Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Moudrost v kontextu pandemie
Slížková, Markéta ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat problematiku moudrosti a jejího vlivu na coping u mladých dospělých v kontextu pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část v úvodu poskytuje přehled různých pojetí moudrosti, která současnému výzkumu moudrosti v psychologii dominují. Dále přibližuje teoretická východiska copingu a copingových strategií, prezentuje dosavadní výzkumy týkající se vztahu moudrosti a copingu a nakonec se věnuje popisu pandemie COVID-19 jako možného zdroje stresu. Empirická část zahrnuje explorativní a konfirmační část. Explorativní část nabízí výsledky podrobného zmapování subjektivního prožívání a reakcí mladých dospělých na situaci pandemie. Mladí dospělí vnímají negativní vliv pandemie na různé oblast, nejčastěji na oblast financí, práce a psychický stav. Úroveň strachu z onemocnění COVID-19 byla v českém výzkumném souboru nižší než v souboru íránském a italském. Výsledky konfirmační části ukázaly souvislost mezi způsoby copingu a některými dimenzemi moudrosti. Regresní model, kde moudrost, coping a pocit kontroly tvořily prediktory stresu prožívaného během pandemie, měl střední až vysokou explanační sílu. KLÍČOVÁ SLOVA Moudrost, Třídimenzionální škála moudrosti, Pandemie COVID-19, Coping, Brief COPE, Stres, Mladá dospělost
Negativní časová perspektiva u adolescentů souvislosti se self - efficacy
Slížková, Markéta ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Práce se zaměřuje na výzkum vztahu mezi časovou perspektivou a self-efficacy v pozdní adolescenci. V teoretické části je představen koncept časové perspektivy v pojetí Zimbarda a Boyda, Bandurův koncept self-efficacy a je uvedeno pojetí negativní časové perspektivy jako samostatného konceptu. V empirické části je zkoumán vztah mezi jednotlivými dimenzemi časové perspektivy a self-efficacy v akademické, emoční a sociální oblasti. Dále byly zkoumány rozdíly v časové perspektivě a self-efficacy mezi studenty maturitního ročníku gymnázia a studenty prvního ročníku vysoké školy a rozdíly mezi chlapci a dívkami. Výsledky výzkumu prokázaly významný vztah mezi negativní časovou perspektivou a self-efficacy a potvrdily celistvost konceptu negativní časové perspektivy. Dále bylo prokázáno, že studenti vysoké školy výše skórují v negativní časové perspektivě, níže na škále hédonistická přítomnost a mají vyšší akademické self-efficacy než studenti gymnázia. Co se týče rozdílů mezi pohlavími, dívky skórují výše v negativní časové perspektivě a na škále pozitivní minulost, dále vykazují vyšší míru akademického self-efficacy a nižší míru emočního self-efficacy než chlapci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.