval své dvě pohádkové hry po vzoru Tylových dramatických báchorek. Vzhledem k charakteru práce jsou vedle odborné literatury hojně využívány divadelní programy, kritiky a recenze z 2. poloviny 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Kajetán Tyl, Jan Drda, pohádkové drama, dramatická báchorka, tylovská tradice
|
|
|
Reflexe společnosti 30. let v dramatech E. Konráda, V. Wernera a F. Tetauera
Kaprálková, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vzorek dramat 30. let 20. století, a to tří "zapomínaných" autorů - Edmonda Konráda, Viléma Wernera a Franka Tetauera, a následně zhodnotit, zda jejich díla splňují požadavky na to, být sociálně reflexivními texty tehdejší společnosti. Důležitým výchozím bodem práce je literárně-historická kapitola věnující se literatuře 30. let se zaměřením na sociálně reflektivní tvorbu. Moje prvotní hypotéza předpokládá, že drama, potažmo literatura, se ve 30. letech začíná angažovat. Na dramata je tedy nahlíženo zejména perspektivou angažovanosti. Pro práci jsem si stanovila badatelské otázky, zda jsou hry Konráda, Wernera a Tetauera napsané v druhé polovině 30. let silně sociálně angažované a v čem tato jejich angažovanost spočívá. Zvolenou metodou zkoumání je analýza jednotlivých dramat z několika shodných hledisek. Rozbor odhalil v dramatech opakující se tematické a motivické prvky. Závěrem diplomové práce zjišťuji, že se jedná o dramata silně angažovaná. Tato angažovanost tkví zejména v reflexi problémů společnosti a ve funkci dramatu jako nástroje dodání odvahy a vyburcování národa ke společnému boji proti zlu. Autoři se soustředí především na myšlenku textu a její aktuálnost, ne na formální zajímavost. Dramata Konráda, Wernera a Tetauera, ač ve své době...
|
|
|
Typologizace vizuálních textů české experimentální poezie
Hrdinová, Tereza ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vizuální texty české experimentální poezie šedesátých let. Hlavním cílem práce je vytvoření typologie možností vizualizace básnických textů. Záměrem typologizace je zpřehlednění materiálu i související terminologie. První kapitola práce shrnuje vývoj aktualizace vizuální složky básnického textu v kontextu historie vztahu obrazu a slova a stručně charakterizuje experimentální poezii v českém prostředí ve světovém kontextu. Druhá kapitola shrnuje již existující typologie experimentálních textů a vysvětluje, podle jakých kritérií lze vizuální básně třídit. Došli jsme k závěru, že pro zpřehlednění materiálu je nutné texty třídit podle více než jednoho již existujícího kritéria. My texty třídíme z hlediska způsobu tvoření a autorského záměru. Druhá kapitola dále obsahuje samotnou typologii - vizuální básně třídíme do sedmi typů: Statistický text, Strukturální text, Topologický text, Narativní báseň, Barevná báseň, Znečitelňování čitelného a Překrývání. Práce se snaží o popsání rozličných technik tvoření vizuálních básní. Soustředí se tedy především na popis způsobu tvoření textů. Typologizace má sloužit jako nástroj pro proniknutí do problematiky aktualizace vizuální složky básnického textu, popř. i pro čtenářovo vlastní experimentování se slovem a obrazem, což lze využít zejména...
|
host ::
RSS.