|
|
Fenomén bílé
Vítek, Petr ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Tato diplomová práce popisuje fenomén bílé barvy z hlediska
kulturního kontextu západního světa. Hlavním tématem je hledání
bílé barvy ve výtvarném umění a bílá v divadle jako výrazový
a výtvarný prostředek. Zabývám se funkcí této barvy v divadle
z pohledu, ze kterého se může vzhledem k divadelní konvenci jevit
zcela nedivadelní, a přesto je v současné době hojně používaná.
Naopak v umění se bílá stala konvenční barvou pro galerijní prostor
20. století.
V praktické části práce reflektuji dva divadelní projekty, na kterých
jsem se podílel v divadle DISK jako scénograf. V projektech hledám
leitmotiv bílé barvy a zdali se dá mluvit o motivu, který utváří můj
výtvarný rukopis.
|
|
|
Zvuk jako výrazový prostředek herce
Švédová, Michaela ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; JIŘIČKA, Lukáš (oponent)
V první části své absolventské práce reflektuji svoji uměleckou cestu od
hereckých počátků, přes studentskou skupinovou divadelní práci, až k
postupnému přechodu k samostatné autorské činnosti, kde více vystupuji jako
performer a hudebník.
V druhé kapitole se zaobírám svoji předchozí hudební a performerskou praxí,
která mne připravila na samostatnou tvůrčí práci.
V třetí, nejobsáhlejší části, se věnuji svému absolventskému projektu s
pracovním názvem Stroj vedoucí. Zabývám se jak technologiemi, které v
projektu užívám, historickým vývojem i kontextem, tak otázkami, které mi
přicházely do cesty v průběhu tvoření.
|
|
|
Vplyv súčasných designových a módnych trendov na scénografickú tvorbu
Rozsnyóová, Lenka ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Diplomová práca je priestor, v ktorom sa snažím zachytiť a reflektovať zdroje, z ktorých primárne vychádzam pri tvorbe projektov realizovaných v priebehu štúdia na Divadelnej akadémii múzických umení z formálneho aj obsahového hľadiska.
Je rozdelená na dva väčšie textové celky a to teoretickú a praktickú časť.
V teoretickej časti voľne spracovávam zoznam inšpiračných zdrojov, ktoré majú vplyv na moju tvorbu z hľadiska scénografie ako ženstvo, výtvarné umenie, móda, folklór a tie sa v náznaku snažím priblížiť.
V druhej časti diplomovej práce sa zameriavam na praktickú stránku svojej tvorby. Uvádzam niekoľko vlastných divadelných aj nedivadelných projektov, na ktorých demonštrujem praktické využitie inšpiračných zdrojov uvedených v teoretickej časti práce.
Obidve časti diplomovej práce sú prekladané obrazovou prílohou, ktorá zahŕňa inšpiračné zdroje a ilustruje proces vzniku uvedených projektov.
|
|
|
Sochařská inspirace v tématu tělesnosti v performativní praxi
Silich, Sviatlana ; BAŽANT, Jan (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Hlavním obsahem mé diplomové práce je reflexe, zmapování příprav a realizaci projektu The Figs, založeného na tématu vnímání těla a tělesných strachů, a dalších uskutečněných projektů, které se tématu fyzičnosti tykaly. Pak také reflexe mých zkušeností spolupráce se studentkou ateliéru sochařství a práce s materiálem. Paralelně se zmiňuji a rozebírám jednotlivá díla vybraných významných umělkyň, které pracovaly s performativními, časově závislými (time-based) uměleckými formami. Zabyvám se otázkou, jak vytvořené objekty následně zapojit do performance, a jakým způsobem potom objekty ovlivňují průběh performance. Samostatnou kapitolu věnuji materiálu a jeho výběru, včetně práce s vejcem jako materiálem.
V textu reflektuji vlastní zkušenosti jako autora a performera. Analyzuji vývoj tvůrčího procesu ve všech fázích, rozebírám jednotlivé scény a zdůvodňuji konečný výběr prvků.
|
|
|
Technická koordinace divadelního festivalu jako scénografická práce
Gselman, Matic ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; BAŽANT, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci analyzuji a prezentuji problematiku přizpůsobování představení specifických pro určitou lokalitu novým, alternativním podmínkám. Jako příklad mi poslouží Divadelní festival v Mariboru 2016 (FBS 2016), kde jsem působil jako technický koordinátor.
Mým úkolem bylo koordinovat technickou realizaci zhruba 30 představení na různých místech festivalu. V textu se zaměřím na 3 představení, která byla svojí formou nějakým způsobem unikátní a znamenala pro náš tým z určitého hlediska neobvyklou výzvu.
V rámci technické koordinace divadelního festivalu je je třeba využívat nejen technických znalostí a organizačních schopností, ale také znalostí divadelní teorie a scénografie a tvůrčího myšlení.
Případné problémy, které se objeví, a situace, které nastanou, je nutno pečlivě zvážit, protože mohou poskytnout nový úhel pohledu a pomoci vyřešit stávající problémy.
|
|
|
Na motivy mýtu, na motivy snu
Černá, Tereza ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; BAŽANT, Jan (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na mojí bakalářskou práci Možnosti
inscenování mytických příběhů přírodních národů z pohledu scénografa. Ve své
bakalářské práci jsem se věnovala především rešerším, které předcházely tvorbě mé
bakalářské inscenace Drink coffee, ride reindeer, a také mapování samotné práce na
inscenaci včetně reflexe. Nyní pole svého zájmu rozšiřuji. Zabývám se mýty,
pohádkami a sny, a to jak ve své, tak v cizí tvorbě. Snažím se poukázat na styčné
body mezi těmito třemi fenomény a nalézt jejich projevy v divadle i výtvarném umění.
Zároveň se věnuji líčení toho, jakým způsobem buduji své vlastní inscenace, co je pro
mě v tvorbě důležité a kde si podobných trendů všímám u jiných autorů v současném
umění.
|
|
|
Současné postavení scénografa v Devising theatre
Králíková, Františka ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; BAŽANT, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem postavení scénografa v devising theatre. Nejdříve
uvádí čtenáře do tématu krátkou charakteristikou o metodě devising a následně ho
provází ukázkami jedné německé skupiny zabývající se dokumentárním divadlem a
jedné české skupiny, jež se svým laboratorním přístupem pohybuje na hranice mezi
divadlem, výzkumem a performancí. Dále čtenáře seznamuji se svými třemi projekty,
které vznikaly na bázi devising theatre a reflektuji jejich přípravy, průběh, výsledek a
postavení scénografa v nich.
|
|
|
Loutky na pokraji viditelnosti
Migač, Dominik ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (oponent)
V této práci bych se chtěl věnovat úvahám o mém autorském představení µSputnik na kterém jsem pracoval od března 2015 do ledna 2016. Inspiruje historickými událostmi studené války. Dotknu se i předešlého projektu MicroDěj“ (2014) které předcházelo. Také se chci psát o divadelním prostoru „MicroMikro“ do kterého je µSputnik koncipován. Jak MicroMikro tak µSputnik vznikali současně, pojednávání o vzniku těchto věcí se tedy budou prolínat. Bude se jednat o znikaných samotných myšlenkách, dramatizaci příběhu, technické řešení, výrobu, ale i problematiku střídání diváku, zkoušení, propagace a grantů. Zhodnotím, co mi práce přinesla a jak budu postupovat jinak v budoucích projektech.
Dále bych se chtěl věnovat loutkám na hranici viditelnosti obecně a dílům jiných autorů. Probrat nejen formát, který jsem zvolil já ale i jiné pohledy do mikro světa.
|
|
|
Divadelnost baroka
Kotrbová, Karolína ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Ve své práci se zabývám divadelností barokního slohu. Považuji ji za zásadní vlastnost tohoto období, jeho umění a svým způsobem i myšlení. V práci se tento názor pokusím doložit. Na příkladu tří církevních staveb na území Čech a Moravy dokazuji svá tvrzení a vysvětluji, v čem tato divadelnost spočívá. K rozboru záměrně volím tři velmi odlišné stavby – kostel sv. Michaela v Brně, Svatou Horu v Příbrami a poutní chrám Panny Marie Dobré rady u Nových Hradů. Čím více se od sebe jednotlivé stavby liší, tím širší možnosti při dokazování tvrzení mi skýtají.
|
|
|
Komunikace obrazem
Bělochová, Vendula ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Autorka práce se zabývá vizuálním obrazem, jazykem obrazu a způsobem komuni-kace obrazu. Téma je vztaženo k autorské inscenaci Veduty (autorský tým Vendula Bělochová, 3. roč. SC ALD, Jan Tomšů 2. roč. SC ALD), kde mezi divákem a perfor-merem vzniká vizuální obraz jako výsledek jejich společného nonverbálního dialogu. Autorka zkoumá tento obraz na základě analytické metody Rolanda Barthesa, určuje možnosti čtení tohoto obrazu a pojmenovává jazykové jevy, které daný obraz obsa-huje. Výsledkem práce je označení jazyka obrazu za poetický, z čehož vyplývá, že výsledek komunikace dvou účastníků inscenace Veduty je společnou vizuální básní.
|
host ::
RSS.