|
|
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
|
|
|
Rozvodovost v pandemickém roce 2020 v Česku
Fidranský, Tomáš ; Slabá, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Rozvodovost v pandemickém roce 2020 v Česku Abstrakt: Rok 2020 lze označit za bezprecedentní z hlediska změn v běžném fungování jednotlivců, ale i institucí. Tato práce si klade za cíl zhodnotit dopad protiepidemických opatření, přijatých v rámci snahy omezit šíření onemocnění Covid-19 na rozvodovost. Zaměřuje se především na změny v intenzitě a struktuře rozvodovosti v období platnosti nouzového stavu, kdy mohlo dojít k omezení fungování soudů. Výsledky analýz dat rozvodové statistiky Českého statistického úřadu poukázaly na snížení celkové intenzity rozvodovosti v průběhu jara 2020, tedy v době první vlny pandemie v Česku. Obdobný dočasný propad úroveň rozvodovosti byl v Česku již zaznamenán na konci 90. let 20. století. Jeho příčinou byla legislativní úprava, která znesnadňovala rozvody u manželství s nezletilými dětmi a k propadu intenzity rozvodovosti tak došlo právě u manželství s nezletilými dětmi. Oproti tomu propad intenzity rozvodovosti v roce 2020 proběhl stejnou měrou jak u manželství, kde byly přítomny nezletilé děti, tak u manželství bez nezletilých dětí. Propad intenzity rozvodovosti, pozorovaný v průběhu jara 2020, nebyl v následujících měsících vykompenzován a došlo tak k celkovému poklesu úrovně rozvodovosti v Česku. Klíčová slova: pandemie Covid-19, rozvodovost, sezónnost, Česko
|
|
|
Fluktuace plodnosti ve vybraných evropských zemích v období pandemie COVID-19
Švejková, Tereza ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Fluktuace plodnosti ve vybraných evropských zemích v období pandemie COVID-19 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat krátkodobé fluktuace úrovně plodnosti ve čtyřech evropských zemích v souvislosti s počátky pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část představuje původ respiračního onemocnění COVID-19, popisuje opatření vyvíjená proti jeho nekontrolovatelnému šíření a jejich následné dopady na život lidí. Z demografického hlediska jsou konkrétně rozebírány záměry a možné změny v reprodukčním chování žen s ohledem na nejistotu pandemické doby. Jsou zde zmíněny konkrétní příklady z minulosti o dočasných výkyvech úrovně plodnosti související s vnějšími otřesy a obecně mimořádnými událostmi - ekonomickými krizemi, ale i zdravotními i přírodními katastrofami. K analýze fluktuací úrovně plodnosti byla převážně využita data poskytovaná databází Short-Term Fertility Fluctuations, což je unikátní datový soubor datových řad krátkodobých výkyvů plodnosti. Je součástí databáze Human Fertility Database, jejíž data byla v práci taktéž využita. Porovnávána byla úroveň plodnosti čtyř vybraných zemí; Itálie, Španělska, Švédska a České republiky na základě měsíční úhrnné plodnosti a meziroční změny počtu živě narozených dětí. Výsledky se v jednotlivých zemích liší. Ze 4 analyzovaných zemí, nejprudší krátkodobý...
|
|
| |
|
|
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990
Slabá, Jitka ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990 Abstrakt: S ohledem na narůstající průměrný věk žen při narození prvního a druhého dítěte se tato práce zaměřuje na intenzitu a příčiny neplánovaného odkladu plodnosti optikou žen samotných. Práce převážně využívá data z kvantitativního šetření Ženy 2016 a z kvalitativního výzkumu Ženy 2019, které dotazovaly ženy narozené v letech 1966 až 1990. Použitými analytickými metodami byly nejen přístupy kvalitativního, ale taktéž kvantitativního charakteru. Hlavním přínosem práce je rozfázování procesu odkladu plodnosti. V prvním řadě je třeba rozlišit odklad plánovaný a neplánovaný, přičemž oba se podílejí na nárůstu průměrného věku žen při narození prvního dítěte. Druhým přínosem je pak zjištění o sekvenčním charakteru časování plodnosti, kdy v první fázi je realizace plodnosti odkládána v případě, že nejsou naplněny předpoklady pro založení rodiny (jmenovitě ukončení studia, stabilizace pozice na pracovním trhu či materiální zabezpečení rodiny). Ve druhé fázi je plodnost odkládána s ohledem na partnerskou situaci ženy a ve třetí fázi pak v důsledku zdravotních obtíží. S neplánovaným odkladem prvního dítěte se identifikovala až třetina dotázaných žen, které plánovaly přinejmenším jedno dítě. S neplánovaným odkladem druhého dítěte pak...
|
|
|
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických
Slabá, Jitka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických Abstrakt: V ekonomicky vyspělých státech dochází v posledních desetiletích k poklesu úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce 2,1 dítěte na ženu, přičemž zároveň došlo k nárůstu zaměstnanosti žen a proměně toho, jak lidé nakládají s časem. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se změnil u generací osob narozených v letech 1940-1979 a žijících v USA způsob trávení času. Na základě dat z výběrových šetřeních AHTUS jsou porovnávány průměrné denní časy strávené prací celkem, placenou prací, neplacenou prací a péčí o dítě. Mezi generacemi 40. a 70. let bez ohledu na pohlaví došlo k poklesu času stráveného prací celkem. Zároveň klesl objem placené práce. Průměrný čas strávený neplacenou prací u mužů vzrostl a u žen poklesl. I přes pokles plodnosti ve studovaných generacích došlo k enormnímu nárůstu času stráveného s dětmi a to jak u žen, tak u mužů. Zatímco u mužů se čas strávený s dětmi mezi generacemi 40. a 70. let zpětinásobit, u žen se více než ztrojnásobil. Na nárůstu času stráveného s dětmi mají zásluhu nejen aktivity přímo spojené s péčí o dítě, ale především aktivity, vedle kterých byla péče o dítě deklarována jako vedlejší činnost. Klíčová slova: využití času,...
|
|
| |
|
|
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990
Slabá, Jitka
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990 Abstrakt: S ohledem na narůstající průměrný věk žen při narození prvního a druhého dítěte se tato práce zaměřuje na intenzitu a příčiny neplánovaného odkladu plodnosti optikou žen samotných. Práce převážně využívá data z kvantitativního šetření Ženy 2016 a z kvalitativního výzkumu Ženy 2019, které dotazovaly ženy narozené v letech 1966 až 1990. Použitými analytickými metodami byly nejen přístupy kvalitativního, ale taktéž kvantitativního charakteru. Hlavním přínosem práce je rozfázování procesu odkladu plodnosti. V prvním řadě je třeba rozlišit odklad plánovaný a neplánovaný, přičemž oba se podílejí na nárůstu průměrného věku žen při narození prvního dítěte. Druhým přínosem je pak zjištění o sekvenčním charakteru časování plodnosti, kdy v první fázi je realizace plodnosti odkládána v případě, že nejsou naplněny předpoklady pro založení rodiny (jmenovitě ukončení studia, stabilizace pozice na pracovním trhu či materiální zabezpečení rodiny). Ve druhé fázi je plodnost odkládána s ohledem na partnerskou situaci ženy a ve třetí fázi pak v důsledku zdravotních obtíží. S neplánovaným odkladem prvního dítěte se identifikovala až třetina dotázaných žen, které plánovaly přinejmenším jedno dítě. S neplánovaným odkladem druhého dítěte pak...
|
|
|
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických
Slabá, Jitka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických Abstrakt: V ekonomicky vyspělých státech dochází v posledních desetiletích k poklesu úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce 2,1 dítěte na ženu, přičemž zároveň došlo k nárůstu zaměstnanosti žen a proměně toho, jak lidé nakládají s časem. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se změnil u generací osob narozených v letech 1940-1979 a žijících v USA způsob trávení času. Na základě dat z výběrových šetřeních AHTUS jsou porovnávány průměrné denní časy strávené prací celkem, placenou prací, neplacenou prací a péčí o dítě. Mezi generacemi 40. a 70. let bez ohledu na pohlaví došlo k poklesu času stráveného prací celkem. Zároveň klesl objem placené práce. Průměrný čas strávený neplacenou prací u mužů vzrostl a u žen poklesl. I přes pokles plodnosti ve studovaných generacích došlo k enormnímu nárůstu času stráveného s dětmi a to jak u žen, tak u mužů. Zatímco u mužů se čas strávený s dětmi mezi generacemi 40. a 70. let zpětinásobit, u žen se více než ztrojnásobil. Na nárůstu času stráveného s dětmi mají zásluhu nejen aktivity přímo spojené s péčí o dítě, ale především aktivity, vedle kterých byla péče o dítě deklarována jako vedlejší činnost. Klíčová slova: využití času,...
|
|
|
Struktury populace rozvedených České a Slovenské republiky dle sčítání 2011
Slabá, Jitka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Struktury populace rozvedených České a Slovenské republiky dle sčítání 2011 Abstrakt: Bakalářská práce se snaží charakterizovat populaci rozvedených v České a Slovenské republice na základě dostupných dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, která proběhla v roce 2011. Je zde analyzována věková a pohlavní struktura rozvedených na úrovni krajů. Následně jsou hledány možné charakteristické rysy, které korelují s velikostí populace rozvedených na úrovni okresů či krajů. Možné korelující charakteristiky byly vybrány na základě známých rizikových faktorů rozvodovosti, které již byly publikovány v demografické či sociologické literatuře. Dle předpokladů se ukázalo, že v České republice je podíl rozvedených na populaci větší než na Slovensku. Zárověň je česká populace rozvedených starší oproti té slovenské a průměrný věk rozvedených je vyšší u žen než u mužů. V jednotlivých republikách je protichudný vztah mezi relativní velikostí populace rozvedených a vzdělanostní úrovní obyvatelstva. Zatímco v České republice se prokázalo, že v okresech s větším podílem vysokoškolsky vzděláných relativní počet rozvedených klesá, na Slovensku jejich počet naopak roste. V obou dvou státech se potvrdila závilost, že s rostoucím podílem věřících relativní počet rozvedených v populaci klesá. Stejně tak v obou republikách platí, že v...
|
host ::
RSS.