|
| |
|
|
Ovlivnění ventilačních parametrů s využitím inspiračních dechových trenažérů
Senohrábková, Eva ; Matouš, Miloš (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
úvod: V teoretických poznatcích práce je stručně rozebrána anatomie, kineziologie a fyziologie dýchání, funkční vyšetření plic a dále je zde kapitola o inspiračních dechových trenažérech. Experimentální část zkoumá vliv třítýdenního tréninku s inspiračním trenažérem Coach2 na parametry výměny dýchacích plynů v klidu a v zátěži u zdravých jedinců. metody: Výstupní a kontrolní vyšetření zahrnovalo především spirometrické vyšetření a spiroergometrické vyšetření. Experimentální soubor tvořilo 10 jedinců, kontrolní soubor tvořilo 9 osob. výsledky: Naše výsledky ukazují především na signifikantní zvýšení FVC, snížení dechové frekvence na submaximálních intenzitách zátěže, zvýšení dechové frekvence v maximální zátěži a zvýšení dechového objemu na všech úrovních zatížení. Dále došlo ke zvýšení minutové ventilace v maximální zátěži průměrně o 15,17 litrů. Kontrolní skupina zlepšení nevykazovala. závěr: Zdá se, že trénink s trenažérem Coach2 může být efektivní pro ovlivnění některých ventilačních parametrů v klidu i v zátěži.
|
|
|
Využití robotických systémů pro nácvik chůze v neurorehabilitaci
Krejčová, Lucie ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Janatová, Markéta (oponent)
Jméno: Lucie Krejčová Vedoucí práce: Mgr. Eva Vítová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití robotických systémů pro nácvik chůze v neurorehabilitaci. Abstrakt Tato práce se věnuje robotickým systémům, které jsou využívány v neurorehabilitaci k nácviku chůze. Lokomoční trénink je u řady neurologických pacientů řazen na první místo a to podněcuje vznik a vývoj nových technologií jako jsou například exoskelety. Základní otázkou teto práce je, zda jsou robotické systémy chůze v rehabilitaci účinné. Práce sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je pojata jako rešerše čerpající především ze zahraničních studií a článků zaměřených na robotické systémy. Tato část nabízí přehled robotických systémů dle různých způsobů dělení a jejich stručný popis. Samostatná kapitola je pak věnována Lokomat systému. Praktická část práce obsahuje kazuistiky a výsledky dvou spinálních pacientů na systému Lokomat. Na základě informací ze zahraničních studií byla zodpovězena základní otázka práce ohledně účinnosti robotických systému v neurorehabilitaci pro nácvik chůze. Robotické systémy v neurorehabilitaci byly shledány jako účinné. Klíčová slova: robotické systémy, Lokomat, chůze, exoskelety
|
|
|
Robotické systémy v neurorehabilitaci se zaměřením na horní končetinu u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pokorná, Barbora ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Muchová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název bakalářské práce: Robotické systémy v neurorehabilitaci se zaměřením na horní končetinu u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se věnuje robotickým systémům, které jsou využívány v neurorehabilitaci horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Paréza horní končetiny je častým následkem CMP, což podněcuje vznik nových možností terapie ve snaze nalézt co nejúčinnější metodu léčby. Terapie robotickými systémy je jedna z těchto nových možností. Základní otázka práce je, zda jsou robotické systémy v rehabilitaci horní končetiny u pacientů po CMP účinné. Práce sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je pojata jako rešerše čerpající především ze zahraničních studií a článků zaměřených na robotické systémy. Tato část nabízí přehled robotických systémů dle různých způsobů dělení, předkládá výhody i nevýhody této terapie a diskutuje kontroverzní oblasti robotické terapie (ekonomika, oblast nejvyšší účinnosti). Teorie je doplněna dvěma kazuistikami dokumentujícími vyšetření a terapie pacientek po CMP prostřednictvím robotického systému Armeo®Spring. Pomocí výtahů ze zahraničních studií byla zodpovězena základní otázka práce ohledně účinnosti robotické terapie. Robotické systémy v neurorehabilitaci byly shledány jako...
|
|
|
Využití Mirror terapie u pacientů po cevní mozkové příhodě
Kovář, Jan ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Jan Kovář Vedoucí práce: Mgr. Eva Senohrábková Oponent práce: Název bakalářské práce:Využití Mirror terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt: Tématem bakalářské práce je Mirror terapie a její možné využití u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapeuta. Práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části praktické. Teoretická část je pojata jako literární rešerše shrnující základní informace o cévní mozkové příhodě a popisuje některé metody či koncepty, které může fyzioterapeut využít v praxi. Kapitola o Mirror terapii je hlavním bodem teoretické části. Mirror terapie je založena na sledování odrazu zdravé končetiny v zrcadle, které je přiloženo kolmo k sagitální ose těla. Zdravá končetina vykonává pohyby, čímž dochází k iluzi, že pohyb je současně prováděn i končetinou poškozenou. Během sledování odrazu v zrcadle je aktivován systém zrcadlových neuronů, který následně aktivuje motorické a somatosenzorické oblasti mozkové hemisféry příslušející poškozené končetině. Centrální nervová soustava využívá reparační neuroplasticitu, díky níž dochází k nápravě motorických i senzitivních funkcí. V kapitole o Mirror terapii je popsán princip této metody, její účinky a hlavní zásady uplatňované při aplikaci. Popsány jsou výsledky dosavadních studií Mirror...
|
|
|
Využití Forced-Use Therapy u pacientů po cévní mozkové příhodě
Slavíková, Radka ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Radka Slavíková Vedoucí práce: Mgr. Eva Senohrábková Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití Forced-Use Therapy u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se věnuje Forced-Use Therapy (FUT), která je využívána v rehabilitaci horní končetiny (HK) u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Mezi nejčastější symptomy CMP patří paréza HK, proto bývají v neurorehabilitaci stále hledány nové metody, mezi něž patří i FUT. Základem této terapie je imobilizace zdravé končetiny, čímž je docíleno používání končetiny paretické. Základní otázkou práce je, zda je FUT účinná v neurorehabilitaci HK u pacientů po CMP a zda zlepšení přetrvává i po ukončení terapií. Bakalářská práce sestává z části teoretické a praktické. Teoretická část je pojata jako rešerše čerpající zejména ze zahraničních studií. Tato část obsahuje i přehled studií, které pojednávají o účinnosti FUT. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky, které dokumentují vyšetření a terapie pacientů po CMP prostřednictvím FUT. Klíčová slova: forced-use therapy, constraint-induced movement therapy, neurorehabilitace, neuroplasticita, cévní mozková příhoda
|
|
|
Ovlivnění ventilačních parametrů s využitím inspiračních dechových trenažérů
Senohrábková, Eva ; Matouš, Miloš (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
úvod: V teoretických poznatcích práce je stručně rozebrána anatomie, kineziologie a fyziologie dýchání, funkční vyšetření plic a dále je zde kapitola o inspiračních dechových trenažérech. Experimentální část zkoumá vliv třítýdenního tréninku s inspiračním trenažérem Coach2 na parametry výměny dýchacích plynů v klidu a v zátěži u zdravých jedinců. metody: Výstupní a kontrolní vyšetření zahrnovalo především spirometrické vyšetření a spiroergometrické vyšetření. Experimentální soubor tvořilo 10 jedinců, kontrolní soubor tvořilo 9 osob. výsledky: Naše výsledky ukazují především na signifikantní zvýšení FVC, snížení dechové frekvence na submaximálních intenzitách zátěže, zvýšení dechové frekvence v maximální zátěži a zvýšení dechového objemu na všech úrovních zatížení. Dále došlo ke zvýšení minutové ventilace v maximální zátěži průměrně o 15,17 litrů. Kontrolní skupina zlepšení nevykazovala. závěr: Zdá se, že trénink s trenažérem Coach2 může být efektivní pro ovlivnění některých ventilačních parametrů v klidu i v zátěži.
|
|
| |
host ::
RSS.