Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mechanizmus účinku a rezistence na daptomycin
Helusová, Michaela ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Daptomycin patří mezi antimikrobiální peptidy, což jsou látky vyskytující se v obranném systému všech organismů. Molekula daptomycinu se skládá z cyklického peptidu a lipidové části. Daptomycin je produkován bakterií Streptomyces roseosporus a používá se k léčbě infekcí způsobených gram-pozitivními bakteriemi. Je účinný i proti některým multirezistentním kmenům bakterií jako je např. kmen Staphylococcus aureus rezistentní k meticilinu. Jeho antimikrobiální účinek je závislý na přítomnosti vápníku a fosfatidylglycerolu v cílové membráně, ve které tvoří oligomery. Jeho mechanizmus účinku tedy pravděpodobně tkví ve tvorbě pórů, které způsobují narušení membrány. Poškození membrány vede k výtoku iontů z buňky a tím k depolarizaci membránového potenciálu, což v důsledku způsobuje zastavení syntézy makromolekul a smrt buňky. Expozice daptomycinu také způsobuje změnu morfologie buněk. I přes neobvyklý mechanizmus účinku byly na působení daptomycinu vytvořeny různé mechanizmy rezistence u různých patogenních bakterií. Patří mezi ně např. snížení obsahu fosfatidylglycerolu v membráně, zvýšení podílu lysylfosfatidylglycerolu, uvolňování membránových lipidů nebo mutace v genech ovlivňujících syntézu peptidoglykanu.
Mikrobiální degradace výšemolekulárních polycyklických aromatických uhlovodíků
Bachmannová, Christina ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou jedněmi z mnoha převážně antropogenních kontaminantů životního prostředí, které představují nebezpečí i pro lidské zdraví. Proto je potřeba získat co nejvíce poznatků o jejich degradaci a využít je v bioremediaci prostředí kontaminovaného těmito látkami. Zvláště polycyklické aromatické uhlovodíky s vyšší molekulovou hmotností jsou jen špatně rozpustné a tedy i málo biodostupné látky, z nichž benzo[a]pyren je prokázaný karcinogen a další byly shledány jako potenciální karcinogeny. V této práci popisuji znalosti o mikrobiálních degradačních dráhách polycyklických aromatických uhlovodíků podezřelých z karcinogenních účinků na lidský organismus a to benzo[a]pyrenu, benz[a]anthracenu, dibenz[a,h]anthracenu, benzo[k]fluoroanthenu, benzo[b] fluoroanthenu, chrysenu a indeno[1,2.3-c,d]pyrenu. Dále rozebírám hydroxylující dioxygenázy, dihydrodiol dehydrogenázy a štěpící dioxygenázy, tedy první enzymy mikrobiálního katabolismu uhlovodíků a jejich přizpůsobení degradaci výšemolekulárních polycyklických aromatických uhlovodíků. Klíčová slova: polycyklické aromatické uhlovodíky, Pseudomonas, biodegradation, benzo[a]pyren
Úloha proteinu Spr1851 Streptococcus pneumoniae v buněčném dělení
Jarošová, Václava ; Ulrych, Aleš (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Úloha proteinu Spr1851 Streptococcus pneumoniae v buněčném dělení S. pneumoniae, lidský extracelulární patogen, kóduje ve svém genomu unikátní serin/threoninovou kinázu eukaryotického typu StkP a k ní příslušnou fosfatázu PhpP. Tato kináza prostřednictvím fosforylace svých substrátů ovlivňuje řadu buněčných procesů, mezi které patří virulence, kompetence, buněčné dělení a syntéza buněčné stěny. Hypotetický protein Spr1851, později pojmenovaný Jag, byl identifikován jako nový substrát kinázy StkP v membránové frakci porovnáním fosfoproteomů divokého kmene a kmene s delecí pro StkP. Tento protein se skládá ze třech domén a interdoménové oblasti, která obsahuje místo fosforylace T89. Na N-konci se nachází Jag_N doména s neznámou funkcí. C-konec obsahuje domény dvě - KH a R3H, které jsou vysoce konzervované a jejích předpokládanou funkcí je vazba nukleových kyselin. Hlavním záměrem této práce bylo přiblížit funkci proteinu Jag, zjistit vliv jednotlivých domén na fenotyp a lokalizaci proteinu a určit roli fosforylace na T89. Získané výsledky potvrzují, že by protein Jag mohl hrát roli v buněčném dělení či syntéze buněčné stěny. Dále výsledky naznačují, že Jag_N doména je zásadní pro lokalizaci proteinu do membrány, zatímco za zmenšení buněk a růst, který je pozorovaný u delečního kmene, jsou zodpovědné KH a R3H...
Obecná stresová odpověď u Staphylococcus aureus a její uplatnění při hyperosmotickém stresu
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Hyperosmotický stres indukuje u halotolerantní bakterie Staphylococcus aureus stresovou odpověď, která jí pomáhá přežít i takové osmotické podmínky, které jsou pro většinu bakterií inhibující. Stresové odpovědi S. aureus zahrnují obecnou stresovou odpověď, která se aktivuje rychle na široké spektrum stresů, a je zajištěna expresí genů indukovaných prostřednictvím alternativní sigma B podjednotky RNA polymerázy (SigB), a více specifické odpovědi, které u hyperosmotického stresu souvisí s transportéry draselných iontů a transportéry kompatibilních solutů. Také některé faktory virulence (např. adhezivní Ebh protein) umožňují bakterii S. aureus přežít osmotický stres v rámci hostitele a napomáhají tak jeho kolonizaci. V současnosti se ukazuje, že obecná stresová odpověď se přímo i nepřímo účastní specifické stresové adaptace prostřednictvím Kdp transportního systému pro draslík (Kdp transportéru) i transportérů kompatibilních solutů (PutP a OpuD). Exprese Kdp transportéru a velkého Ebh proteinu S. aureus je nepřímo závislá na SigB přes regulační systémy virulence Agr nebo ArlRS. Na osídlení hostitelských nik s nízkou vodní aktivitou může mít dále vliv tvorba biofilmu, na které se SigB významně podílí. Hyperosmotický stres aktivací SigB tedy spouští komplexní odpověď, která souvisí nejen s odpovědí na...
Studium tvorby biofilmu u bakteriálních izolátů z mléka a mlékárenských výrobků
Nováková, Veronika ; Demnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Bakteriální biofilm je uspořádané společenství mikrobiálních buněk uzavřené v extracelulární matrix, přičemž charakteristickým rysem biofilmu je schopnost přichycovat se na abiotické nebo biotické povrchy. Tvorba biofilmu je dynamický regulovaný proces, při kterém jednotlivé bakterie vytváří mnohobuněčný útvar. Počáteční fáze kontaktu bakterie s povrchem se nazývá adheze. Po té následuje produkce extracelulární matrix, která určuje životní podmínky buněk biofilmu. Biofilmy se vyznačují velmi vysokou schopností rezistence proti antimikrobiálním látkám. Rezistence zahruje fyzické a chemické bariéry, které efektivně brání difůzi a následné penetraci do biofilmu. Problematika biofilmů zasahuje potravinářský průmysl, kde mohou biofilmy být zdojem kontaminací. Důkladné porozumění vzájemného působení mikroorganismů a materiálů, které se používají při konstrukci povrchů ve výrobních zařízení potravinářství, je zcela zásadní pro vývoj kontrolních systémů tvorby biofilmu Klíčová slova: biofilm, mléko a mléčné produkty, mlékárenský průmysl, dezinfekční činidla, Escherichia coli, Staphylococcus spp.
Regulace transkripce faktory sigma u Bacillus subtilis
Benda, Martin ; Krásný, Libor (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Pro regulaci genové exprese u bakterií je klíčovým enzymem RNA polymeráza (RNAP). RNAP je více-podjednotkový enzym, který pro rozpoznání DNA využívá podjednotky (faktory) σ. Regulace RNAP s hlavním faktorem σ již byla důkladně studována, oproti tomu regulační mechanismy pro RNAP s alternativními faktory σ dosud nebyly systematicky zkoumány. Tato práce se zabývá převážně modelovým organizmem Bacillus subtilis a jeho alternativními faktory σF , σG , σI a σK . Byla studována transkripční iniciace s těmito faktory z hlediska schopnosti transkribovat z různých promotorů, požadavku RNAP na koncentraci iniciačního nukleosidtrifosfátu (iNTP) a interakce RNAP s vybranými proteiny. Pro faktor σF zde byl pomocí transkripcí in vitro objeven promotor regulovaný koncentrací iNTP, u faktoru σI naopak tento regulační mechanismus nalezen nebyl. V případě σG závislé transkripce se nepodařilo regulaci pomocí koncentrace iNTP otestovat, nicméně byl potvrzen v literatuře popsaný pozitivní vliv proteinu YlyA na transkripční aktivitu RNAP obsahující faktor σG ; tento vliv byl nově objeven také pro RNAP s faktorem σF . Dále byla zkoumána možná funkční interakce proteinu HelD s faktorem σK , která však nebyla potvrzena. Konečně pak tato práce přispěla k objasnění vlivu umělých modifikací nukleových bází na transkripci.
Úloha cytoplazmatické membrány a buněčné stěny v rezistenci bakterií ke kationtovým antimikrobiálním peptidům
Havlová, Noemi ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Kationtové antimikrobiální peptidy jsou přirozenou součástí obranných systémů všech organizmů. Vlastnosti těchto peptidů, jako je jejich struktura, náboj, amfipaticita a hydrofobicita, z nich činí slibné látky s potenciálem využití nejen v léčbě bakteriálních infekcí, ale i proti některým virům, parazitům, houbám a nádorovým buňkám. Jedním z možných zásahových míst těchto látek je cytoplazmatická membrána bakterií, kterou permeabilizují. Tento mechanizmus účinku má několikero výhod. Antimikrobiální peptidy působí selektivně na membránu bakterií a nedochází tedy k poškození eukaryotických hostitelských buněk. Další výhodou je omezená možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, jelikož účinky antimikrobiálních peptidů nastupují okamžitě. Ovšem i přesto byly objeveny kmeny necitlivé na již používané antimikrobiální peptidy. Pomocí modifikace zásahového místa v bakteriální buňce jsou bakterie schopny zabránit účinkům antimikrobiálních peptidů. Je-li cílovým místem cytoplazmatická membrána, bakterie může pozměnit elektrostatické nebo strukturní vlastnosti membrány a antimikrobiální peptidy ztrácejí svou schopnost interakce a následné permeabilizace membrány. Porozumění mechanizmům účinku antimikrobiálních peptidů a mechanizmům, pomocí kterých se u bakterií rezistence proti nim vytvářejí, pomůže při...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.