Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Inovativní postupy v diagnostice spánkové apnoe
Kostlivý, Tomáš ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Kučera, Radek (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
S rozvojem diagnostiky a celého oboru somnologie byla v 70. letech 20. století mezi poruchami spánku a bdění vymezena diagnóza spánkové apnoe. Obstrukční spánková apnoe je jejím nejčastějším typem s nejvyšší prevalencí, postihuje až 1/3 dospělé populace. Onemocnění je charakterizováno obstrukcí horních cest dýchacích ve spánku, která vede ke vzniku apnoických pauz. Konečným důsledkem je vznik řady komorbidit především kardiovaskulárního systému. Mezi dosud ne zcela objasněné patofyziologické mechanizmy patří oxidativní stres, zánětlivé procesy, endoteliální dysfunkce a další. Diagnostika je multioborová, zahrnuje otorinolaryngologické vyšetření horních cest dýchacích a spánkovou monitoraci, která je náročná na technické vybavení, čas i zkušenosti. Terapie je převážně konzervativní, zahrnuje režimová opatření, redukci nadváhy a léčbu trvalým přetlakem. Chirurgická terapie spočívá v anatomickém rozšíření nebo odstranění obstrukce na různých úrovních horních cest dýchacích. Náročnost diagnostiky podnítila hledání alternativních diagnostických metod, které by mohly sloužit ke screeningu tohoto onemocnění nebo sledování efektu léčby. Jednou z možností je nalezení dostatečně senzitivního i specifického biomarkeru. V souladu s patofyziologií byly zkoumány biochemické biomarkery asociované s oxidativním...
Poruchy dýchání ve spánku u rizikových gravidit
Hudecová, Jana ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Měchurová, Alena (oponent)
Souhrn Cílem této dizertační práce je poukázat na závažnost poruch dýchání ve spánku u rizikových gravidit, neboť tyto poruchy zvyšují incidence komplikací během těhotenství a při porodu a mají vysoký podíl na vzniku kardiovaskulárních potíží v pozdějším věku, ve skupině rizikových gravidních pacientek vedou poruchy dýchání ve spánku k vyšší morbiditě jak pacientek tak i novorozenců. V současné době přibývá rizikových faktorů v populaci gravidních žen. Rizikové faktory pro vznik OSAS, které jsou podrobně zkoumány v této dizertační práci u těhotných, jsou BMI, věk, pregestační a gestační hypertenze a diabetes mellitus. Teoretická část dizertační práce obsahuje poznatky o rizikových graviditách, z nichž nejzávažnější nosologickou jednotkou je preeklampsie. Z toho důvodu je největší pozornost v rámci rizikových gravidit zaměřena na incidenci, etiopatogenezi, diagnostiku a léčbu preeklampsie. Teoretická část dále obsahuje poznatky o poruchách dýchání ve spánku, ze kterých se práce podrobně věnuje OSAS a jeho zdravotním komplikacím. Ve speciální části dizertační práce je provedeno vyhodnocení výsledků souboru rizikových těhotných s přítomností OSAS a bez přítomného OSAS. Klíčová slova Preeklampsie, hypertenze, OSAS, gravidita, rizikové faktory
Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii
Sláma, Karel ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Holubec, Luboš (oponent)
Disertační práce: Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii Cílem této dizertační práce je přiblížit odborné veřejnosti využití robotické chirurgie v ORL oboru. V teoretické části práce je popsán robot a jeho použití. Tato část je rozdělena na historii vývoje robota, jeho vznik a použití v medicínském prostředí. Dále se tato část zabývá charakteristikami, bezpečností a principy práce s robotem, včetně popisu nejvíce používaného robotického typu v lékařství - systému da Vinci. Je vysvětleno využití robota v otorinolaryngologii a ostatních chirurgických oborech, včetně přípravy a pracovního postupu robotického operačního zákroku v ORL. Součástí je i definice indikačních kriterií pro transorální robotický přístup (TORS) a další rozšířené indikace použití robotické chirurgie v otorinolaryngologii, včetně transaxilární thyroidectomie. Ve speciální části je provedeno vyhodnocení dat ze souboru pacientů operovaných pro T1-T2 karcinomy kořene jazyka a supraglotis pomocí transorálního roboticky asistovaného zákroku TORS nebo klasického zevního přístupu a jejich srovnání v pooperačním období podle vybraných kriterií. Klíčová slova Robot, medicínské využití, systém da Vinci, využití v otorinolaryngologii
Laserové záření při miniinvazivních výkonech
Slouka, David ; Slípka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Vostracký, Zdeněk (oponent)
Úvod. Trendem vývoje současné moderní medicíny je minimální invazivita při zachování dostatečné radikality. K tomu nám slouží mnoho nových poznatků, revolučních technických vymožeností a pracovních postupů. Příkladů může být mnoho. Excimerový laser pro řešení krátkozrakosti, radiofrekvenční termoablace při ošetření jaterních metastáz, použití harmonického skalpelu při endoskopické či otevřené chirurgii. To vše jsou příklady, kdy se při minimálních škodách na "cestě" k ošetřenému orgánu, provádí léčba se stejnou radikalitou jako u tradiční operace. Ultrazvukový nůž i radiofrekvenční termoterapie pronikly do lékařství multioborově, což se však stále nedá srovnat s rozšířením fenoménu zvaného laser. Lasery sdružují skupinu přístrojů s velmi rozmanitými vlastnostmi umožnujícími využití v mnoha medicínských oborech. Vlnová délka definovaná aktivním mediem, koherence, kolimace a monochromatičnost předurčují lasery k technicky jedinečnému selektivnímu ovlivnění rozličných tkání svou obrovskou energií. Díky tomu může jeden přístroj patřící do skupiny laserů drtit ledvinové kameny, jiný odpařovat rohovku nebo řezat zubní sklovinu. Cíle práce. Cílem bylo stanovit přínos laserové medicíny k miniivazivitě v oblasti tonsillectomií, srovnání s klasickou tonsillectomií a srovnání s dvěma dalšími metodami běžně...
Klinicko patologická korelace imunohistochemické a molekulární klasifikace salivárního duktálniho karcinomu
Andrle, Pavel ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Stárek, Ivo (oponent) ; Slouka, David (oponent)
Dizertační práce je zaměřena na korelaci imunohistochemických, molekulárně genetických a klinických parametrů u salivárních duktálních karcinomů slinných žláz. Soubor obsahuje klinická data a výsledky vyšetření 26 pacientů, kteří byli diagnostikováni a léčeni od roku 1987 do roku 2018 ve Fakultní nemocnici v Plzni. Klinické výsledky: Soubor pacientů obasahoval 22 mužů a 4 ženy s věkovým rozpětím 24 - 95 let. Průměrný věk pacientů byl 66 let a median 64 let. U 54 % pacientů bylo diagnostikováno již IV. stadium nádorové choroby. V 54% případů byly zjištěny positivní lokoregionální uzliny a 58% pacientů mělo primární nádor T3 nebo T4. Pouze 33% pacientů přežilo více jak 5 let. Výsledky imunohistochemické a molekulární analýzy: Na základě imunoprofilu byly SDC klasifikovány do 5 kategorií (apokriní typ A,B; apokrinní typ s HER2 expresí, HER2 pozitivní varianta; a dvojitě negativní typ). V 10 případech byly SDC analyzovány metodou masivního paralelního sekvenování (NGS) za použití Fusion Plex Solid Tumor a Comprehensive Thyroid and Lung kitů (ArcherDX). Patogenní mutace byly nalezeny v 5 případech SDC (HRAS: c.182A>G p.Gln61Arg, 2x HRAS: c.37G>C p.Gly13Arg, AKT1: c.49G>A p.Glu17Lys, PTEN c.1003C>T p.Arg335Ter). Homozygotní delece lokusu 9p21 (CDKN2A) byla detekována v 1 případě SDC se současnou mutací v...
Literatura faktu v českých online médiích v letech 2015-2018
Slouka, David ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se týká literatury faktu v českých online médiích, časově je ohraničena roky 2015 až 2018. Pomocí analýzy vybraných zpravodajských médií a za použití běžně užívaných vyhledávačů, Google.cz a Seznam.cz, bakalářská práce pátrá po literatuře faktu v online médiích dvojím způsobem. Kromě pozorování, měření a analýzy médií je součástí práce také zpřesnění definice pojmu literatura faktu a jeho zasazení do kontextu online médií. Kapitoly 1-3 se zabývají definicí literatury faktu, její historií na území českých zemí a souvislostmi s non-fiction literaturou. Kapitola čtvrtá blíže přibližuje metodiku analýzy a použité výzkumné metody. Kapitola pátá představuje analýzu samotných vybraných zpravodajských serverů - Aktuálně a iDnes - a kapitola šest vyhledává specializované servery literatury faktu. Kapitola sedm výzkumnou část uzavírá vyhledáním textů pojednávajících o literatuře faktu na Aktuálně a iDnes. Osmá kapitola je sumarizací získaných poznatků a spolu se závěrem zasazuje získané informace do kontextu.
Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii
Sláma, Karel ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Holubec, Luboš (oponent)
Disertační práce: Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii Cílem této dizertační práce je přiblížit odborné veřejnosti využití robotické chirurgie v ORL oboru. V teoretické části práce je popsán robot a jeho použití. Tato část je rozdělena na historii vývoje robota, jeho vznik a použití v medicínském prostředí. Dále se tato část zabývá charakteristikami, bezpečností a principy práce s robotem, včetně popisu nejvíce používaného robotického typu v lékařství - systému da Vinci. Je vysvětleno využití robota v otorinolaryngologii a ostatních chirurgických oborech, včetně přípravy a pracovního postupu robotického operačního zákroku v ORL. Součástí je i definice indikačních kriterií pro transorální robotický přístup (TORS) a další rozšířené indikace použití robotické chirurgie v otorinolaryngologii, včetně transaxilární thyroidectomie. Ve speciální části je provedeno vyhodnocení dat ze souboru pacientů operovaných pro T1-T2 karcinomy kořene jazyka a supraglotis pomocí transorálního roboticky asistovaného zákroku TORS nebo klasického zevního přístupu a jejich srovnání v pooperačním období podle vybraných kriterií. Klíčová slova Robot, medicínské využití, systém da Vinci, využití v otorinolaryngologii
Laserové záření při miniinvazivních výkonech
Slouka, David ; Slípka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Vostracký, Zdeněk (oponent)
Úvod. Trendem vývoje současné moderní medicíny je minimální invazivita při zachování dostatečné radikality. K tomu nám slouží mnoho nových poznatků, revolučních technických vymožeností a pracovních postupů. Příkladů může být mnoho. Excimerový laser pro řešení krátkozrakosti, radiofrekvenční termoablace při ošetření jaterních metastáz, použití harmonického skalpelu při endoskopické či otevřené chirurgii. To vše jsou příklady, kdy se při minimálních škodách na "cestě" k ošetřenému orgánu, provádí léčba se stejnou radikalitou jako u tradiční operace. Ultrazvukový nůž i radiofrekvenční termoterapie pronikly do lékařství multioborově, což se však stále nedá srovnat s rozšířením fenoménu zvaného laser. Lasery sdružují skupinu přístrojů s velmi rozmanitými vlastnostmi umožnujícími využití v mnoha medicínských oborech. Vlnová délka definovaná aktivním mediem, koherence, kolimace a monochromatičnost předurčují lasery k technicky jedinečnému selektivnímu ovlivnění rozličných tkání svou obrovskou energií. Díky tomu může jeden přístroj patřící do skupiny laserů drtit ledvinové kameny, jiný odpařovat rohovku nebo řezat zubní sklovinu. Cíle práce. Cílem bylo stanovit přínos laserové medicíny k miniivazivitě v oblasti tonsillectomií, srovnání s klasickou tonsillectomií a srovnání s dvěma dalšími metodami běžně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.