Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
Používání nástrojů u ptáků
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Používání nástrojů bylo pozorováno u mnoha ptačích taxonů, nejvíce mezi papoušky a pěvci. Nástroje jsou používány primárně za účelem získání a zpracování potravy a při komfortním chování. Spontánní vytvoření či použití nástroje bylo pozorováno i u druhů, které běžně nástroje v přírodě nepoužívají. Schopnost používat nástroje je však aktivně využívána pouze ptáky, jejichž přirozené prostředí vykazuje sníženou nabídku potravy a její obtížné zpracování. Vytváření a používání nástrojů vyžaduje značnou míru kognitivních schopností, které jsou experimentálně testovány prostřednictvím úloh zahrnujících použití nástroje. Rozdíly mezi druhy, které nástroje používají v přírodě a těmi, jež ne se projevují nejen při řešení experimentálních úloh, ale i ve způsobu, jakým ptáci získávají schopnost použití nástroje. Zatímco přirození uživatelé často řeší úlohy úspěšně za použití kauzálního uvažování, ptáci nepoužívající nástroje nejsou vždy schopni vyřešení komplexnějších úloh a pochopení fyzikálních vlastností situace. Negativní výsledky těchto druhů však nemusí nutně znamenat nedostatečné porozumění situaci, ale mohou být zapříčiněny i morfologickými či ekologickými překážkami ztěžujícími použití nástroje. Přirození uživatelé navíc disponují vrozenými vzorci chování, které jsou dále posilovány individuálním...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.