|
|
Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí
Skočková, Sylva ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
ZÁVĚR Způsob dostatečně odpovědného stanovení vyživovací povinnosti představuje tedy ne vždy snadnou záležitost. Je nutné vzít v potaz mnoho faktorů, které vstupují do procesu určení správné výše výživného. Blíže definované odůvodněné potřeby oprávněného, druh péče vznikající mezi potomkem a rodičem, způsob obživy povinného nebo jeho momentální ekonomická situace jsou součástí výčtu některých z mnoha okolností, které se musí promítnout v institutu vyživovací povinnosti. Vzhledem k těmto mnohočetným indikátorům docházelo a dochází k určitým disharmoniím konečných výsledků projednávání výživného i ve vcelku podobných případech, protože jednoty nemůže být dosaženo v takto vícefaktorovém procesu rozhodování. Snahy nějakým způsobem harmonizovat průběh a hlavně konečný dopad výživného nejen při obdobných "startovních liniích" jednotlivých případů vyústily v současnosti do ministerského návrhu tabulek, podle kterých by měly odpovídat analogickým případům adekvátní výsledky. Práce měla za cíl osvětlit a zdůvodnit tenze, které nastávají při praktické aplikaci obecně poměrně srozumitelného institutu rodinného práva. V tomto případě se podařilo objasnit termíny, se kterými oblast výživného pracuje, a zároveň je zasadit do kontextu celého procesu. Kupříkladu fakt, že odůvodněné potřeby potomků se mohou odvozovat také...
|
|
|
Určení a popření rodičovství
Skočková, Sylva ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předmětem práce je oblast určení a popření rodičovství a související právní úprava. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První oddíl sleduje historický vývoj určení rodičovství od římského práva přes počátky moderní evropské právní úpravy po současnou českou legislativu. Druhá část se věnuje hlavním pramenům práva v oblasti určení a popření rodičovství, zatímco ta třetí rozebírá klíčovou judikaturu Evropského soudu lidská práva. Čtvrtá kapitola objasňuje otázky určování mateřství, včetně problematiky utajených a anonymních porodů. Na pátý segment zabývající se oblastí asistované reprodukce a náhradního mateřství navazuje část o určení a popření otcovství. Následuje sedmá kapitola srovnávající českou a slovenskou právní úpravu. Poslední pasáž zmiňuje úpravu problematiky v novém občanském zákoníku.
|
|
|
Určení a popření rodičovství
Skočková, Sylva ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předmětem práce je oblast určení a popření rodičovství a související právní úprava. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První oddíl sleduje historický vývoj určení rodičovství od římského práva přes počátky moderní evropské právní úpravy po současnou českou legislativu. Druhá část se věnuje hlavním pramenům práva v oblasti určení a popření rodičovství, zatímco ta třetí rozebírá klíčovou judikaturu Evropského soudu lidská práva. Čtvrtá kapitola objasňuje otázky určování mateřství, včetně problematiky utajených a anonymních porodů. Na pátý segment zabývající se oblastí asistované reprodukce a náhradního mateřství navazuje část o určení a popření otcovství. Následuje sedmá kapitola srovnávající českou a slovenskou právní úpravu. Poslední pasáž zmiňuje úpravu problematiky v novém občanském zákoníku.
|
|
|
Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí
Skočková, Sylva ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
ZÁVĚR Způsob dostatečně odpovědného stanovení vyživovací povinnosti představuje tedy ne vždy snadnou záležitost. Je nutné vzít v potaz mnoho faktorů, které vstupují do procesu určení správné výše výživného. Blíže definované odůvodněné potřeby oprávněného, druh péče vznikající mezi potomkem a rodičem, způsob obživy povinného nebo jeho momentální ekonomická situace jsou součástí výčtu některých z mnoha okolností, které se musí promítnout v institutu vyživovací povinnosti. Vzhledem k těmto mnohočetným indikátorům docházelo a dochází k určitým disharmoniím konečných výsledků projednávání výživného i ve vcelku podobných případech, protože jednoty nemůže být dosaženo v takto vícefaktorovém procesu rozhodování. Snahy nějakým způsobem harmonizovat průběh a hlavně konečný dopad výživného nejen při obdobných "startovních liniích" jednotlivých případů vyústily v současnosti do ministerského návrhu tabulek, podle kterých by měly odpovídat analogickým případům adekvátní výsledky. Práce měla za cíl osvětlit a zdůvodnit tenze, které nastávají při praktické aplikaci obecně poměrně srozumitelného institutu rodinného práva. V tomto případě se podařilo objasnit termíny, se kterými oblast výživného pracuje, a zároveň je zasadit do kontextu celého procesu. Kupříkladu fakt, že odůvodněné potřeby potomků se mohou odvozovat také...
|
host ::
RSS.