|
| |
|
|
Návrh na zlepšení personální činnosti v organizaci
Tokošová, Irena ; Sklenář, Petr (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena především na řízení lidských zdrojů. Analyzuje efektivitu práce v podniku s orientací na nedostatky personálního charakteru, tzn. na organizační strukturu, kompetence manažera, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců a na stresovou zátěž v práci. Obsahuje návrhy řešení týkajících se zlepšení efektivity práce formou personálních změn.
|
|
|
Druhová diverzita cévnatých rostlin alpínské vegetace Západních Karpat na různých prostorových škálách a její vztah k půdnímu pH
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
Alpínské oblasti jsou hotspotem druhové diverzity, což je činí důležitou oblastí vědeckého zájmu. Jejich výzkum a snahu prozumět vlivům a zákonitostem, jež toto unikátní prostředí formují, ale komplikuje řada metodických problémů, které pramení z nejasných definic používaných termínů, stejně jako z existence mnoha různých metodických postupů a jejich omezení. Šířka tématu druhové diverzity, na něž je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu, také ztěžuje orientaci v problematice. Tato práce shrnuje nejdůležitější informace z dostupné literatury a zabývá se důležitými souvislostmi a trendy v environmentálních proměnných a druhové diverzitě alpínských oblastí Malé Fatry, Nízkých Tater, Roháčů a Belianských Tater. V centru zájmu stojí obecně uznávaná teorie vyšší druhové bohatosti oblastí s bazickými, vápenatými substráty ve srovnání s kyselými, silikátovými substráty Evropy. K ověření této teorie na různých prostorových škálách alpínských oblastí bylo zvoleno hierarchické snímkování. Celkem bylo získáno 96 snímků obsahujících data o prezenci/absenci rostlin a o relevantních environmentálních faktorech, včetně měřených hodnot pH. Struktura těchto dat byla vizualizovaná pomocí ordinačních technik PCA a CA a následně otestována metodou CCA. Pro každý snímek byly také vytvořeny species-area (SAR) křivky na...
|
|
|
Květní biologie tropických alpínských rostlin
Holzbachová, Lucie ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Tropické alpínské prostředí je charakteristické svými specifickými podmínkami, na které se tamní rostliny musely v průběhu evoluce přizpůsobit. Specifikem je zejména diurnální klima s pravidelnými nočními poklesy teplot pod bod mrazu. Zároveň však toto prostředí postrádá teplotní sezonalitu a umožňuje tak růst a kvetení v průběhu celého roku. Zatímco v temperátních oblastech je květní biologie poměrně dobře popsána, v tropické oblasti byla studována pouze ojediněle. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o květní biologii rostlin tropického alpínského pásma se zaměřením na zoogamě opylované druhy. Hlavní část práce je věnována květním znakům, a to zejména fenologii kvetení, která se v rámci jednotlivých druhů rozrůznila do období celého roku. Rostliny takto čelí kompetici zejména o opylovače, kterých s nadmořskou výškou ubývá. Přestože nebyly zmapovány všechny fenologické strategie, ukazuje se, že můžeme nalézt několik hlavních opakujících se vzorců kvetení. Tato literární rešerše upozorňuje na slepá místa ve výzkumu květní biologie tropických hor, která by mohla být základem pro budoucí studium.
|
|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Množství vajíček, které rostlina vyprodukuje, je odrazem toho, jak je rostlina schopná se adaptovat. Existuje několik faktorů, které produkci vajíček ovlivní. Výrazným faktorem je nadmořská výška. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Jednou ze strategií, kterou rostliny používají, je tzv. Bet hedging strategie (v přímém překladu: sázka na zajištění). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. Proto se v mé diplomové práci zabývám hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček, což je v souladu s Bet- hedging strategií. V mé diplomové práci jsem kvantifikoval počty vajíček celkem u 9ti druhů jmenovitě Arabidopsis halleri, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia, Melampyrum pratense, Melampyrum sylvaticum, Silene dioica, Silene vulgaris, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, Veronica chamaedrys a Viola lutea subsp. sudetica. V prvním roce terénních prací jsem srovnával počty vajíček na 3 lokalitách...
|
|
|
Anatomické a fyziologické adaptace vysokohorských rostlin Ladaku
Binter, Jan ; Doležal, Jiří (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Ladak je horská oblast, nacházející se v severozápadní Indii, charakteristická velkým výškovým gradientem. V relativně nižších polohách se musejí rostliny potýkat zejména s vysokými teplotami a aridním klimatem. Množství srážek pakstoupá podél výškového gradientu, teplota naopak výrazně klesá. Ladak se díky tomu dá přirovnat k jakési přírodní laboratoři, ve které můžeme pozorovat změny různých vlastností rostlin v odpovědi na gradienty teploty a vlhkosti. Nepříznivé podmínky ve vyšších polohách, jako je nízká teplota, zvýšené ozáření atd., selektovaly u vysokohorských rostlin Ladaku celou řadu morfologických, anatomických a fyziologických adaptací. Tyto adaptace umožňují růst rostlin i v extrémních nadmořských výškách sahajících až k 6150 m n. m. Horní limit výskytu rostlin není dán přítomností fyzických bariér, jako je například hranice trvalého sněhu, a je tedy odrazem toho, jakým podmínkám se rostliny ještě dokázaly přizpůsobit. To umožňuje studovat adaptace rostlin na ty opravdu nejextrémnější podmínky. Díky výše uvedeným faktorům může studium rostlin v Ladaku nabídnout zajímavou perspektivu pro pochopení biologie horských rostlin.
|
|
|
Adaptace rostlin k opylování nočními živočichy
Bakovská, Julie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Noční opylování je zásadní součástí procesu rozmnožování rostlin. Noc je charakteristická změnami abiotických faktorů, především snížením slunečního záření a poklesem teploty, přičemž rostliny a opylovači se na tyto podmínky adaptují. Rostliny a opylovači se vzájemně přizpůsobují procesem koevoluce. Rostliny v důsledku toho prezentují znaky preferované jejich opylovači. Soubory konvergentních znaků společné rostlinám opylovaných jednou funkční skupinou se nazývají polinační syndromy a zahrnují typ odměny, vůni, barvu a morfologii květu. Polinační syndromy a další adaptace rostlin opylovaných nočními opylovači jsou představeny v této práci, v souvislostech s adaptacemi smyslů opylovačů na noční podmínky. Zároveň je odkázáno na evoluční důvody přechodu aktivity do nočních hodin u rostlin i u živočichů. Významnými nočními opylovači, spojovanými s polinačními syndromy, jsou noční motýli, dělení na lišaje (polinační syndrom sphingofilie) a ostatní noční motýli (phalaenofilie), letouni (chiropterofilie) a nelétaví savci (therofilie). Dalšími významnými opylovači vykazující adaptace v rámci nočního opylování jsou brouci a noční včely.
|
|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Opylování je silně stochastický (nahodilý) proces. Když k němu zároveň dojde k nedostatečnému opylení květů, takzvanou limitací opylením, bude to mít významný efekt na množství vytvořených semen a tím související fitness. Rostliny pro kompenzaci vysoké stochasticity a limitaci opylením využívají takzvanou "bet-hedging" strategii (v přímém překladu: sázka na zajištění) (Burd et al., 2009). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Proto se tato práce zabývá hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček. Přibývání vajíček se stoupající nadmořskou výškou se nepodařilo potvrdit a pokles vajíček v průběhu sezóny byl potvrzen, pro část druhů. Vliv stochasticity opylení na vyšším počtu vajíček na začátku sezóny se nepodařilo potvrdit. Oproti tomu se podařila najít souvislost mez klesajícím množstvím vajíček v semenících v průběhu sezóny a 1) rozdělením vajíček v rámci...
|
|
|
Diverzita květních funkčních znaků a její sezónní změny v alpínském prostředí
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Květní funkční znaky popisují vlastnosti květu a ty zprostředkovávají kontakt mezi entomogamními květy a jejich opylovači. Tyto znaky závisí na mnoha biotických a abiotických faktorech. Variabilita jednotlivých květních funkčních znaků podél výškového gradientu směřuje k vyšší podobnosti ve vysokých nadmořských výškách, zatímco jejich celková diverzita se podél výškového gradientu příliš nemění. Co ale doposud nebylo studováno, je změna diverzity květních funkčních znaků v sezóně. A právě tou se zabývá tato práce. Konkrétně si klade za cíl ověřit hypotézu, zdali se mění diverzita květních funkčních znaků společenstev montánní a alpínské louky v průběhu vegetační sezóny. Tato práce také porovnává tuto diverzitu mezi zmíněnými loukami. Územím, na kterém probíhala tato práce, byly alpínská a montánní louka v oblasti Luční hory v Krkonošském národním parku. Na obou loukách byly měřeny morfologie a spektrální vlastnosti květů. Pětkrát během vegetační sezóny s intervalem tří týdnů byla měřena abundance kvetoucích druhů a početnost jejich květů. Vážením jednotlivých květních funkčních znaků druhovou abundancí byla získána diverzita znaků pro obě studované louky a pro každou měřenou část sezóny. Pomocí mnohorozměrné analýzy byly zjišťovány rozdíly v diverzitě mezi částmi sezóny a loukami. Současně byla...
|
|
|
Příčiny omezení reprodukční úspěšnosti rostlin nedostatkem pylu a zdrojů
Kalousková, Petra ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Produkce semen u rostlin závisí na mnoha faktorech: jejich životní strategii, prostředí, ve kterém rostou a dalších faktorech, jako jsou biotické interakce. Bezprostřední příčinou omezení produkce semen je však nedostatek partnerů nebo zdrojů potřebných k tvorbě semen. Cílem této bakalářské práce je shrnout a analyzovat mechanizmy působení a relativní význam jednotlivých příčin omezení tvorby semen u rostlin. Většina rostlin je alespoň v některých sezónách nebo na některých lokalitách omezena dostupností pylu, ve zbytku situací bývá omezena dostupností zdrojů. Omezení dostupností pylu může být kvantitativní (nízká depozice pylu) či kvalitativní (deponovaného pylu je dostatek, ale je nekvalitní). Existující teoretické modely příčin omezení dostupností pylu a zdrojů proti sobě staví využití zdrojů rostliny buď k lákání opylovačů (zvětšením květů, zvýšením nabízených odměn) a zvyšování šance na setkání se s opylovači (změnou fenologie či prodloužením kvetení), nebo k produkci semen. Omezení dostupností pylu může být někdy pouze zdánlivé, kdy po přidání dodatečného pylu dojde k navýšení produkce semen za cenu snížení reprodukčního úsilí v dalších letech. Nejvýraznější vlastností opylení, která se promítá často do střídání omezení produkce semen nedostatkem pylu a nedostatkem zdrojů, je však jeho...
|
host ::
RSS.