Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komplement-vážící protilátky u pacientů po transplantaci orgánů a jejich klinický význam
Kovandová, Barbora ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Diagnostika protilátkami-zprostředkované rejekce (AMR) u pacientů po transplantaci jater je velmi komplikovaná, klinické a patologické příznaky této závažné a často i život-ohrožující komplikace se mnohdy překrývají s neimunologickými symptomy, jako jsou biliární obstrukce, ischémie, trombóza a další. Navíc jsou játra proti tomuto typu rejekce do značné míry rezistentní. Stejně jako u transplantovaných ledvin a srdcí, hlavním patologickým faktorem poškození štěpu jsou protilátky namířené proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu (tzv. donor-specifické protilátky). Kromě analýzy HLA specificity protilátek se výzkum v poslední době zaměřuje i na zjištění, zdali jsou tyto protilátky schopné vázat komplement či nikoli. Publikací na toto téma je zatím velmi málo. Z tohoto důvodu je cílem této diplomové práce studovat klinický význam komplement-vážících protilátek proti HLA antigenům u pacientů po transplantaci jater. Naše předběžné výsledky naznačují, že by mohla existovat souvislost mezi přítomností komplement-vážících protilátek a výskytem AMR. Tento poznatek by mohl hrát roli pro zlepšení prognózy pacientů po transplantaci jater. Klíčová slova HLA, protilátky, C4d, komplement, transplantace jater
Regulation of HLA class II genes expression
Zajacová, Marta ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
Geny HLA II. třídy jsou vysoce polymorfní, a to také v regulačních nekódujících genových oblastech. Polymorfismus v promotorové oblasti vytváří silný potenciál pro rozdílnou expresi jednotlivých alel. I když je známo, že množství molekul HLA II. třídy na povrchu buněk má významnou úlohu při utváření imunitní odpovědi, polymorfismus v expresi genů HLA třídy II dosud nebyl podrobně analyzován. Cílem této práce bylo zkoumat expresi mRNA a metylaci promotorové DNA u alel genů HLA II. třídy. Byly provedeny dvě studie, které se zabývaly různými aspekty regulace. V části A byla zkoumána metylace DNA u 10 alel promotoru DQA1 a její vliv na expresi mRNA tohoto genu. DNA metylace v plné krvi byla stanovena pomocí bisulfitového sekvenování a exprese mRNA byla měřena za použití RT-qPCR. I když byly pozorovány mezialelické rozdíly v celkové metylaci (nejvíce metylované alely byly DQA1*02:01 a *04:01), nebyla pozorována očekávaná negativní korelace mezi methylační hustotou DNA promotoru DQA1 a expresí alely. Mezialelické rozdíly v metylaci jednotlivých CpG pozic prokázány nebyly, ale domníváme se, že genetický polymorfismus v oblasti (zejména oblast upstream od pozice -400, která je téměř kompletně metylovaná ve všech alelách) může vést k různým interpretacím 5meCpG na stejné pozici v různých alelických kontextech. V...
Epigenetická regulace genů pro HLA II. třídy ve vztahu ke stárnutí organismu
Říhová, Adéla ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Slavčev, Antonij (oponent)
Úvod: Glykoproteiny hlavního histokompatibilního sytému (MHC) jsou nezastupitelnými spoluúčastníky regulace imunitní odpovědi a udržování imunitní homeostázy. Regulace jejich exprese hraje důležitou roli v adaptivní imunitní odpovědi. V poslední době je velmi zkoumaným mechanismem této regulace metylace DNA v regulačních oblastech, které jsou klíčové pro dostupnost DNA transkripčním faktorům. Stárnutí organismů je mimo jiné spojováno se změnami v metylaci DNA. Zvýšená predispozice k imunosenescenci ve stáří by mohla být následkem právě změn v metylačním stavu regulačních oblastí genů MHC II. třídy. Cíle: Cílem této práce je analýza metylačního stavu regulační oblasti genu DQB1 a porovnání rozdílu mezi generacemi a jednotlivými alelami. Dále je porovnána úroveň exprese mRNA genu DQB1 mezi generacemi a mezi jednotlivými alelami. Metody: Z krve dárců tří různých věkových skupin byly izolovány DNA a RNA. DNA byla genotypizována a modifikována bisulfitovou konverzí. Dále byly amplifikovány regulační oblasti genů DQB1 a byly klonovány do bakterií. Pozitivní klony byly selektovány a podrobeny metylační analýze. RNA byla přepsána do cDNA pomocí reverzní transkripce a její relativní úroveň exprese byla určena pomocí kvantitativní PCR. Výsledky: Mezigenerační analýza intronu 1 ukázala statisticky významný...
Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích
Sekerková, Zuzana ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnují kromě HLA typizace také detekci HLA-specifických protilátek, avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi proti transplantovanému orgánu. BAFF (B aktivační faktor) hraje důležitou roli při proliferaci, maturaci a diferenciaci B buněk. Sestřižením membránové formy BAFF vzniká solubilní forma cytokinu, která se váže na tři typy receptorů - TACI, BAFF-R a BCMA. Některé recentní studie naznačují, že BAFF by mohl sloužit jako prediktor nebo marker protilátkami zprostředkované rejekce (AMR) u pacientů po transplantaci ledviny. Naše studie se skládá ze dvou částí. V první části jsme se zabývali solubilním BAFF v séru pacientů po transplantaci ledviny. Cílem naší retrospektivní studie bylo proto korelovat hladiny BAFF cytokinu u pacientů před a po transplantaci s klinickým průběhem a incidencí rejekce po transplantaci. Do studie bylo zařazeno 92 příjemců ledviny. Protilátkami- zprostředkovaná (humorální) rejekce byla diagnostikována na základě pozitivního nálezu C4d depozitů v peritubulárních kapilárách (imunoflorescenční detekce) a přítomnosti donor- specifických protilátek. Hladiny BAFF byly stanoveny za využití Xmap metodiky na přístroji Luminex před transplantací, 3 měsíce, 6 měsíců a rok po transplantaci....
Role B buněk v transplantačních reakcích
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Hlavním problémem při transplantaci ledvin je vývoj celulární a protilátkami zprostředkované (humorální) rejekce. Za poslední desetiletí, díky zlepšení účinnosti imunosupresivních léků, došlo ke zlepšení prognózy na přežití transplantovaných orgánů. Nicméně, humorální rejekce stále zůstává velmi závažným problémem u rizikových pacientů, protože může trvale poškodit štěp. Vzhledem k tomu je nutné již před transplantací rozdělit pacienty s vysokým a nízkým rizikem vzniku protilátkami-zprostředkované rejekce. Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnuje, kromě HLA typizace, detekci panel-reaktivních protilátek pacienta. Avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi příjemce ledviny. Z toho důvodu se předložená diplomová práce zabývá analýzou B buněčné reaktivity a její regulace u transplantovaných pacientů. V této retrospektivní analýze jsme zkoumali hladiny faktoru regulující funkci B lymfocytů (BAFF). Z dosud publikovaných prací vyplývá, že BAFF by mohl sloužit jako marker humorální rejekce. Dále jsme se zaměřili na B lymfocyty a jejich schopnost produkovat protilátky pomocí metody IgG ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot). V literatuře se uvádí, že IgG ELISpot by mohla predikovat produkci protilátek a tudíž predikovat riziko vývoje humorální...
HLA neshody u pacientů po opakované transplantaci ledviny a incidence akutní buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce.
Karasová, Alexandra ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Ambrůzová, Zuzana (oponent)
Transplantace ledviny je nejvhodnější léčbou konečného stadia selhání ledvin. Riziko selhání štěpu je obecně vyšší u retransplantovaných pacientů než u prvně transplantovaných pacientů, a to z důvodů imunologických i neimunologických. Důležitým rizikovým faktorem rejekce transplantátu u retransplantovaných pacientů je jejich senzibilizace, tzn. přítomnost protilátek namířených proti HLA antigenů předchozího dárce/dárců. Z tohoto důvodu projekt s názvem Zakázané (neakceptovatelné) antigeny byl spuštěn v IKEM v letech 2011-2013. Cílem bylo snížit výskyt akutní celulární a protilátkami zprostředkované rejekce u retransplantovaných pacientů. Zakázané antigeny byly definovány jako neshodné HLA antigeny předchozích dárcům ledviny, proti kterým pacient čekající na retransplantaci vytváří protilátky. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit, zdali byl výskyt rejekce nižší u pacientů se zakázanými antigeny ve srovnání s kontrolní skupinou, kde zakázané antigeny definovány nebyly. Do studie bylo zahrnuto 234 pacientů (162 mužů a 72 žen). Většina z nich produkovala protilátky (90,2%) a zakázané antigeny byly stanoveny u 71,4% pacientů. V kontrolní skupině 267 pacientů čekajících na první transplantaci byla produkce protilátek významně nižší (26,6%). 50 pacientů se stanovenými zakázanými antigeny podstoupilo...
Cytokinová polarizace u imunopatologicky podmíněných chorob
Durilová, Marianna ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
4 Abstrakt Cytokiny jako primárními modulátory buněk imunitního systému hrají klíčovou roli v jejich vývoji a další aktivitě. Cytokinový profil mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) odráží tedy logicky děje, které se uplatňují v patogenezi onemocnění spjatého s nějakou imunologickou dysbalancí. Ve své práci jsem se zabývala několika imunopatologickými stavy (diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyreoiditida, alergická kolitída), u kterých je popisována cytokinová dysbalance. Snažila jsem se najít charakteristické rysy cytokinového profilu každého konkrétního onemocnění a poukázat na to, co je spojuje resp. odlišuje. K analýze cytokinového spektra byla použita metoda proteinové array a metoda ELISA. Vyšetřovaná byla produkce cytokinů mononukleárními buňkami periferní a pupečníkové krve in vitro (nativní, ale i po specifické stimulaci) a dále pak hladina cytokinů v mateřském mléce. První chorobou, na kterou jsem se zaměřila, byl diabetes 1. typu (T1D), kdy byli studováni jednak pacienti s touto chorobou (n = 10) a dále pak jejich prvostupňoví příbuzní (n=9). Zvláštní skupinu prvostupňových příbuzných pak představovali novorozenci, jejichž jeden z rodičů je pro tuto chorobu léčen (n = 52). U pacientů v prediabetické fázi dominovala spontánní i postimulační produkce Th1 asociovaných cytokinů...
Metodika ELISpot a predikce rejekce po transplantaci ledviny.
Rybáková, Kateřina ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Nejlepším terapeutickým řešením pro pacienty s chronickým selháním ledvin je transplantace. Celkové přežívání transplantovaných orgánů i pacientů je díky velkému pokroku v imunosupresivní terapii značně vysoké. Na druhou stranu na funkci transplantovaného orgánu se může imunosupresivní léčba podepsat svými nežádoucími vedlejšími účinky - příliš silná imunosuprese se může projevit infekcí či novotvary, naopak nedostatečná odhojením štěpu. Vzhledem k závažnosti akutní rejekce je hlavním cílem spolupráce klinických lékařů s transplantačními imunology rozdělit pacienty na základě hodnocení imunologických rizikových faktorů do skupin s nízkým, středním a vysokým rizikem rejekce. V literatuře se uvádí, že počty (frekvence) buněk produkujících interferon gama (IFNγ) před transplantací umožňují identifikovat pacienty s vysokým rizikem akutní celulární rejekce a zároveň predikovat dlouhodobé přežívání štěpu. V této práci jsme z periferní krve pacientů odebrané před transplantací stanovovali pomocí metody ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot assay) frekvence aktivovaných T lymfocytů specifických vůči antigenům dárce, které během krátké stimulace (24 hodin) produkovaly IFNγ. Výsledky jsme korelovali s výskytem akutní celulární (ACR) a humorální (AMR) rejekce a dalšími rizikovými faktory. U našeho souboru...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.