|
|
Vliv populace na bayesovský závěr při srovnávání mluvčích
Štrosová, Veronika ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Důležitým úkolem forenzní fonetiky je hodnocení důkazu. K tomuto účelu je v tomto oboru používán Bayesovský přístup k hodnocení důkazu, konkrétně věrohodnostní poměr (LR). Pro tuto probabilistickou metodu, jež pracuje s koncepty podobnosti a typičnosti, je relevantní populace jedním z jejích základních kamenů. Tato diplomová práce sleduje vliv velikosti relevantní populace na úspěšnost klasifikace mluvčích věrohodnostním poměrem ve forenzním srovnávání mluvčích. Klasifikace věrohodnostním poměrem pracuje s temporálními středy formantů F1, F2 a F3 českých vokálů rodilých mluvčích mužského pohlaví. Zmíněné akustické parametry byly použity v klasifikaci mluvčích prostřednictvím Lindleyho (1977) parametrického výpočtu věrohodnostního poměru k observaci vlivu relevantní populace, jež variovala od 1 do 30 jedinců, na klasifikační validitu a reliabilitu. Analýza ukázala vliv velikosti relevantní populace na klasifikační úspěšnost, přičemž systém LR vykazoval nejnižší validitu a reliabilitu při malých velikostech relevantní populace. Analýza rovněž ukázala obecný trend v počátku stabilizace klasifikační úspěšnosti z hlediska validity i reliability od velikosti relevantní populace okolo 10 jedinců. Ve vybraných případech byla pozorována shodná klasifikační validita při nízkém počtu mluvčích v relevantní...
|
|
|
Akustické parametry řečového signálu a jejich intraindividuální a interindividuální variabilita v češtině
Houzar, Alžběta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na variabilitu široké škály akustických parametrů řečového signálu v češtině. Shrnuje metodologické postupy aplikované v dosa- vadních studiích při zkoumání akustických charakteristik řeči a předkládá také souhrnnou analýzu intraindividuální a interindividuální variability obsáhlého souboru vybraných parametrů prostřednictvím vlastních experimentů provede- ných s využitím jednotného řečového materiálu. V rámci dílčích experimentů jsou parametrizovány základní frekvence, vokalické formanty, krátkodobé a dlouho- dobé frekvenční spektrum a temporální rovina řeči, a to pomocí celkem 61 metrik. U všech parametrů byla sledována proměnlivost v řeči mluvčího v rámci jednoho typu projevu a také v závislosti na mluvním stylu; sledovány byly nahrávky čte- ného a spontánního projevu třiceti mluvčích. Na základě výsledků experimentů byly rovněž získány informace o distribuci hodnot sledovaných parametrů v obou mluvních stylech u dané populace. V rámci závěrečného experimentu byla prove- dena souhrnná analýza všech zkoumaných parametrů zaměřená na jejich vzá- jemné souvislosti a jejich podíl na celkové variabilitě řečového signálu. Výsledky této souhrnné analýzy ukazují, že pro akustickou variabilitu řečového signálu jsou určující zejména parametry krátkodobého i dlouhodobého...
|
|
|
Chování základní hlasivkové frekvence v sonorních slabičných kodách v češtině
Svatošová, Michaela ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Fonetický výzkum ukázal, že posluchači vnímají intonaci pouze v určitých částech kontury základní hlasivkové frekvence (F0). Popisy intonačních vzorců se často zakládají na hodnotách F0 ve vokálech. Výšku hlasu však lze ovládat i v sonorních souhláskách (nazálách, aproximantách), které mohou být v češtině součástí slabičných kod. Cílem této práce bylo srovnání slabik se sonorní kodou a bez kody a posouzení toho, jestli jsou si kontury F0 podobnější v doméně slabičného jádra, nebo spíše v doméně slabičného základu. Materiál tvořily úryvky audioknih načtených šestnácti profesionálními herci o celkovém rozsahu dvou hodin. Při analýze bylo použito více různých metod - zachycení kontur F0 něko- lika vybranými body, modelování celé kontury F0 pomocí Legendrových poly- nomů a funkční analýza hlavních komponent (FPCA). Výsledky naznačily, že doménu relevantní pro produkci funkčních intonačních vzorců (melodémů) v češtině představuje slabičný základ. Kontury F0 ve sla- bičných základech dosahovaly podobnějších hodnot rozsahu (mezi oběma typy slabik) než kontury F0 měřené ve slabičných jádrech. Také jejich tvary byly srovnatelnější v rámci slabičných základů. U slabik se sonorní kodou byl vztah sklonu kontury F0 ve slabičném jádru a v následující sonorní kodě poměrně variabilní. Ve většině případů zůstal...
|
|
|
Dopad manipulace melodie řeči na hodnocení důvěryhodnosti volebních kandidátů
Bartošová, Jana ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi výškou základní frekvence hlasu mluvčího a jeho subjektivním zhodnocením posluchači na 7stupňové hodnotící škále. Analýza byla v této diplomové práci provedena formou percepčního testu, kterého se zúčastnilo 39 posluchačů. Účastníci experimentu hodnotili mluvčí na základě toho, jak důvěryhodně jim daní mluvčí zní. Materiál byl zvolen takový, aby posluchači byli co nejméně ovlivněni externími vlivy. Výsledky percepčního testu ukázaly korelaci mezi typem manipulace a hodnocením posluchačů. Hypotéza práce se potvrdila částečně, protože posluchači snižovali svá průměrná hodnocení čím vyšší byla hodnota f0 položky a tento vztah je statisticky významný. Prokázalo se také, že čím nižší hodnota je f0 položky, tím má hodnocení důvěryhodnosti stoupavou tendenci, tato změna se však neprokázala jako statisticky významná. Klíčová slova: Základní frekvence, f0, vnímání důvěryhodnosti, melodie, percepce, volby
|
|
|
Výslovnost českých učitelů angličtiny v hodinách a jejich povědomí o výslovnosti
Čtvrtečková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá učitelskými postoji ve výuce výslovnosti u českých středoškolských učitelů angličtiny, představuje jejich skutečnou výslovnost na základě autentických nahrávek z vyučovacích hodin a hledá průniky mezi těmito dvěma rovinami v kontextu současného výzkumu o výuce výslovnosti a české angličtiny. Teoretická část této práce uvádí problematiku výuky výslovnosti a definuje její cíle v souladu se současným výzkumem, který upřednostňuje srozumitelnost, představuje koncept učitelských postojů a zároveň shrnuje dostupné informace o zvukových vlastnostech české angličtiny. Praktická část sestává z dat o učitelských postojích, které byly získány pomocí dotazníků, a sběru materiálu formou nahrávek ze školních hodin. Ty jsou následně poslechově analyzovány z hlediska vybraných segmentálních a suprasegmentálních výslovnostních jevů; obsahem je také hledání průsečíků těchto dvou oblastí. Studie se účastnilo celkem 11 osob, z toho byly analyzovány nahrávky 10 z nich. Data ukazují, že pro učitele je výuka výslovnosti důležitá a jedním z jejích cílů je pro ně srozumitelnost žáků pro jiné mluvčí, ale málo věří ve svou kompetenci ji pojímat systematicky. Na produkci byly pro učitele nejobtížnější hlásky /ð/ a /æ/, jejich projev je spíše rotický. Kanonická forma asibilace se objevovala jen málo....
|
|
|
Ukazatele temporální struktury českého mluveného textu a jejich forenzní užitečnost
Jalová, Marie Zoe ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá ukazateli temporální struktury řeči. Teoretická část popisuje jejich podstatu, metodologické uplatnění ve fonetickém výzkumu a možnost využití ve forenzní praxi, praktická část potom na základě dvou nahrávek poezie zkoumá chování ukazatelů temporální struktury řeči v závislosti na materiálu a identitě mluvčího. Práce je příspěvkem k popisu temporální struktury českého jazyka, konkrétně žánru poezie, s potenciálním využitím pro účely forenzní fonetiky.
|
|
|
Melodic contours in political debates: comparison of British and American English
Vonzová, Veronika ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Luef, Eva Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na rozdíly charakteristik prozodické fráze v britské a americké angličtině (délka fráze, intonační pohyb, intonační rozpětí). Snaží se tím zaplnit mezeru v komparativním výzkumu, která spočívá v nedostatku studií porovnávajících výše zmíněné variety angličtiny v uvedených aspektech suprasegmentální úrovně. Teoretická část popisuje prozodii a její funkce v jazyce, také intonaci, jednotlivé typy intonačních pohybů a jejich funkce. Zaměřuje se také na rozdíly mezi britskou a americkou tradicí zápisu intonace v průběhu analýzy a na rozdíly a nesrovnalosti v jejich terminologiích. Nakonec také uvádí nový termín, inspirovaný českou terminologií, tzv. FMU, který v anglické terminologii chybí a který pomáhá při rozlišování funkce a formy jednotlivých intonačních pohybů. FMU odpovídá českému termínu melodém (tj. "funkce" intonačního pohybu, např. klesavý melodém) a stojí proti konkrétnějšímu typu průběhu melodému, kadenci ("forma", konkrétní realizace intonačního pohybu, např. klesavo-rovná kadence). Empirická část práce nabízí studii provedenou na vzorku 800 frází (400 britských a 400 amerických), které jsou porovnány v následujících oblastech: délka fráze, intonační pohyb a intonační rozpětí mluvčích. Studie je zakončena diskuzí výsledků a krátkým přehledem doporučení pro...
|
|
|
Rotacismus v češtině a jeho percepční odezva
Šimková, Iva ; Černá, Martina (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Prezentovaná bakalářská práce si klade za cíl přispět k výzkumu souvislosti mezi řečí mluvčích s rotacismem a negativním hodnocením při percepci jejich mluveného projevu. Na základě shrnutí doposud provedených studií na téma percepce narušené řeči a bližší charakteristiky rotacismu byl vytvořen percepční test. Vycházel ze vzorků řeči vybraných z projevů pěti mluvčích s rotacismem a prostřednictvím nepřímého testování percepční odezvy šestatřiceti respondentů poskytl data pro datovou analýzu. Při ní byly skrze vypočtené percepční skóre srovnávány výpovědi obsahující problematickou hlásku /r/ s výpověďmi, v nichž se toto narušení nevyskytovalo. Na základě deskriptivní a frekventistické statistiky bylo zjištěno, že výpovědi s rotacismy jsou ze strany respondentů hodnoceny negativněji než výpovědi bez výskytu vibranty /r/. Práce se pokouší také odhalit možné souvislosti mezi realizovaným typem rotacismu či kontext, v němž se hláska /r/ vyskytuje, a percepční odezvou těchto jevů.
|
|
|
Effect of speech rhythm manipulations on speakers' credibility
Rabanová, Michaela ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Cilibrasi, Luca (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na otázku, zdali rodilí mluvčí angličtiny s nepravidelným rytmem řeči působí méně důvěryhodně. Dále se taky snaží nalézt odpověď na otázku, zdali vysokoškolští studenti angličtiny hodnotí rodilé mluvčí angličtiny s nepravidelným rytmem jinak než studenti jiných oborů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části jsou popsány poznatky o rytmu řeči, o hodnocení lidské osobnosti a také o určitých aspektech řeči, které působí negativně na důvěryhodnost mluvčího. Praktická část popisuje metodu, která byla použita k zodpovězení dvou výše zmíněných otázek. Touto metodou byl experiment, ve kterém byl pomocí počítače manipulován přirozený rytmus rodilých mluvčí angličtiny. Tyto manipulované nahrávky byly posléze spolu s nezměněnými nahrávkami od stejných mluvčích vloženy do online percepčního testu, ve kterém byla hodnocena důvěryhodnost. Výsledky percepčního testu prokázaly, že mluvčí, jejichž rytmus byl manipulován působí méně důvěryhodně než ti mluvčí, jejichž rytmus zůstal nezměněný. Také se zdá, že studenti anglického jazyka oproti ostatním studentům mají větší tendenci vycítit nepravidelný rytmus. Je ale nutné podotknout, že abychom toto mohli říct s jistotou, musel by se provést ještě jeden, vylepšený experiment.
|
|
|
Kanonické a reálné mluvní a artikulační tempo v průběhu dialogických nahrávek
Línková, Alena ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Tempu řeči a jeho variabilitě se v českém jazyce věnovalo již mnoho studií, většinou se ale primárně věnovaly tempu v monolozích. V této bakalářské práci jsme se věnovali variabilitě tempa v dialozích, a zároveň také různým způsobům jeho měření a jak tyto způsoby mohou ovlivňovat naměřené hodnoty. Práce obsahuje teoretickou část, která shrnuje poznatky o tempu, různých způsobech jeho měření a faktorech ovlivňujících jeho hodnoty, percepci tempa a faktorech na něj působících, pauzách a charakteristikách tempa řeči v dialozích. V praktické části jsme analyzovali materiál nahrávky 13 účastníků televizní politické debaty. Měřili jsme artikulační tempo v promluvových úsecích a mluvní tempo ve větách a tematicky jednotných odstavcích, a potom také lokální tempo v iniciální, mediální a finální třetině těchto dimenzí. Měřili jsme tempo slabičné (sl/s) i hláskové (hl/s) a tempo kanonické i reálné (slabičné). Zjistili jsme statisticky signifikantní rozdíly mezi hodnotami tempa v třetinách u vět (sl/s) a promluvových úseků (hl/s), ale nikoliv u odstavců (sl/s). Vliv délky promluvového úseku na hodnotu tempa slabičného a hláskového nebyl shledán statisticky signifikantním Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.