Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zaniklá středověká vesnice "Mořina" u Běštína (okr. Příbram)
Korbová Procházková, Lucie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá zaniklou stredovekou vesnicí Roudnicka v poloze "Morina" u Beštína. Jedná se o archeologickou lokalitu, která byla známa a zkoumána již v 19. století, ale mylne interpretována jako slovanský mohylník. Približne do roku 1965 byla nejlépe archeologicky prozkoumanou zaniklou vrcholne stredovekou vesnicí v Cechách. Byla provedena kritická revize poznatku z uskutecneného výzkumu. Relikty vesnice byly geodeticky zamereny a na základe získaného podrobného plánu bylo možno rekonstruovat sídelní formu a nastínit podobu dvoru jednotlivých usedlostí.
Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách
Kypta, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Práce sestává ze čtyř kapitol, které se věnují vybraným problémům výzkumu architektury a vnitřního vybavení domů pozdně středověkých a raně novověkých vesnic a malých měst ve 2. polovině 15. až v 16. století. První kapitola se zabývá výskytem pozdně gotických a renesančních architektonických prvků v prostředí zemědělských usedlostí. Je koncipována jako soubor modelových příkladů provázané analýzy hmotných a písemných pramenů. V jejím závěru jsou vymezeny sociální skupiny pořizovatelů. Druhá kapitola představuje bilanci poznatků o uplatnění pozdně gotických a renesančních kachlů v prostředí zemědělských usedlostí a venkovských far. Jejím jádrem jsou otázky chronologie daného jevu, možnosti rekonstrukce otopných zařízení, konfrontace s výsledky stavebněhistorického výzkumu a srovnání s vyšším sociálním prostředím (sídli nižší šlechty). Třetí kapitola prezentuje výsledky dvou mezioborově koncipovaných studií o hromadných nálezech neobvyklých typů kachlů ve venkovském prostředí. Cílem rozboru písemných a hmotných pramenů je snaha o zodpovězení otázky, zda daná kachlová kamna vyjadřovala společenské postavení objednavatele. Čtvrtá kapitola na příkladu hromadného souboru kachlů z malého města (Sedlčany) ukazuje možnosti a meze definice běžného otopného zařízení v dané sídelní kategorii ve 2. polovině 15. století....
Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku
Klír, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Náplní disertační práce je studium vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku. Především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Stanovené téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci. Širší časové vymezení tématu je dáno dvěmi skutečnostmi. (1) Intenzivní zemědělské využití marginálních půd souvisí až s mladším středověkem, konkrétně s rozvojem těch sociálně-kulturních a ekonomických systémů, které umožnily překonávat neúspěchy vysoce riskantních zemědělských strategií. (2) Rozšíření zájmu i na raný novověk je nutné, neboť až pro toto období je k...
Příspěvek k poznání dětského světa ve středověkém Novgorodě (archeologické prameny a jejich svědectví)
Bunyak, Oxana ; Smetánka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Dětství jako věková kategorie je nepřehlédnutelné v životě každé společnosti i kultury, má svůj vliv a podíl na životě společnosti, proto je důležité pro studium sociálního kontextu v minulosti. Zvláště pro pohled na středověkou společnost se stalo studium rodiny a dětství důležitým elementem s jeho aplikovatelností na studium sociálního kontextu středověké kultury (Neel 2004, s. 3-5). Poprvé myšlenku, že vnímání dětství nebylo v průběhu dějin jednotným, ale měnilo se od případu k případu s historií společností, vyslovil Philippe Aris (Aris 1960, s. 44- 59; 136-156), jehož práce byla na některé výroky hodně diskutovaná, ale toto tvrzení je přijímáno dnes do jisté míry všeobecně (Alexandre-Bidon - Lett 1997, s. 9-13). Ostatně, nehledě na mezikulturní variace, dětství je kategorii unikátní tím, že je společné pro všechny lidské společnosti, což dělá ji proto důležitým tématem pro historické a antropologické badání (Sofaer- Derevenski 2005, s. 1-4). Město Novgorod je pro výzkum tohoto tématu velice atraktivní, nejen z důvodu početných archeologických nálezů předmětů každodenního života spojených s péčí o děti, a předmětů, přímo pro děti určených. Novgorodská kultura trvala přes celý středověk a její prostředí nám předávají soudobé písemné a literární památky a světoznámá díla místních uměleckých škol. Taky je...
Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách
Kypta, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Vařeka, Pavel (oponent)
Práce sestává ze čtyř kapitol, které se věnují vybraným problémům výzkumu architektury a vnitřního vybavení domů pozdně středověkých a raně novověkých vesnic a malých měst ve 2. polovině 15. až v 16. století. První kapitola se zabývá výskytem pozdně gotických a renesančních architektonických prvků v prostředí zemědělských usedlostí. Je koncipována jako soubor modelových příkladů provázané analýzy hmotných a písemných pramenů. V jejím závěru jsou vymezeny sociální skupiny pořizovatelů. Druhá kapitola představuje bilanci poznatků o uplatnění pozdně gotických a renesančních kachlů v prostředí zemědělských usedlostí a venkovských far. Jejím jádrem jsou otázky chronologie daného jevu, možnosti rekonstrukce otopných zařízení, konfrontace s výsledky stavebněhistorického výzkumu a srovnání s vyšším sociálním prostředím (sídli nižší šlechty). Třetí kapitola prezentuje výsledky dvou mezioborově koncipovaných studií o hromadných nálezech neobvyklých typů kachlů ve venkovském prostředí. Cílem rozboru písemných a hmotných pramenů je snaha o zodpovězení otázky, zda daná kachlová kamna vyjadřovala společenské postavení objednavatele. Čtvrtá kapitola na příkladu hromadného souboru kachlů z malého města (Sedlčany) ukazuje možnosti a meze definice běžného otopného zařízení v dané sídelní kategorii ve 2. polovině 15. století....
Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku
Klír, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Náplní disertační práce je studium vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku. Především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Stanovené téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci. Širší časové vymezení tématu je dáno dvěmi skutečnostmi. (1) Intenzivní zemědělské využití marginálních půd souvisí až s mladším středověkem, konkrétně s rozvojem těch sociálně-kulturních a ekonomických systémů, které umožnily překonávat neúspěchy vysoce riskantních zemědělských strategií. (2) Rozšíření zájmu i na raný novověk je nutné, neboť až pro toto období je k...
Zaniklá středověká vesnice "Mořina" u Běštína (okr. Příbram)
Korbová Procházková, Lucie ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Klír, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá zaniklou stredovekou vesnicí Roudnicka v poloze "Morina" u Beštína. Jedná se o archeologickou lokalitu, která byla známa a zkoumána již v 19. století, ale mylne interpretována jako slovanský mohylník. Približne do roku 1965 byla nejlépe archeologicky prozkoumanou zaniklou vrcholne stredovekou vesnicí v Cechách. Byla provedena kritická revize poznatku z uskutecneného výzkumu. Relikty vesnice byly geodeticky zamereny a na základe získaného podrobného plánu bylo možno rekonstruovat sídelní formu a nastínit podobu dvoru jednotlivých usedlostí.
Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku
Klír, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Náplní disertační práce je studium vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku. Především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Stanovené téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci. Širší časové vymezení tématu je dáno dvěmi skutečnostmi. (1) Intenzivní zemědělské využití marginálních půd souvisí až s mladším středověkem, konkrétně s rozvojem těch sociálně-kulturních a ekonomických systémů, které umožnily překonávat neúspěchy vysoce riskantních zemědělských strategií. (2) Rozšíření zájmu i na raný novověk je nutné, neboť až pro toto období je k...
Hry a hrací pomůcky. Příspěvek ke studiu volného času ve středověku
Čechura, Josef ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Hry tvoří nedílnou součást života člověka. Provázejí člověka prakticky po celou dobu jeho existence. Přitom se nejedná o jev bytostně lidský. Hrají si i zvířata a z tohoto hlediska by se jevila dokonce starší než kultura. Tento aspekt hry rozvinul zejména kulturní antropolog Johan Huizinga. Jeho dílo Horno ludens je dodnes často citováno, i když někteří Huizingovi následovníci je již považují z velké části za překonané. Ať už je původ hry jakýkoliv zůstává faktem že hra provází člověka celou jeho historií a právě člověk ji dokázal rozvinout do nepřebemého množství druhů a variant. Jedním z odvětví, které vykrystalizovaly během tisíciletého vývoje,jsou i deskové hry, které tvoří hlavní náplň této práce. Pro badatele v historických a společenských vědách je výzkum her jednou ze součástí celkového výzkumu poznání člověka a jeho kultury, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Česká literatura Je dosud velmi chudá na práce věnované deskovým hrám. Po průkopnických pracích Zíbrtových (Zíbrt 1888 a 1889) a několika článcích v různých periodikách jsou to do dnešní doby pouze knihy Miloše Zapletala, které však nesledují prioritně aspekt historický ani archeologický, ale jsou určeny nejširší čtenářské obci.
Rok středověkého zemědělce v archeologických dokladech
Vedralová, Lucie ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Zemědělství je základní potřebou lidské společnosti. Patří k nejdůležitějším výrobním odvětvím a bylo první ze všech činností člověka, které významně zasáhly do jeho životního prostředí. Vývoj zemědělství probíhá spolu s vývojem společnosti. A naopak, společnost se rozvíjí i díky úspěšnému zemědělství. Daný vztah je vzájemný. Podobně jako jiné obory lidského snažení i dějiny zemědělství v sobě zahrnují množství otázek, jež se zdají být nevyčerpatelné. Šíře dané problematiky výrazně přesahuje rozsah této práce. I přestože zde není prostor na rozpracování všech problémů, je důležité alespoň některé z nich, které bezprostředně souvisejí se zemědělskou výrobou, stručně zmínit. V první části proto velmi zlehka nastíním otázky klimatu, zemědělských systémů, výnosnosti, vztahu rostlinné a živočišné výroby a sepjetí vývoje středověké společnosti a krajiny s vývojem zemědělství. Úkolem této práce je rekonstrukce zemědělského roku středověkého rolníka v českých zemích ve vymezeném období od 6. do 13. století s využitím pramenů archeologických, ikonografických, písemných a etnografických. V jednotlivých kapitolách se budu zabývat základními fázemi zemědělského cyklu a popisem činností, které v něm probíhají. Svou pozornost zaměřím především na archeologické nálezy, které tvoří pramennou základnu v raném středověku a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.