|
| |
|
|
Zvláštnosti režimu atmosférických srážek ve středních a vyšších polohách Česka a Slovenska
Ptáček, Tomáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Sehnalová, Petra (oponent)
Zvláštnosti režimu atmosférických srážek ve středních a vyšších polohách Česka a Slovenska Abstrakt V této práci je řešena problematika výskytu zimního zvýšení srážek v podhorských a horských oblastech bývalého Československa. Toto zvýšení se projevuje jako podružné maximum srážek v zimních měsících. Na některých stanicích dochází i k vyšším srážkovým úhrnům v zimním, než v letním pololetí. Oblasti, kde k tomuto jevu dochází, se takto odlišují od převážně kontinentálního průběhu srážek během roku v nižších polohách. Podstatnou částí práce je rešerše pojednávající o stávající odborné literatuře na toto, ne příliš diskutované téma výskytu zvýšených zimních srážek. Stěžejní částí práce je vlastní výzkum. Proveden byl na třech stanicích v Jizerských horách, tj. v oblasti, kde se toto zvýšení projevuje nejvíce. Za tyto tři stanice byly nalezeny povětrnostní situace, při kterých se dostavují v zimě extrémní úhrny srážek, jež se v takovéto míře v nižších polohách nevyskytují. Za hlavní příčinu vysokých srážkových úhrnů je pokládáno návětří Jizerských hor vůči převládajícímu západnímu proudění v zimních měsících. Zhodnoceny budou též další možné vlivy a význam povětrnostních situací na velikost srážkových úhrnů v různých částech Jizerských hor. Celkový přínos práce tkví v přispění ke studiu klimatu bývalého...
|
|
|
Charakter advekce a vymezení klimatických sezon
Pekař, Bronislav ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Martin (oponent)
Charakter advekce a vymezení klimatologických sezon Diplomová práce se zabývá vymezením klimatických sezon v závislosti na teplotě a směru větru v hladině 850 hPa. Teoretická část se zabývá metodami vymezování ročních období a klimatologickými procesy v Evropě. V praktické části je ověřena základní hypotéza a jednotlivé kroky postupu, které vedou k vymezení klimatických sezon v závislosti na teplotě a směru větru. Hlavní metodou je metoda součtových řad, kterou navrhl RNDr. Ivan Sládek, CSc. Západní proudění nad Čechami je charakteristické převážně chladnou advekcí od 9.4. do 21.10. (advekční léto), teplou advekcí od 20.10. do 9.4 (advekční zima). Východní proudění je charakteristické převážně teplou advekcí od 9.4. do 17.9., chladnou advekcí od 17.9. do 9.4. Klíčová slova: Advekce, cirkulační procesy, klimatické sezóny, metoda součtových řad, vymezování ročních období.
|
|
| |
|
|
Klimatologické hodnocení sucha na území Čech a Moravy v letech 1875-2002
Blinka, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent) ; Munzar, Jan (oponent)
Disertační práce vznikla s podporou grantového projektu "Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku". Analýza sucha na území Česka v letech 1875-2002 vycházela z osmi vybraných stanic s nejdelšími denními řadami teplot a srážek, které reprezentují klima středních a nižších poloh. Práce sleduje dva hlavní cíle: hodnocení intenzity sucha v předem zvolených kalendářních jednotkách (roky, vegetační období - měsíce duben až září) a vymezení nejvýraznějších period sucha. Vedle dvou zcela nových objektivních indexů DI a EvaDI byla intenzita sucha na jednotlivých stanicích kvantifikována také na základě charakteristiky EDI, jež vychází z metody efektivní srážky autorské dvojice H. R. Buyn a D. A. Wilhite. Zvláštní pozornost věnujeme stanici Praha-Klementinum, pro kterou jsme spočítali odhady denních úhrnů potenciální evapotranspirace. Ty jsou společně s denními úhrny srážek základem dalších tří nově zkonstruovaných indexů intenzity sucha EDImod, EDI2 a EvaDI2. Metodu efektivní srážky jsme využili také při vymezování nejvýraznějších period sucha. Jejich průnikem na všech stanicích dostáváme časové úseky, ve kterých sucho zasáhlo celé území Česka. Na stanici Praha-Klementinum jsme vyzkoušeli také námi navrženou modifikaci metody efektivní srážky, která spočívá v začlenění odhadů denních úhrnů...
|
|
| |
|
|
Optimální vymezení letních prázdnin z klimatologického hlediska
Kothan, Filip ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Martin (oponent)
Smyslem práce je navrhnout postup, jak nalézt prázdninové období s kvalitním počasím, které by tak bylo vhodné k trávení volného času v přírodě. Prázdniny byly hodnoceny podle teploty vzduchu, slunečního svitu a srážek. Měly by tedy postihnout období s maximální teplotou vzduchu, maximální délkou slunečního svitu a minimálním úhrnem srážek za rok. Poskytnutá data o ukazatelích zmíněných meteorologických prvků pocházejí z meteorologických stanic Doksany, Praha Ruzyně a Brno Tuřany a byly hodnoceny za období 1. 1. 1961 - 31. 12. 2010. Nejprve byly vypočteny termíny prázdnin optimálních z hlediska jednotlivých meteorologických prvků, které byly dále použity pro výpočet požadovaného termínu prázdninového období, příznivého z hlediska více těchto prvků. Prázdniny, stanovené podle denní průměrné teploty vzduchu a denního úhrnu slunečního svitu, by měly trvat od 19. 6. do 19. 8. nepřestupného roku. Prázdniny, vhodné z hlediska denní průměrné teploty vzduchu a délky dne pak od 14. 6. do 14. 8.
|
|
|
Podnebí Norska jako faktor ovlivňující cestovní ruch
Lhotka, Ondřej ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Míková, Taťána (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje ty prvky norského podnebí, které mají bezprostřední vliv na lidské aktivity v přírodě. V této práci je kladen důraz na režim slunečního svitu vzhledem k astronomickým a meteorologickým faktorům. Délka světlého dne a přítomnost polárního dne i polární noci je uvedena pro několik norských lokalit. Byly vymezeny jasné a temné období pro města Oslo a Tromsø, včetně ročního chodu oblačnosti. Teplotní poměry jsou charakterizovány pomocí mapy s průměrnou roční teplotou a tabulkami s průměrnou měsíční, průměrnou měsíční minimální a extrémní teplotou. Režim větru je uveden v tabulce a je znázorněn pomocí pěti větrných růžic. Poté je uvedena mapa s průměrnými ročními srážkovými úhrny a tabulky s průměrnými měsíčními srážkami a počtem srážkových dní. Zmíněna je také výška sněhové pokrývky během roku. Na konci je návrh obsahu "klimatologického průvodce" a doporučení vhodného období pro návštěvu Norska.
|
|
|
Bariéry rozvoje využívání větrné energie v České republice
Lukeš, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Rozvoj využívání větrné energie je souhrn procesů, které jsou podmíněny řadou různorodých faktorů. Jejich povaha a síla působení se v čase mění a vyvíjí. U každé lokality, regionu nebo státu lze charakterizovat řadu faktorů, které jsou místně specifické. Na rozvoj větrné energie v České republice působí množství bariér, které omezují, popřípadě zpomalují další vývoj. Tyto bariéry vycházejí z environmentálního, ekonomického, sociálního a institucionálního zázemí dané technologie. Tato práce nejdříve na základě dostupných kvalitativních a kvantitativních dat popisuje a analyzuje stav a vývoj využívání větrné energie. Specifika větrné energie jsou zařazena do kontextu vybraných evropských států, kde jsou popsány faktory a bariéry působící na její vývoj. Na problematiku je nahlíženo z pohledu časoprostorového šíření "nové technologie". Dále se práce zaměřuje na identifikaci bariér ovlivňujících další rozvoj větrné energie v podmínkách České republiky. Tyto bariéry jsou konfrontovány s postoji a vnímáním specifických aktérů, kteří jsou do procesu vývoje větrné energie zapojeni. Analyzovány jsou nejen jednotlivé bariéry, ale také jejich dílčí části. Výsledky práce poukázaly na podobné faktory, které nastartovaly počáteční rozvoj větrné energie ve vybraných státech a vyzdvihly různé časové a prostorové...
|
|
|
Zhodnocení možností využití obnovitelných zdrojů energie ve vybraných objektech ČHMÚ
Kudela, Tomáš ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Minařík, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřená na možnosti využití obnovitelných zdrojů energie v praxi, konkrétně v objektech Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jako jsou například profesionální meteorologické stanice nebo observatoře. První část práce se zabývá popisem jednotlivých alternativních zdrojů energie, principy jejich získávání a zpracování pro potřeby energetického průmyslu. Druhá část se týká již instalovaných zařízení v objektech ČHMÚ a přibližuje technologická řešení a zkušenosti s provozem těchto zařízení. Ve třetí části je představen návrh využití konkrétních zařízení pro vybrané objekty ČHMÚ. Klíčová slova: obnovitelné zdroje energie, solární energie, větrná energie, vodní energie, tepelná čerpadla, biomasa, meteorologické stanice
|
host ::
RSS.