|
|
Mezinárodní obchodní politika Španělska za vlády Francisca Franca
Sharabati, Abdel Fattah ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obchodní politikou Španělska ve vztahu k ostatním zemím za vlády španělského diktátora Francisca Franca. Analyzuje změny na pozici strategických partnerů pro Španělsko mezi léty 1936-1975 tedy za Francovy éry. Hlavní proměnnou v tomto procesu by měla být změna mezinárodní politické scény od neklidných třicátých let, přes Druhou světovou válku, až po poválečné období tj. období Studené války a rozdělení světa na "Východ" a "Západ" a období dekolonizace. Ačkoliv by se vláda generála Franca dala popsat jako totalitní, či klerofašistická a potlačující jakékoliv liberálně demokratické tendence na domácí scéně, tak zejména v oblasti mezinárodní politiky se Franco dokázal velmi obratně pohybovat a dokázal z většiny politických jednání se zahraničními partnery dostat co nejvíce pro Španělsko. Proto i samotní Španělé jsou velmi rozporuplní v hodnocení období jeho vlády. Při analýze vývoje Španělska na mezinárodní scéně se musí brát v potaz mnoho proměnných, které ovlivnily směřování Španělska jak přímo tak nepřímo. Mezi tyto proměnné můžeme zařadit například různé smlouvy, dohody, ale i sankce, či embarga.
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
host ::
RSS.