Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historické knižní fondy Národní knihovny v Praze a jejich správci v letech 1918-1938
Smolek, Pavel ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Historických fondech Národní knihovny České republiky za první republiky, tzn. v letech 1918-1938. Práce seznamuje s oddělením rukopisů a starých tisků a vybranými fondy, které zde byly v tomto období uložené. Shrnuje, jak se fondy formovaly od založení Univerzity Karlovy, přes jezuitskou knihovnu v Klementinu až do období první republiky. Další část práce seznamuje s významnými osobnostmi, které zde působily a ovlivnily historické fondy Národní knihovny ČR. Mezi ně patří Jaromír Borecký, Jan Emler, Anna Císařová-Kolářová, Flora Kleinschnitzová, Milada Paulová, Pavlína Hamanová a Emma Urbánková. Klíčová slova: historické fondy, Národní knihovna ČR, Jaromír Borecký, Jan Emler, Anna Císařová-Kolářová, Flora Kleinschnitzová, Milada Paulová, Pavlína Hamanová, Emma Urbánková
Otázka vnitřní systemizace knihovny v díle Gabriela Naudého
Forstová, Markéta ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnitřním uspořádáním knihovny, které navrhuje Gabriel Naudé ve svém díle Advis pour dresser une bibliothèque z roku 1627. Systém navrhovaný Naudém je porovnán s dalšími systémy, které se objevily v evropských knihovnách a knihovnické literatuře v 16. a17. století. Práce dále popisuje knihovny, ve kterých Naudé působil a zkoumá, do jaké míry v nich byl aplikován Naudého návrh na uspořádání knihovny. Poslední část práce se zabývá Naudého dílem v kontextu tehdejšího filozofického myšlení a představuje myšlenkový směr "libertinage érudit", jehož byl Naudé součástí.
"Knihovna jako zrcadlo mysli" - Koncepce Warburgovy knihovny
Johanidesová, Tereza ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce je věnována výzkumné knihovně významného německého historika umění a kultury Abyho Warburga, která původně sídlila v Hamburku (Kulturwissenschaftliche Bibliothek Warburg), před 2. světovou válkou však byla nucena přesídlit do Londýna, kde se stala součástí Londýnské univerzity (The Warburg Institute). Práce stručně načrtává historii knihovny v kontextu Warburgova života a jeho vědecké práce, dále se zaměřuje na popis jejího systematického klasifikačního schématu a uspořádání knih ve volně přístupném fondu v souvislosti s Warburgovými vědeckými metodami. V rámci dané problematiky si práce blíže všímá termínu "výzkumná knihovna", v českém knihovnickém diskurzu zatím málo diskutovaném a osvětluje některé Warburgem prosazované strategie a pravidla uplatňující se při věcném stavění knih ve volně přístupném fondu, zejména "zákon dobrého sousedství", serendipitu aj.
Analýza fondu knihovny Historického kabinetu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Bežová, Michaela ; Římanová, Radka (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce analyzuje fond Historického kabinetu. Tato knihovna je oborovou knihovnou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jejím hlavním účelem je půjčování knih studentům a profesorům Filozofické fakulty, ale také se zapojuje do dalších knihovnických projektů (např. Ptejte se knihovny). Jádro fondu knihovny je tvořeno od 80. let 19. století. Práce pomocí rozboru inventárních knih, přírůstkových seznamů i archivních materiálů analyzuje jednotlivé sbírky Historického fondu. Rovněž se zaměřuje na staré tisky, které byly do fondu vřazeny. V této souvislosti zkoumá i exlibris a jiné provenienční znaky, které se objevily právě na starých tiscích. Také se zaměřuje na dary, jelikož ty tvoří až 35% z celého fondu. Skladbu fondu často ovlivnila současná politická situace, kterou práce také zohledňuje.
Historie a současnost klášterní knihovny u sv. Tomáše v Praze
Sladká, Veronika ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
Klášterní knihovna obutých augustiniánů v Praze představuje mimořádný knižní celek značné vědecké a historické hodnoty, který dnes zahrnuje více než 18 000 svazků. Svatotomášský klášter byl založen Václavem II. v roce 1285 a zaujímal od svého vzniku přední místo mezi ostatními augustiniánskými kláštery v Čechách. Od počátku 14. století bylo v klášteře zřízeno vysoké řádové učení jako jediné v rozsáhlé bavorské provincii. Od 17. století byl augustiniánský konvent sídlem provinciála české řádové provincie. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl podat souvislý výklad dějin klášterní knihovny u sv. Tomáše v Praze a představit významné členy augustiniánského řádu, kteří se zasloužili o rozkvět knihovny. Větší pozornost je věnována období novověku, které nebylo dosud zpracováno, a událostem na konci třicetileté války, kdy měla knihovna podle dobových pramenů utrpět nenahraditelné škody. Snahou autorky je rovněž stručně charakterizovat knihovnickou praxi obecně v řádu augustiniánů poustevníků a poukázat na kulturní a historický význam svatotomášské knihovny. Vznik a výjoj knihovny ve středověku je charakterizován pouze na základě nepřímých pramenů (soupisů knih), neboť ze středověké sbírky se v klášterní knihovně nic nezachovalo. Při studiu novověkých dějin knihovny vycházela autorka ze záznamů v...
Historie a současnost klášterní knihovny u sv. Tomáše v Praze. Katalog prvotisků.
Sladká, Veronika ; Pařez, Jan (oponent) ; Mašek, Petr (oponent)
Klášterní knihovna obutých augustiniánů v Praze představuje mimořádný knižní celek značné vědecké a historické hodnoty, který dnes zahrnuje více než 18 000 svazků. Předkládaná rigorózní práce si klade za cíl podat souvislý výklad dějin klášterní knihovny u sv. Tomáše v Praze rozšířený o katalog prvotisků. Větší pozornost je věnována období novověku, které nebylo dosud zpracováno, a událostem na konci třicetileté války, kdy měla knihovna podle dobových pramenů utrpět nenahraditelné škody. Dílčím cílem práce je představit významné členy augustiniánského řádu, kteří se zasloužili o rozkvět knihovny. Snahou autorky je rovněž stručně charakterizovat knihovnickou praxi v řádu augustiniánů poustevníků obecně a dále poukázat na kulturní a historický význam svatotomášské knihovny. Vznik a vývoj knihovny ve středověku je charakterizován pouze na základě nepřímých pramenů. Při studiu novověkých dějin knihovny vycházela autorka ze záznamů v klášterních pamětních knihách a z dalších archivních materiálů, ze studia odborné literatury a výsledků provenienčního průzkumu dochovaného klášterního fondu. Jádro práce tvoří vlastní dějiny klášterní knihovny, v rámci kterých jsou představeni někteří významní členové augustiniánského. Závěrečnou část práce doplňuje soupis více než 150 prvotisků uložených v klášterní knihovně, a to...

Viz též: podobná jména autorů
2 Sladká, Vladimíra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.