|
|
Hodnotový systém sportující a nesportující mládeže
Pěkný, Martin ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Kocourek, Jan (oponent)
Vymezení problému: Pojem hodnoty není novodobým objevem, ale objevuje se již od počátku dějin filozofie. S pojmem hodnota se setkáváme i v sociologii psychologii a ekonomii. Hodnotový systém je determinován společensko-politickým uspořádáním. Hodnotový systém je hlavním řídicím principem v rozhodování člověka či společenství uznávající stejné pořadí hodnot. Toto si uvědomilo již mnoho výzkumníků, ale drtivá většina se nevěnovala sportovnímu prostředí. Proto si myslím , že má práce v tomto směru bude přínosná. Cíl práce: V diplomové práci se zabývám porovnáním hodnotové orientace mládeže. Porovnávám tři skupin aktivní karatisté, aktivní atleti a mládež neprovozující žádný sport. Svým výzkumem chci ověřit vliv pravidelného tréninku na změnu hodnotového systému, potažmo rozdílnost hodnotového systému podle druhu sportu (karate a atletika). Metoda řešení: Používám metodu porovnávání zkoumaných skupin pomocí statistické analýzy dat, která budou zjištěna dotazníkovým šetřením. Bude se tedy jednat o kvantitativní výzkum. Klíčová slova: Hodnoty, hodnotový systém, sportující a nesportující mládež. 4
|
|
|
Problematika motivace u hráčů a hráček plážového volejbalu
Knoblochová, Michaela ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent)
Název: Problematika motivace u hráčů a hráček plážového volejbalu Cíle: Cílem této diplomové práce je pomocí dotazníkové metody zjistit sebedeterminaci hráčů a hráček plážového volejbalu, jejich motivační orientaci a jaké faktory působí na jejich sebedůvěru. Na základě získaných informací doporučit aplikace do praxe. Metody: Výzkum byl proveden metodou kvantitativniho dotazniku, který byl sestaven ze tří již standardizovaných dotazníků, jejich českých verzí, používaných v psychologii. Na měření sebedeterminace hráčů a hráček beachvolejbalu byl použit dotazník Sport motivation scale-6. Zaměření osobnosti jsme měřili pomocí dotazníku Perception of Success Questionaire, a na problematiku sebedůvěry jsme použili dotazník Sources of sport confidence. Výsledky: Naměřené výsledky u sebedeterminace hráčů a hráček plážového volejbalu, dále již jen. beachvolejbalu, dokládají obecný předpoklad u sportujících jedinců, a to vysoký podíl vnitřní motivace a velmi nízký podíl amotivace. Nejvyšší naměřené hodnoty jsme zaznamenali u integrované regulace, což je nejvíce zvnitřněná forma vnější motivace. Při porovnání mezi muži a ženami nám vyšly vyšší hodnoty u mužů v amotivaci, vnější regulaci a introjektované regulaci. U rozpoznané regulace, integrované regulace a vnitřní motivace měly naopak vyšší hodnoty ženy....
|
|
|
Motivační faktory v prevalenci dopingu u návštěvníků fit center
Macho, Juraj ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent) ; Krejčí, Milada (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je specifikovat roli motivace v tendenci užívání dopingu u návštěvníků vybraných fitness center. Hlavní cíl práce odráží vědecké otázky, ve kterých nás zajímá, jakou roli hrají vnější a vnitřní motivační faktory v tendencích užívat doping u pravidelně cvičících jedinců ve fitness prostředí. K naplnění tohoto cíle byl navržen výzkumný design, který kombinuje kvantitativní a kvalitativní výzkumnou strategii. Kvantitativní přístup k výzkumné problematice vychází z Teorie plánovaného chování (Theory of planned behavior - TPB, Ajzen, 1991) a motivační Teorie sebe- determinace (Self-determination Theory - SDT; Deci & Ryan, 1985; Ryan & Deci, 2017). Výzkumný soubor byl tvořen 142 respondenty (81 mužů, 61 žen; průměrný věk 30,2 ± 9,39 let). V regresních modelech byly pozorovány některé významné efekty nezávislých proměnných na proměnné vycházející z Teorie plánovaného chování. Byl objeven významný pozitivní efekt externí regulace (ß = ,195; p < ,05; R2 = ,324) a významný negativní efekt vnitřní motivace (ß = -,288; p < 0,001; R2 = ,324) v modelu postojů k dopingu. Dále byly objeveny významné pozitivní efekty postojů k dopingu (ß = ,646; p < 0,001; R2 = 563) a nabídky dopingu ve fitness centru (ß = 341; p < 0,001; R2 = 563) v modelu záměrů užívat doping. Kvalitativní...
|
|
|
Vztah pohybové aktivity a kognitivních funkcí u seniorů
Dostálová, Radka ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Název: Vztah pohybové aktivity a kognitivních funkcí u seniorů Cíle: Disertační práce se zabývá problematikou týkající se vztahu pohybové aktivity a kognitivních funkcí u seniorů. Hlavním cílem práce bylo zjistit možné vazby mezi pohybovým režimem seniorů a kognitivními funkcemi, konkrétně zjistit jaké existují vazby mezi kognitivními funkcemi seniorů a systematickou pohybovou aktivitou jako součástí životního stylu. Dalším cílem této studie bylo prozkoumat, jaké faktory životního stylu a kvality života souvisí se schopností seniorů zvládat komplexní kognitivní úkoly. Metody: Výzkum byl opřen o dvě kvantitativní metody - výkonovou testovou baterii Vienna test systém měřící úroveň kognitivních funkcí a dotazníkovou baterii zjišťující některé proměnné související s životním stylem a kvalitou života. Získaná data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS 21.0 (Hayes, 2017). Výzkumný soubor byl tvořen celkem 204 seniory z České republiky ve věku 60 - 89 let, bez závažných zdravotních problémů. Ve výzkumném souboru byli zastoupeni jak pravidelně sportující senioři na úrovni rekreačního sportu, tak senioři, v jejichž pohybovém režimu není žádná pravidelná sportovní aktivita. Sportující senioři byli získáni prostřednictvím různých pohybových programů, kterých se aktivně účastnili...
|
|
|
Hodnotové orientace sportovních diváků
Landa, Pavel ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Man, František (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
|
|
|
Motivace ve sportu: Vztah k celkové sebeúctě a tělesnému sebevnímání
Harbichová, Ivana ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Štochl, Jan (oponent) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vztahu kontextuálně specifické motivace ve sportu ke globální sebeúctě a možných mediačních efektů tělesných sebepercepcí tohoto vztahu. K naplnění tohoto cíle směřovalo šest dílčích studií. Nejprve jsme se zaměřili na překlad diagnostických prostředků Sport motivation scale (SMS; Pelletier et al., 1995) a Social physique anxiety scale (SPAS; Hart, Leary, Rejeski, 1989) do českého jazyka a na ověření validity a reliability skóru získaného pomocí jejich českých verzí. Na základě výsledků strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že je možné obě české verze dotazníků využít jako validní a reliabilní diagnostické nástroje pro měření různých druhů motivace ve sportu (SMS) a negativních tělesných sebepercepcí (sociální tělesná úzkost - SPAS) a zaměřili jsme se na hlavní cíl této disertační práce. Pomocí strukturálního modelování jsme dospěli k závěru, že různé druhy motivace ve sportu (které variují v míře relativní autonomie jednajícího subjektu) ovlivňují jak specifické sebehodnocení spojené s tělem, tak hodnocení sebe sama na globální úrovni. Vztah motivace a globální sebeúcty byl z velké části mediován právě tělesnými sebepercepcemi jedince. Podstatné však je, že při kontrole efektů pohlaví a mediačních efektů tělesných sebepercepcí byl nalezen...
|
|
|
Pohybové aktivity jako součást léčby dlouhodobých uživatelů návykových látek - série případových studií a ohniskové skupiny klientů terapeutické komunity
Musílková, Eva ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent)
Rigorózní práce pojednává o významu pohybových aktivit jakožto pevných součástí režimů terapeutických komunit. Práce empiricko -kvalitativně výzkumného rázu má ambici pokusit se nabídnout přínos terapie pohybem a sportem očima klientů. Proces nacházení individuálních hranic a fyzických limitů, práce s vlastní motivací, interakční působení a vliv skupinové dynamiky na vlastní fyzické výkony se odvíjí od průběhu rekonvalescence klienta, tedy stabilizace jeho duševního i fyzického zdraví v čase abstinence. Dlouhodobé užívání návykových látek má zásadní vliv na fyzickou zdatnost uživatelů, časté a ne zcela nekomplikované komorbidity psychického i somatického rázu hrají velkou roli při hledání a nalézání vlastních fyzických i mentálních limitů. Výzkumná část je koncipována jako série případových studií a jedné ohniskové skupiny s klienty konkrétní terapeutické komunity pro závislé. Výzkumná data byla sbírána prostřednictvím polostrukturovaných interview, součástí setkání s jednotlivými respondenty byla tvorba situační křivky a komentář k ní. Výzkumný soubor tvořilo 6 klientů. Ohniskovou skupinu pak tvořilo kompletní osazenstvo terapeutické komunity. Klienti shledávají pohybové a sportovní aktivity jako důležitou součást vlastního procesu rekonvalescence. Je pravděpodobné, že výsledný účinek pohybových a...
|
|
|
Team cohesion and team success in elite youth sport teams
Šiška, Pavol ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Landa, Pavel (oponent) ; Holienka, Miroslav (oponent)
Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce bolo preskúmať vzťah medzi skupinovou kohéziou a športovým úspechom v elitných mládežníckych športových družstvách. Splnenie hlavného cieľa si vyžiadalo ďalší významný cieľ, adaptáciu anglického dotazníka vyvinutého na meranie skupinovej kohézie v mládežníckych športových družstvách do sociálnokultúrneho prostredia Českej a Slovenskej republiky a pilotnú štandardizáciu pre výskumné použitie (Dotazník športového prostredia pre mládež, angl. Youth Sport Environment Questionnaire; YSEQ; Eys, Loughead, Bray, & Carron, 2009b). Dosiahnutie sekundárneho cieľa si vyžiadalo tri fázy výskumu. Vo fáze číslo jedna bol Dotazník športového prostredia pre mládež (YSEQ) preložený do českého a slovenského jazyka metódou spätného paralelného prekladu originálnej verzie. Vo fáze číslo dva boli preložené dotazníky posudzované odbornými vyšetrovateľmi (N = 2) a športovcami (N = 52), ktorých úlohou bolo zhodnotenie zrozumiteľnosti inštrukcií a položiek. V poslednej fáze bola použitá konfirmatorná faktorová analýzy na hodnotenie odpovedí z českej a slovenskej verzie Dotazníka športového prostredia pre mládež získaných s nezávislým súborom (N = 352) tvoreným elitnými mládežníckymi športovcami. Celý tento proces rezultoval k vyvinutiu českej a slovenskej verzie Dotazníka športového...
|
|
|
Hodnotové orientace sportujících a nesportujících seniorů
Pěkný, Martin ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Kubíčková, Miluše (oponent) ; Man, František (oponent)
SOUHRN Problém: Problematika hodnot je v popředí lidského zájmu již od starověké filosofie. Vzhledem k závažnosti této tematiky nepřekvapuje, že hodnotami se dnes zabývají téměř všechny sociální vědy (psychologie, ekonomie, sociologie, antropologie, etnologie atd.) Hodnotová orientace u seniorů je ještě poměrně neprobádanou oblastí. Zejména hodnotová orientace seniorů ve vztahu ke sportu a bariéry bránící jim v zapojení do pohybových aktivit, je při současném vývoji populace ve vyspělých zemích, aktuálním problémem. Hypotéza: Předpokládáme nalezení souvislostí mezi hodnotovou orientací vybrané seniorské populace a jejím stupněm participace na pohybových aktivitách, na typu pohybových aktivit a na sociálně demografických charakteristikách. Dále předpokládáme nalezení souvislostí mezi hodnotovou orientací vybrané seniorské populace a subjektivním vnímáním bariér omezující či bránící seniorům v zapojení do pohybových aktivit. Cíl: Cílem deskriptivně analytické výzkumné studie je zjištění hodnotové orientace a bariér omezujících či zabraňujících sportování u sportujících a nesportujících seniorů. Metoda: Soubor sportujících seniorů byl porovnán se souborem seniorů nesportujících. Dále následovalo porovnávání sportujících seniorů mezi sebou podle druhu pohybové aktivity (Sokol, Taiči, Jóga). Pro zjišťování...
|
|
|
Motivační faktory podílející se na změně životního stylu u sportovců v období dospívání
Jurková, Kateřina ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Karger, Jan (oponent) ; Man, František (oponent)
Název: Motivační faktory podílející se na změně životního stylu u sportovců v období dospívání Hlavním cílem této disertační práce je identifikovat hlavní důvody, které účastníky výzkumu vedli k opuštění sportovního prostředí. Pro lepší interpretaci výsledků a v rámci lepšího porozumění výpovědí respondentů jsme jako další cíl této studie stanovili definovat pozitivní přínosy ale i negativní dopady sportu vzhledem k životnímu stylu účastníků studie, tak i vzhledem k celé společnosti. Hlavní cíl odráží vědecké otázky, ve kterých nás zajímá, jaké demotivační faktory se podílejí na změně životního stylu u sportovců v období dospívání a jaký vliv má nenaplnění základních psychologických potřeb (autonomie, kompetence a potřeba vztahu) na změnu životního stylu u sportovců v období dospívání, kteří prostředí sportu opustili, nebo o tom uvažují. Abychom důkladně prozkoumali cíle práce, rozhodli jsme se využít kvalitativních vědeckých postupů, konkrétně vícepřípadovou studii. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsme od osmi účastníků studie (4 chlapci, 4 dívky, 4 zástupci kolektivních sportů, 4 zástupci individuálních sportů) sebrali data formou jejich narativního vyprávění o motivačních, respektive demotivačních faktorech vedoucích k opuštění sportovního prostředí. Pro analýzu a interpretaci dat...
|
host ::
RSS.