Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nano-structured multicomponent plasma polymers for controlled immobilization of biomolecules
Melnichuk, Iurii ; Shukurov, Andrey (vedoucí práce) ; Čech, Vladimír (oponent) ; Pavlík, Jaroslav (oponent)
Název práce: Nanostrukturované plazmové polymery pro řízenou imobilizaci biomolekul Autor: Iurii Melnichuk Katedra/Ústav: Katedra Makromolekulární Fyziky/Univerzita Karlova Vedoucí doktorské práce: Doc. Ing. Andrey Shukurov, Ph.D. Abstrakt: V této práci studujeme možnosti aplikace nanostruktur při funkcionalizaci povrchů pro interakce s biomolekulami. V první části práce zkoumáme vznik a počáteční stadia růstu tenkých nano- strukturovaných polymerních vrstev nanášených metodou vakuové termální depozice. Růst polyethylenových (PE) ostrůvků je diskutován jak z hlediska kinetických rovnic, tak pomocí teorie dynamického škalování. Druhá část práce je věnována imobilizaci proteinů prostřednictvím kovalentního navázáni na nano- strukturované povrchy aktivované bariérovým výbojem. Diskutujeme jak ovlivňuje morfologie povrchu a přítomnost tropoelastinu proces přežívání buněk na takových površích. Ultra-tenké hydrokarbonové vrstvy schopné imobilizace proteinů jsou vytvořeny metodou plazmové polymerace. Mezi hlavní výsledky práce patří stanovení kritického rozměru ostrůvků a objasnění průběhu nukleace v počáteční fázi jejich růstu. Ošetření PE nanostruktur atmosférickým nízko-teplotním plazmatem vede k jednoduché a účinné kovalentní imobilizaci proteinů na povrchu. Chování buněk na takových površích je závislé na...
Sensitive Layers for Optical Biosensors and Protein Chips
Rodriguez Emmenegger, César ; Brynda, Eduard (vedoucí práce) ; Lynn, Nicholas Scott (oponent) ; Shukurov, Andrey (oponent)
Citlivé vrstvy pro optické biosenzory a proteinové čipy Cílem této disertační práce byl vývoj citlivých povrchů pro optické afinitní biosenzory vhodné k detekci analytů v komplexních biologických médiích. Praktické aplikaci těchto technik brání tvorba nespecifických proteinových depozitů na površích senzorů (fouling), zvláště při styku s krevní plazmou, kde se vyskytuje velká většina relevantních analytů. Práce byla zaměřena na tři hlavní oblasti:  vývoj a příprava povrchů, které významně snižují nebo zamezují vzniku depozitů (antifouling, resp. non-fouling povrchy);  hodnocení a konceptualizace odolnosti povrchů proti vzniku depozitů z krevní plazmy a séra a dalších biologických tekutin;  příprava citlivých vrstev pro detekci v komplexních biologických médiích. K přípravě povrchů odolných proti vzniku proteinových depozitů byly použity tři přístupy: i) samoorganizované (self-assembled) monovrstvy s koncovou funkční skupinou, ii) na konci ukotvené polymerní řetězce (end-tethered polymers) a iii) polymerní kartáče připravené povrchově iniciovanou kontrolovanou radikálovou polymerací. Zkoumání proteinů v depozitech krevní plazmy vznikajících na površích na bázi PEG ukázalo, že vzniku depozitů na tomto typu povrchů nelze zcela zabránit. Byl připraven nový typ non-fouling polymerních kartáčů na bázi...
Atomic Force Microscopy a vizualizace rozdílů ve struktuře buněčných stěn mladých a starých kvasinek S. cerevisiae.
Schwarzová, Tereza ; Plášek, Jaromír (vedoucí práce) ; Shukurov, Andrey (oponent)
Cílem práce bylo zobrazit metodou mikroskopie atomárních sil (AFM) rozdíly ve struktuře buněčných stěn mladých a starých kvasinek S. cerevisiae a zjistit, jaký vliv na buněčnou stěnu má koncentrace glukózy v živném médiu. AFM je založena na měření sil mezi povrchem zkoumaného vzorku a hrotem, který povrch rastruje. Tato metoda umožňuje zkoumat buněčnou stěnu kvasinek v jejich přirozeném prostředí - ve vodě, přičemž lze zobrazit detaily o rozměrech řádově desítek nanometrů. Použity byly kvasinky kmenů AD 1-3,IL,US stejného stáří a kmenů JC 482A (označovány jako #013) a AD-JC 488A (označovány jako #015) staré jeden, dva a pět dní. Podařilo se nasnímat mnoho kvalitních obrázků srovnatelných s nejlepšími AFM snímky publikovanými v textech zabývajících se touto problematikou. Zejména se povedly detailně zobrazit oblasti jizev, které vznikají na povrchu kvasinek při jejich pučení a následném oddělení dceřinné buňky. Měření prokázalo výrazné změny buněčné stěny kvasinky v průběhu stárnutí (zvrásnění, zhrubnutí struktury). Vliv glukózy na strukturu buněčné stěny nebyl prokázán. Výsledky tohoto měření mohou být podkladem k dalšímu zkoumání buněčné stěny kvasinek metodou.
Nanostrukturované vrstvy na bázi plazmových polymerů
Solař, Pavel ; Shukurov, Andrey (vedoucí práce) ; Vyskočil, Jiří (oponent)
V předložené práci studujeme růst a vlastnosti tenkých vrstev připravených za pomoci šikmé depozice magnetronovým naprašováním. Popisujeme konstrukci nízkotlakého magnetronu. Studujeme vliv depozičních podmínek na tvorbu sloupcovité struktury pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Popisujeme tvorbu sloupcovitých struktur z kovů, kompozitů kovplazmový polymer a plazmový polymer. Charakterizujeme vliv depozičních podmínek na povrchovou drsnost za pomoci AFM. Určujeme chemickou strukturu kompozitních a plazmově polymerních vrstev za pomoci XPS a infračervené spektroskopie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.