|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Kučera, Miroslav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Vzhledem k tomu, že tato instituce byla postavena na podobných principech jako předešlé správní soudnictví na našem území, je část práce věnována i vývoji Nejvyššího správního soudu ve Vídni a také je stručně pojednáno o vývojových směrech správního soudnictví v rámci Evropy, jelikož pouze ve vzájemných souvislostech lze porozumět tomu, proč byla po vzniku samostatné Československé republiky koncepce Nejvyššího správního soudu ve Vídni použita i v našich podmínkách. Zejména díky tomu se Nejvyšší správní soud Československé republiky a jeho legislativní rámec podařilo konstituovat ve velmi krátkém časovém horizontu po vzniku republiky. Dále je uveden postupný vývoj soudu, změny v jeho pravomocech a působnosti včetně provedených novelizací zákona o něm. Kromě toho se tato práce věnuje také problematice sídla Nejvyššího správního soudu, personálního obsazení i jeho rozhodovací činnosti.
|
|
|
Způsoby řešení úpadku v období první republiky
Pavlík, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
RESUMÉ Tato práce nabízí bližší pohled na způsoby, jakými byl řešen úpadek v Československu mezi světovými válkami. Šlo o společensky a ekonomicky velmi zajímavé období, během kterého se vystřídal rozmach s recesí. Navíc se vznikem samostatného státu souvisel i čilý zákonodárný ruch. Problematika tzv. prvorepublikového období z hlediska řešení úpadku je v práci uvedena stručným popisem historického vývoje, zmíněným pro připomenutí základních institutů, na nichž úpadkové právo dodnes stojí. Následuje popis dobové úpravy s četnými postřehy o zajímavostech a případných odlišnostech v pojetí některých institutů. Při tvorbě textu byly kriticky sledovány především díla tehdejších předních odborníků na danou problematiku, aby bylo možno zaznamenat prostřednictvím jejich názorů (a případných vzájemných názorových rozporů) klady a zápory úpravy z hlediska dobové praxe a způsob, jakým teorie a zákonodárce reagovali na praktické problémy a ohlasy veřejnosti. Výraznou pomocí přitom bylo i studium důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 64/1931 Sb., jímž byly přijaty konkurzní, vyrovnací a odpůrčí řád. Právě rozbor konkurzního a vyrovnacího řádu dle tohoto zákona tvoří osu této práce. Došlo ke srovnání jak zmiňované novely s úpravou převzatou díky recepci rakouského práva, ale i jednotlivých způsobů řešení úpadku a...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Vavrušková, Magda ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska Abstrakt Účelem diplomové práce je popsat politický režim, právní řád a zvláště ústavní právo platné ve Španělsku během vlády Franciska Franka Bahamonde mezi lety 1936 a 1975. Franco se účastnil vojenského povstání proti Druhé španělské republice a brzy se stal vůdcem nacionalistických vojsk. Jako hlava státu uvedl v život koncepci "Nového státu", při jejíž tvorbě se inspiroval fašistickými, falangistickými a tradicionalistickými ideologiemi. Pod tlakem mezinárodní situace po druhé světové válce byl nucen změnit svou zahraničně politickou orientaci - Mussoliniho Itálii a Hitlerovo Německo vystřídaly Spojené státy - ovšem na jeho autoritářském způsobu vládnutí se mnoho nezměnilo. Stále disponoval neomezenou mocí a trvalé bylo i jeho výjimečné postavení. Svobodná soutěž politických stran byla znemožněna a jedinou povolenou stranou byla frankistická FET y de las JONS (později označovaná jako Národní hnutí). Během své vlády Franco inspiroval přijetí sedmi Základních zákonů, které zakotvovaly lidská práva, ideologické principy režimu a stanovovaly organizaci a fungování ústředních státních orgánů. Prvním z těchto zákonů byl Kodex práce, přijatý v roce 1938, dále Zákon ustavující kortesy z roku 1942, Kodex Španělů z roku 1945, Zákon o národním referendu z roku 1945,...
|
|
|
Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost
Obermajer, Pavel ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce na téma "Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost" si klade za cíl seznámit čtenáře s činností jednotlivých protektorátních vlád v dobovém kontextu od 15. března 1939 do 5. května 1945 a s jejich legislativní činností. Práce je rozčleněna do tří částí. První část nese název "Od Mnichova k Protektorátu Čechy a Morava". Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část se zabývá koncem dvacetileté existence Československa na základě jednání čtyř evropských mocností na Mnichovské konferenci. Druhá potom popisuje pomnichovský vývoj a obrat v politice nové vlády s orientací na nacistické Německo. V druhé kapitole s názvem "Počátek protektorátu" se v její první části zaměřím na noční jednání státního prezidenta Emila Háchy v Berlíně a souběžnou schůzi vlády v ranních hodinách 15. března 1939. Vymezením hlavní problematiky druhé části této kapitoly je potom státoprávní status protektorátu a tedy zejména rozbor Hitlerova výnosu ze dne 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Samotné jádro diplomové práce pak tvoří třetí kapitola s názvem "Protektorátní vlády". Tato kapitola se dělí na čtyři části podle čtyř protektorátních předsedů vlád: Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta a pátou část, která statisticky shrnuje...
|
|
|
Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky
Frantalová, Anna ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky" se zaměřuje na činnost politické komise, specifického orgánu, který podléhal ministerstvu spravedlnosti, fungujícího v letech 1948-1950, tedy v období tzv. právnické dvouletky. Hlavním cílem činnosti politické komise bylo usměrňovat návrhy nových zákonů připravené jednotlivými odbornými komisemi, a po stránce ideologické upravovat jejich obsah. V první části práce představuje autorka období právnické dvouletky a popisuje proces přijímání nových zákonů a jejich přijetí v Národním shromádění. V této části se autorka zaměřuje rovněž na ustavení, pravomoc a úkoly politické komise a následně se věnuje také jejímu složení a organizaci práce. Jedním z výstupů této diplomové práce je přehledné zpracování jednotlivých zasedání, vč. jejich účastníků a bodů jednání. Druhá část práce je zaměřena na právní otázky diskutované v politické komisi, které jsou pro potřeby práce řazeny dle jednotlivých právních odvětví, a na vliv politické komise na znění jednotlivých zákonných ustanovení. V závěru autorka představuje rovněž některé z hlavních členů politické komise, které významným způsobem ovlivnili její činnost.
|
|
|
Politické procesy v 50. letech v Československu (případ Babice)
Jíša, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Politické procesy v 50. letech v Československu - případ Babice Účelem této práce je popsat politické procesy v širších souvislostech a detailně pojednat o jednom z největších monstrprocesů - o případu Babice. V předkládané práci je zmapován politickohistorický vývoj v poválečném Československu až do převratu v roce 1948, analýza klíčových právních norem přijatých po Únoru, na základě kterých bylo možné konat politické procesy, klasifikace politických procesů a podrobný rozbor babického případu. Práce je systematicky členěna do tří kapitol. První kapitola je rozdělena na dvě podkapitoly. V první podkapitole je pojednáno o politické situaci v poválečném Československu, utváření první poválečné vlády a postupném uchopení moci komunistickou stranou, což vyvrcholilo v únoru 1948 ve státní převrat. Druhá podkapitola se věnuje zásadním změnám v právním řádu a justici, z nichž nejpodstatnější byly ty normy, které se staly základem pro konání politických procesů. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku politických procesů, popis mechanismu na jejich výrobu, včetně orgánů, které měly na jejich konání rozhodující vliv. Následuje dělení politických procesů podle okruhu osob, proti kterým byly namířeny. Nejobsáhlejší částí celé práce je kapitola třetí, ve které je analyzován konkrétní případ - Babický proces....
|
|
| |
|
|
Souboj v českém právu
Jindříšková, Eliška ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Účelem této diplomové práce je podrobně rozebrat přístup práva k soubojům v českých právních dějinách a dále analýzou vybraných právních textů potvrdit předpoklad, že spíše než myšlenka společenského vývoje s ideály lidskosti je to fakt, že souboj ze samé své podstaty právu konkuruje, který je určující pro převažující přístup práva k soubojům a pro vývoj tohoto přístupu. Tento dynamicky se měnící přístup práva k soubojům je sledován zejména z pohledu zákonodárce. Tato práce je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodní a závěrečné části. Kapitoly jsou členěny chronologicky s ohledem na převažující vztah právního řádu k soubojům (s výjimkou první a druhé kapitoly). Úvod obsahuje stručný seznam a zhodnocení prací, které se touto problematikou zabývají, a představuje metodologii použitou v této práci. První kapitola rozebírá význam, původ a vývoj významu slova souboj a jeho ekvivalentů. Druhá kapitola pojednává o původu soubojů. Je rozdělena do dvou částí. V první části jsou představeny hlavní přístupy současné literatury k problematice původu soubojů. Druhá část se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších předchůdců soubojů - odvetný boj (soukromou mstu). Třetí kapitola je věnována souboji, který byl součástí soudního řízení - soudnímu souboji. V této kapitole jsou analyzovány nejvýznamnější písemné právní...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990
Sehnal, Ondřej ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ústavněprávním vývojem vybraných zemí střední Evropy, konkrétně vývojem v Německé demokratické republice, Spolkové republice Německo a v Polsku, a to od roku 1945 do roku 1990. Práce zachycuje významné změny na poli ústavního práva v uvedených státech a snaží se je zasadit do pozadí společenských událostí a nálad dané doby. Po úvodním nastínění společenské situace po konci druhé světové války se práce zabývá situací v poválečném Německu, rozdělení jeho okupačních zón včetně okolností, které rozdělení předcházeli, a dále pak vzniku politických stran v jednotlivých zónách. Třetí kapitola se věnuje vývoji ve Spolkové republice Německo. Rozebírá vznik základního zákona jakož i samotné republiky a podrobně popisuje ústavní rámec tvořený základním zákonem, přičemž neopomíjí ani okupační statut a generální smlouvu. Závěr této kapitoly patří změnám základního zákona do roku 1990. Vývojem v Německé demokratické republice se zabývá kapitola čtvrtá. Dopodrobna analyzuje ústavu z roku 1949, jakož i její změny a podobnost se základním zákonem. V další části práce zachycuje vývoj od přijetí nové ústavy v roce 1968, její postupné novelizaci, a nakonec vykresluje právní i společenské okolnosti znovusjednocení obou...
|
host ::
RSS.