|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 a TV Nova z genderového hlediska
Hlavoňová, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Sloboda, Zdeněk (oponent)
Komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 a TV Nova z genderového hlediska Tématem práce je komparace hlavních večerních zpravodajských relací ČT1 (Události) a TV Nova (Televizní noviny) z genderového hlediska. Ve své diplomové práci navazuji na feministické studie, které byly uskutečněny zejména v angloamerickém kontextu, a pokouším se ověřit, nakolik teorie formulované západními feministickými teoretičkami a badatelkami o androcentrické povaze televizního zpravodajství platí v českém prostředí. Moje práce je primárně založena na kvantitativní obsahové analýze zpravodajských relací, jejímž prostřednictvím zkoumám genderovanost českého televizního zpravodajství, tedy aspekty jako genderovou ne/rovnost, způsoby reprezentace mužů a žen (případně transgender osob), genderové role, genderové stereotypy (jejich reprodukce či subverze) a/nebo míru reflektování myšlenek feminismu ze strany zkoumaných médií. Základním cílem výzkumu je srovnání zpravodajství přední české veřejnoprávní televize (ČT1) a přední komerční televize (TV Nova) - pokouším se zjistit, zda závazek veřejné služby nějakým způsobem ovlivňuje genderovou korektnost televizního zpravodajství.
|
|
| |
|
|
Sexuální výchova očima dvou generací
Kothajová, Martina ; Sloboda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štípková, Martina (oponent)
Předkládaná teoreticko-praktická práce se zabývá problematikou sexuální výchovou v rodině a ve škole. V teoretické části představuje definici a historický vývoj pozice sexuální výchovy v České republice po roce 1948 a dále pojednává o obsahu, metodách, cílech a překážkách sexuální výchovy ve zmiňovaných institucích. V praktické části představuje pohled komunikačních partnerů a partnerek ze dvou generací na definici sexuální výchovy, průběh jejich vlastní sexuální výchovy a představy o ideálním průběhu sexuální výchovy z hlediska věku i hloubky poskytnutých informací. Výzkum ukazuje, že si pod pojmem sexuální výchova představují především ty části sexuální výchovy, které se týkají pohlavního života jedince, například rozmnožovacích orgánů, antikoncepce, pohlavního dospívání a těhotenství. Podle výpovědí komunikačních partnerů a partnerek zprostředkovává prvotní informace z oblasti sexuální výchovy především škola, avšak za ideálního zprostředkovatele považují rodinu, což poukazuje na rozdíl mezi tím, jak sexuální výchova v jejich případě probíhala, a jak by, také podle odborníků, probíhat měla. I přes trvající nedostatky sexuální výchovy v rodině i ve škole, lze při porovnání rozhovorů z hlediska generací vysledovat pozitivní trend začleňování tématu sexuální výchovy do rodinného prostředí, které je...
|
|
|
Sexuální zneužívání dětí v ČR
Aichingerová, Kristýna ; Sloboda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Sexuální zneužívání dětí v ČR" pojednává o vývoji a především současném stavu v naší republice ohledně této problematiky. Práce v prvních dvou částech zkoumá problematiku sexuálního zneužívání z mnoha pohledů, jací aktéři vstupují do problematiky, co to znamená sexuální zneužívání dětí a jaké má formy, analyzuje problémy při řešení tohoto jevu v České republice. V druhé části se diplomová práce zaobírá možnostem řešení problematiky sexuálního zneužívání dětí v České republice. Za pomocí evaluace různých variant, kde za příklady stojí některé zahraničí modely, je v této práci navrženo několik opatření, které by bylo vhodné v České republice zavést k efektivnímu řešení problematiky.
|
|
|
Mediální obraz tloušťky v tištěných médiích v kontextu konstrukce ideálu těla
Belušová, Dana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Sloboda, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá rozporem nárůstu tloušťky na jedné straně a ideálem těla prezentovaným v médiích na straně druhé. Současný mediální diskurz klade obrovský důraz na význam štíhlého těla a vzhledu vůbec, což může způsobovat poruchy vnímání vlastního těla (body-image distortions) a nespokojenost s vlastním tělem (bodydissatisfaction), v honbě za nedosažitelným ideálem. V tomto kontextu analyzuji mediální obraz tloušťky v časopisech Vlasta, Cosmopolitan a Bravo. Analýza ukázala, že časopis Vlasta konstruuje, vzhledem k věku svých čtenářek, pasivní strategie zvládání tloušťky. Časopis není vzhledově schematický, neboť nekonstruuje osobnost ženy jen prostřednictvím vzhledu. Časopis Cosmopolitan konstruuje tloušťku jako "nežádoucí" a bojuje s ní převážně aktivními strategiemi - cvičením. Svým čtenářkám poskytuje ambivalentní poselství, když jasně stanovuje štíhlý ideál těla, ale zároveň deklaruje podporu přirozeného těla. Bravo konstruuje aktivní strategie zvládání tloušťky, přičemž genderově definuje ideál těla.
|
|
|
Nahota jako zdroj (morálního) pobouření
Polesný, Ondřej ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Sloboda, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce "Nahota jako zdroj (morálního) pobouření" pojednává o rozdílném vnímání nahoty. Nahota v současné západní kultuře, jako vztah mezi svlečeným tělem a upřeným pohledem ostatních, je různě legitimizována skrze kontexty reprezentace. Například, v tradici Starého zákona nemůže být nahota nespojována se sexualitou. Odkaz na biblickou tradici (v případě nahoty) je stále víceméně platný. Nyní jsou více než kdy před tím nahota, sex a sexualita diskutovány, kódovány a klasifikovány skrze časopisy, televizi, rádio atd. To přesně ukazuje, jak jsou nahota, sex a sexualita pronikavé a jak snadno neoprávněně zasahují do oblastí dříve považovaných za nesexuální. Snažím se definovat oblasti, v kterých je nahota v konfliktu s určitými pojmy, rozdělit je do kategorií a určit aktéry a jejich názory na nahotu. Především se zabývám konfliktem mezi nahotou a explicitně vyjádřenou morálkou. Ve své práci využívám kvalitativní analýzu tisku - konkrétně analyzuji novinové články.
|
|
|
Gender a povolání
Herberová, Kamila ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Sloboda, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce "Gender a povolání" se zabývá současnou situací žen, které vykonávají profese, které byly tradičně vykonávány muži, na trhu práce. Práce se také zaměřuje na muže, kteří vykonávají tzv. "femininní" povolání. Ačkoli se o tomto tématu mluví častěji, situace se stále nedá považovat za vyřešenou. Tato práce by měla sloužit jako hlubší pohled do této problematiky. Opírá se především o analýzu rozhovorů se zástupci jednotlivých povolání. Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich studia na střední a vysoké škole, popisovali přijímací pohovory a také vztahy na pracovišti. Zmínili se také o plánování rodiny, o současné situaci v práci, o případných problémech kvůli pohlaví apod. Výpovědi respondentů ukázaly relativně optimistický pohled na problém, kdy se diskriminační prvky neobjevovaly. Alarmujícím výsledkem ale bylo plánování mít, či nemít děti. Téměř ve všech případech byly děti odstrčeny na druhou kolej. Zkoumána byla tato povolání: Architekt, architektka, právník, právnička, lékař, lékařka, učitel, učitelka.
|
host ::
RSS.