|
|
Teorie autodomestikace v německé antropologii a biologii do roku 1945. Kontext, důsledky, zastánci.
Stella, Marco ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent)
Tato práce je pokusem ukázat, jak antropologické a biologické příběhy promlouvají k lidem a jak tito na sebe berou jejich tvar. Tématem této práce je tzv. teorie lidské autodomestikace (dále také TAD). Tato teorie, či spíše soubor teorií, tvrdí, že člověk (či některé lidské skupiny) ve své současné podobě nesou morfologické, anatomické, fyziologické, behaviorální či psychologické znaky typické pro domácí zvířata. Postoje k tomu, zda je člověk domestikovaný, zda je třeba jej dále domestikovat či naopak jej tohoto "jha" zbavit se v různých dobách a u různých autorů lišily, nicméně samotnámyšlenka implicitně v této teorii obsažená, totiž že člověka tak či onak šlechtit po způsobu domestikantů lze, nejenže stála např. u zrodu eugeniky a rasové hygieny, ale svou aktuálnost neztratila ani v dnešní době genetického inženýrství
|
|
|
Ernst Haeckel in the Czech lands. Traces of Haeckel's Monism in the Czech culture during the late 19th and early 20th century.
Ovčáčková, Lenka ; Breidbach, Olaf (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Ernst Haeckel (1834-1919), profesor zoologie na univerzitě v Jeně, byl nejvýznamnějším představitelem německého darwinismu a iniciátorem nového přírodovědného monistického světonázoru. Haeckel byl ovlivněn zejména Goethovými panteistickými vhledy a Darwinovou evoluční naukou a poukazoval na oduševnělost přírody, jednotu boha a světa, ducha a hmoty, anorganické a organické přírody. V první části této práce je představen Haeckelův život a dílo se zvláštním ohledem k monistickým tématům, která našla odezvu také v Čechách. Druhá část práce se týká recepce Haeckelovského monismu v českém kulturním prostředí na konci 19. a začátku 20. století. Úvodem jsou představeni čeští "před-myslitelé" monistického celostního a jednotného vztahování se ke světu, poté jsou charakterizovány tendence k vytvoření české národní vědeckosti a s tím související obecné přijetí darwinismu. Poukaz na nedostatek Darwinových a Haeckelových spisů, které byly přeloženy do češtiny, je doložen také dopisy, které přicházely Haeckelovi z Čech. Tento deficit se snažil zmírnit zejména Josef Bulova svým monisticko- kosmologickým dílem. Kritická, ale pozitivní recepce Haeckelova monismu je zřejmá ze strany biologa Theodora Nováka, profesora přírodní filosofie Emanuela Rádla nebo pozitivistického filozofa Františka Krejčího. Ruku v ruce s...
|
|
|
Athanasius Kircher (1602-1680) a jeho vliv na přírodní filosofii v Českých zemích
Lelková, Iva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Sklenička, Petr (oponent)
Resumé: Disertační práce mapuje různé úrovně vlivu, který měl barokní polyhistor a jezuita Athanasius Kircher (1602-1680) na vývoj přírodní filosofie v Českých zemích kolem poloviny sedmnáctého století. Jedna z vrstev tohoto vlivu je pozorována v jeho korespondenci s Českými zeměmi ať už se jedná o korespondenci převážně dvorského charakteru, mající za cíl upevnit sociální vztahy vedoucí k finanční a jiné podpoře a získání patrona nebo korespondenci učeneckou sloužící k získávání a výměně informací, přírodně-filosofických zajímavostí a dat z pozorování a experimentů. Mimo vlivu korespondenčního se práce zabývá vlivem diachronickým - tedy způsobem jakým bylo Kircherovo dílo vnímáno v průběhu dějin a také vlivem zamýšleným, který se pokoušel Kircher usměrňovat pomocí své vlastní autobiografie a její distribuce. Další úrovní vlivu, která je v této práci zkoumána je úroveň vlivu ideového a to na příkladu analogie pohybu mořských vod s pohybem tekutin v lidském těle. Srovnáván je zde obraz geokosmu vycházející z Kircherova díla Mundus subterraneus (Amsterodami 1664-1665) a Iter extaticum II (Romae 1657) s díly Kircherových korespondentů jezuitského matematika Theodora Moreta Tractatus physico-mathematicus de aestu maris (Antveripae 1665) a především s dílem vratislavského lékaře, jednoho ze zakladatelů Academia...
|
|
| |
|
|
Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci
Čermáková, Lucie ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Předložená disertační práce pojednává o užití smyslů a smyslově vnímatelných kvalit v rámci renesančního poznávání a popisu přírody. Právě v renesanci dochází k rozvoji přírodopisu jako disciplíny. Brian Ogilvie toho období dokonce definuje jako období "The Science of Describig". Jádrem renesančního přírodopisu je nauka o rostlinách - tedy res herbaria. Motivace přírodopisců pro studium rostlin byly během šestnáctého století různé, od filologického zájmu o popisy rostlin v antických textech, přes jejich užití v medicíně až po studium a pozorování rostlin v přírodě. Právě tato proměna cílů a zájmů v rámci přírodopisu s sebou nese také rozdílné užívání jednotlivých smyslů a ocenění smyslově vnímatelných kvalit rostlin. Práce je členěna podle tří hlavních pohnutek renesančních přírodopisců pro poznávání a popis rostlin. Nejprve je to potřeba určení léčivých účinků. Léčivé vlastnosti vycházejí z primárního složení rostliny a jsou úzce spjaty se smyslově vnímatelnými kvalitami. Další motivací pro studium a popis je určení rostliny jako takové. Nejprve jde především o identifikaci rostlin z textů antických autorů - Dioskorida, Galéna, Plinia a Theofrasta. Popisy z těchto textů potom přírodopisci srovnávají se svými poznatky a zkušenostmi s živými rostlinami. Toto vlastní pozorování živých rostlin vede k...
|
|
| |
|
|
Teorie autodomestikace v německé antropologii a biologii do roku 1945. Kontext, důsledky, zastánci.
Stella, Marco ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent)
Tato práce je pokusem ukázat, jak antropologické a biologické příběhy promlouvají k lidem a jak tito na sebe berou jejich tvar. Tématem této práce je tzv. teorie lidské autodomestikace (dále také TAD). Tato teorie, či spíše soubor teorií, tvrdí, že člověk (či některé lidské skupiny) ve své současné podobě nesou morfologické, anatomické, fyziologické, behaviorální či psychologické znaky typické pro domácí zvířata. Postoje k tomu, zda je člověk domestikovaný, zda je třeba jej dále domestikovat či naopak jej tohoto "jha" zbavit se v různých dobách a u různých autorů lišily, nicméně samotnámyšlenka implicitně v této teorii obsažená, totiž že člověka tak či onak šlechtit po způsobu domestikantů lze, nejenže stála např. u zrodu eugeniky a rasové hygieny, ale svou aktuálnost neztratila ani v dnešní době genetického inženýrství
|
|
|
Visual preferences for wind turbines
Běťáková, Vendula ; Sklenička, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Kristina (oponent)
Tato disertační práce je souborem tří článků zaměřených na vizuální preference větrných elektráren. Právě vizuální vliv spojuje tematicky všechny tři články, přesto každý pohlíží na tuto problematiku z trochu jiného úhlu. První článek "Wind turbines location: How many and how far?" analyzuje v detailu vlastnosti větrných turbín; tj. jejich počet a vzdálenost od pozorovatele v interakci s typem krajiny. Druhý článek s názvem "How education orientation affects attitudes toward wind energy and wind farms: implications for the planning process" je zaměřen na vlastnosti respondentů, zvláště zaměření vzdělání, obecný postoj k větrné energii, výskyt turbín v blízkosti domova a ochotu bydlet v blízkosti větrné farmy. Zatímco tyto dva články používají stejnou statistickou metodu pro analýzu dat a rozdílů ve vnímání větrných turbín, třetí článek "Futuristic Wind Power Systems Suitable as Artistic Sculptures" je založen na obsáhlé rešerši různých typů turbín a následně návrzích několika vzhledově atraktivních alternativních větrných elektráren.
|
|
|
Příčiny a důsledky fragmentace zemědělské půdy
Janovská, Vratislava ; Sklenička, Petr (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Problematika vlastnické fragmentace zemědělské půdy je v současné době velice aktuálním tématem nejen v České republice, ale i v zahraničí. V rámci výzkumného týmu na Fakultě životního prostředí na Katedře biotechnických úprav krjainy pod vedením prof. Petra Skleničky bylby zpracovány dílčí studie, které svým charakterem přispívají k řešení problematiky týkajicí se vlivu vlastnické držby a hospodařského využití na prostorovou strukturu zemědělské půdy, fragmentaci a homogenizaci. Vědecké studie, které jsou součástí této dizertační práce, vznikaly postupně a jsou na sebe logicky navázány.
|
|
|
Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve: Tvorba krajiny povodí Ohře a Bíliny - Chabařovicko
Hydroprojekt a.s., Praha ; Trpáková, Ivana ; Šíma, Martin ; Sklenička, Petr ; Ripl, Wilhelm ; Pokorný, Jan ; Lhota, Tomáš ; Trpák, Pavel
Účelem projektu bylo speciální ekologické posouzení funkčnosti budoucího jezera Chabařovice a navrženého zapojení okolních výsypek do okolní krajiny. Zpráva vychází z posouzení širšího území pánve z hlediska možnosti obnovy toků energie a látek v krajině, z ekologické analýzy dostupných historických údajů o více něž 150 let tvrvajícím vývoji krajiny, z analýzy prostupnosti krajiny v období Stabilního katastru, Generelu rekultivací a ze současného stavu. Podkladem bylo také posouzení funkčnosti systému ÚSES a jeho provázání s navrženými úpravami. Byly předloženy závěry a výstupy pro rozhodování státní správy.
|
host ::
RSS.