Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...
Význam genetického testování v prevenci krvácivých komplikací invazivních výkonů v kardiologii
Sionová, Magdalena ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Úvod: Periprocedurální krvácení je nejčastější komplikací spojenou se selektivní koronarogarfií (SKG) a perkutánní koronární intervencí (PCI) a je spojeno s horší krátkodobou i dlouhodobou prognózou. Určení rizikových faktorů a genetických variací spojených s vyšším rizikem krvácení může zlepšit cílené použití opatření ke snížení rizika krvácení a tak být využito v prevenci krvácení. Cíl: Cílem naší práce bylo a) určit nezávislé rizikové faktory (ze základních charakteristik, klinických, laboratorních a procedurálních dat) spojené s rizikem periprocedurálního krvácení b) určit validitu CRUSADE a NCDR algoritmů rizika krvácení c) analyzovat vztah mezi přítomností vybraných jednonukleotidových polymorfismů klíčových destičkových proteinů (GPIa, GPVI, P2Y12, COX-1) k riziku periprocedurálního krvácení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 73 pacientů s akutní či chronickou formou ischemické choroby srdeční, u kterých došlo v průběhu 30 dní po invazivním výkonu (SJG/PCI) k rozvoji krvácivé komplikace. Kontrolní skupinu tvořilo 331 pacientů bez krvácení. Byly sledovány základní charakteristiky, klinický stav při přijetí, laboratorní data (kreatinin, krevní obraz, INR) a procedurální data. Na obě skupiny byly retrospektivně aplikovány algoritmy rizika krvácení CRUSADE a NCDR. Ze vzorku žilní krve byly analyzovány...

Viz též: podobná jména autorů
4 Sionová, Marcela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.