|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
|
Environmentální východiska filosofie naděje
Malá, Adéla ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Slaninka, Michal (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Text vysvětluje fenomén naděje z fenomenologického hlediska, jde o explanaci naděje a její porozumění v kontextu lidského života. Naději známe z křesťanského pohledu, jako spásu, odpuštění, naději na věčný život. V postmoderní době se proměnilo lidské bytí a naději je třeba promyslet v nových souvislostech. Nabízí se otázka, co je ve skutečnosti naděje. Ač se to nezdá důležité, pochopení naděje a jejího rozlišení je podmínkou dobrého života jednotlivce i společnosti. Naděje nesmí být iluzí ani pouhým každodenním doufáním ve splnění našich přání. Naděje je především konání, není to kapitulace a rezignace. Pravá, transcendentní naděje se rodí v hluboké krizi, bolesti, opuštění, přichází k nám v trpělivosti, v aktu přijetí, smíření. Naděje je vědomí budoucnosti navzdory skutečnosti. Naděje je vytrvalost, pokora a tajemství. Naděje je radost, je to síla, která k nám přichází z neidentifikovatelného místa, ale rozlévá se všude. Naděje se vztahuje i k bytí celku světa, k odpovědnosti za zachování podmínek života na Zemi, k důstojnému a plně prožitému životu jednotlivců. Naděje jako praktický důsledek ve výchově a vzdělávání.
|
|
|
Využití interaktivní tabule v hodinách občanské výchovy na základní škole
Vránková, Lenka ; Havlínová, Ivana (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití moderních technologií ve vyučování. V úvodní části se zabývá postavením předmětu výchovy k občanství v dnešním vzdělávacím systému. Poté nastiňuje klady a zápory moderních technologií a jejich postavení v systému materiálních didaktických prostředků. Věnuje se také postojům učitelů, kteří s technologiemi přicházejí denně do styku. Hlavní část práce se věnuje interaktivní tabuli a jejímu nezbytnému příslušenství. Popisuje jejich konkrétní funkce, možnosti uplatnění při vyučování a práci se softwarem interaktivní tabule. Zároveň upozorňuje na možné negativní vlivy využívání moderních technologií. Praktická část vytváří model výukového programu hodin občanské výchovy pro 6. ročník základní školy se zaměřením na téma Vlast. Výsledkem je odučení dvou vyučovacích hodin s použitím interaktivní tabule. Klíčová slova moderní technologie, interaktivní tabule, výchova k občanství, didaktické prostředky, vlast, výukový program
|
|
|
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka
Fleischerová, Andrea ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Hejduk, Tomáš (oponent)
Disertační práce analyzuje problematiku enthúsiasmu v kontextu myšlení starověkého Řecka. Teoretickým způsobem reflektuje sémantické a etymologické struktury pojmu a na základě historických exkurzů (doby archaické a klasické) dokládá jeho dějinnou transformaci. Stěžejní myšlenka disertační práce se odvíjí od archaické představy o enthúsiasmu, jakožto nutné podmínce zkušenosti náboženské a estetické; z tohoto hlediska je předně zkoumán předpoklad božské přítomnosti ve spirituální zkušenosti enthúsiasmu. Práce si klade za cíl prozkoumat i filozofickou reflexi enthúsiasmu, neboť sám dar božské přítomnosti, například v inspirované básnické řeči, byl v archaické době zárukou pravdivosti, avšak v době klasické, byl tím spíše důvodem k pochybování a otázkám. Systematicky jsou pak v souvislosti s enthúsiasmem analyzována vybraná díla významných autorů antické epistémy.
|
|
|
Vzájemné postavení didaktiky překladu a translatologie
Mraček, David ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Jana (oponent) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Cílem disertační práce je zhodnotit vztah translatologie a didaktiky překladu v teoretické rovině a v pedagogické praxi ve vybraných českých vzdělávacích institucích. Základní zaměření práce je teoreticko-analytické. Nejprve jsou vymezeny pojmy profese, didaktika, vzdělávání a odborná příprava, translatologie a teorie překladu, srovnávány jejich jinojazyčné ekvivalenty a nastíněn vývoj i současný stav uvažování o nich. Následuje typologie výuky překladu z hlediska učebních cílů a pedagogického kontextu. V samostatné kapitole je představena didaktika překladu jako dynamická složka mateřské disciplíny translatologie, současné trendy pedagogického výzkumu i nástin vývoje institucionalizace odborné přípravy překladatelů. Pokus vymezit obsah a vzájemný vztah klíčových pojmů práce, teorie překladu a translatologie, naznačil terminologickou i pojmovou neuspořádanost. Ostatně i výrazná multidisciplinarita současné translatologie, jejíchž rozmanitých zdrojů jsme si rovněž všimli, může mít dopad na vnitřní soudržnost i obraz oboru navenek. Těžiště práce tvoří úvahy o postavení teorie v profilu profesionálního překladatele a v odborné přípravě. V každodenní praxi profesionála se jako klíčová ukazuje schopnost vlastní překladatelské jednání reflektovat a obhájit před ostatními aktéry překladatelského procesu,...
|
|
|
Vliv Dostojevského myšlení na teologii smrti Boha
Kuthan, Robert ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem Dostojevského na teologii smrti Boha. Jedná se o komparativní studii, která tento vliv ozřejmuje na pozadí toho, jakým způsobem četli a interpretovali Dostojevského dílo někteří představitelé dialektické teologie. Práce sleduje, na která témata Dostojevského tvorby se oba tábory zaměřují a jakým způsobem je interpretují v rámci své teologie. Jejich odlišné recepce Dostojevského jsou v rámci této práce porovnávány nejen mezi sebou navzájem, ale i s původními kontextem Dostojevského tvorby. KLÍČOVÁ SLOVA: Dostojevskij, smrt Boha, teologie smrti Boha, radikální teologie, dialektická teologie, teologie krize, Altizer, Barth, Thurneysen, Hromádka
|
|
| |
|
|
Ontologie prázdnoty
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Tato práce je vícevrstevným zamyšlením nad tématem prázdnoty. Její prvotní inspirací jsou Bondyho úvahy na toto téma. Nejde o to, ukazovat na neukazatelné, či popisovat nepopsatelné, to by byla spíše filosofická statistika; prázdnota je tu primárně chápána spíše na způsob krajního horizontu, jehož bytostné připuštění zakládá možnost pravého setkání podobném smyslu uvažuje nad souvislostí prázdnoty a milosti a otevírá možnost chápat prázdnotu nikoliv jako axiologickou neurčenost, ale právě jako horizont zvláštního setkání se světem. Takto nahlížená prázdnota otevírá bytostnou plnost a zároveň braných souvislostí těchto myšlenek o mezích ontologie - Plótínovou koncepcí emanační ontologie, či se substanční ontologií ze Spinozovy Protože se v průběhu tohoto rozboru dostává do popředí problém statického a předsudečného chápání ontologické substance (která takové vlastnosti nemůže mít, vyjdeme jako krajního ontologického horizontu), otevírá se otázka původu tohoto problému; v Myšlení vnějšku) a Berďajevem následuje hodnocení možnosti ontologii, což je přeneseně otevření otázky vztahu moci a ontologie či prolínání mocenského hlediska do ontologické úvahy (prázdnota by v yslu představovala zřeknutí se moci). Druhá kapitola práce se návazně zabývá formami zřeknutí se tohoto mocenského hlediska, coby praktikovaného...
|
|
|
Intersubjektivita a postmoderní společnost: K fenomenologii druhého
Tlapa, Tomáš ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Hlavním tématem disertační práce Intersubjektivita a postmoderní společnost: K fenomenologii druhého je problém intersubjektivity. Práce je především dialogem s určitou částí fenomenologického myšlení, které si otázku po zkušenosti s druhým klade. Naše úvahy vycházejí z kontextu postmoderní společnosti, který tematizujeme v první kapitole práce ("Paradox atomicity"). Cílem následující kapitoly ("Mlčenlivost") je naladit se na přiměřené položení otázky po druhém. Třetí kapitola ("Hledání druhého v dialogu s Edmundem Husserlem") nejprve představuje vybrané základní pojmy Husserlovy fenomenologie, které souvisí s naším tématem (např. epoché), a poté pojednává o pojetí druhého v Husserlových textech Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii II a v Karteziánských meditacích. Čtvrtá kapitola ("Trhliny harmonie") se zaměřuje na takové zkušenosti s druhým, které narušují a problematizují veskrze harmonický svět husserlovské intersubjektivity. Vychází z fenomenologie světa nevidomého (Jana Moravcová) a fenomenologie emocí (Jean- Paul Sartre). Pátá kapitola ("Cizí, divné oči"), vycházející z poezie Josefa Straky, na příkladu exilu klade otázku po možnosti setkání s druhým člověkem. Následující dvě kapitoly disertační práce ("Druhý jako mystérium" a "Tvář druhého") jsou především dialogem s...
|
|
|
Kozmologická výchova E. Finka
Dědečková, Eva ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Nezník, Peter (oponent)
Predložená dizertačná práca Kozmologická výchova E. Finka predstavuje upravenú a doplnenú podobu publikácie (2018), ktorá vznikla ako riešenie grantového projektu s podporou GA UK. Cieľom práce je prostredníctvom komentovaného prekladu väčšinou dosiaľ nepreložených častí diel nemeckého filozofa E. Finka, ako aj denníkových zápiskov, nezverejnených poznámok z pozostalosti, ktorá sa nachádza v Univerzitnom archíve vo Freiburgu, priniesť nový pohľad na Finka a podnietiť diskusiu o jeho kozmologickej filozofii výchovy ako možnej forme spoločenského sebautvárania v dobe prevládajúceho nihilizmu. Projekt kozmologickej filozofie výchovy ukazuje Finka, niekdajšieho najlepšieho žiaka a asistenta zakladateľa fenomenológie E. Husserla, v celkom nečakanom svetle - ako radikálneho mysliteľa Nietzscheho filozofického a vychovávateľského odkazu, ktorý sa od husserlovskej fenomenológie vedome odkláňa, čo najdôraznejšie vykresľuje práve doplnená kapitola venovaná problému techniky, vedy a práce. Metóda výskumu intuitívne sleduje a kriticky reflektuje Finkov vlastný spôsob premýšľania problému výchovy, ktorý je neoddeliteľný od jeho všadeprítomného rozhovoru s dejinami filozofie, nutnosťou prehodnocovania metafyzických rámcov a následným rozovretím chápania človeka ako ens cosmologicum, čomu zodpovedá i štruktúra...
|
host ::
RSS.