Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tennessee Williams: Noc s leguánem
Semler, David ; MRAVCOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Bakalářská práce srovnává povídku a divadelní hru Tennesseeho Williamse, které obě nesou totožný název Noc s leguánem, a dále se zabývá adaptováním hry do podoby filmového díla, jehož režie se ujal americký režisér John Huston. Ačkoli jsou postavy povídky i její příběh odlišné od divadelní hry, sdílejí obě díla jak místo, ve kterém se příběhy odehrávají, tak především témata a motivy, kterými se zabývají: osamělost, úzkost, nesvoboda, kontrast mezi upjatou cudností a šokující nestoudností, ztráta víry v Boha, ale také touha po sblížení se s druhým člověkem a víra v sílu kontaktu a duchovní splynutí s druhým člověkem. Film Noc s leguánem je zdařilou a poměrně věrnou adaptací, ve které je většina změn oproti původní divadelní hře pouze formálních. Snímek je epičtější, je narušena Williamsova jednota místa, času a děje, dialogy jsou zkráceny, naopak charaktery postav jsou více prokresleny. Je potlačena symbolická a filozofická rovina hry, stejně jako je v menší míře užit autorův absurdní smysl pro humor a více prostoru dostává realistické ztvárnění. Celkové vyznění filmu, jeho téma a příběhy hlavních postav však ctí Tennesseeho předlohu.
Šrámek (Krška): "Stříbrný vítr" na filmovém plátně
Semler, David ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce srovnává román Fráni Šrámky Stříbrný vítr s filmovou adaptací Václava Kršky. Nejdůležitějšími prvky Šrámkovy předlohy jsou: improvizační kompozice románu, lyrický jazyk a subjektivizace pohledu hlavní postavy. Kompozice je tvořená především nejdůležitějšími zlomovými okamžiky fyzického i duševního vývoje hlavní postavy Jeníka Ratkina, které vypravěč popisuje chronologicky od jeho raného dětství až po práh dospělosti. Šrámkův lyrický sloh je plný obrazných pojmenování; používá především metafory, metonymie a personifikace. Nejvýraznějším stylistickým prvkem románu je pak jeho silná subjektivizace, díky níž se časté změny nálad hlavní postavy odráží i v tom, jak je popisováno její okolí. Hlavním tématem románu je mládí a proměny, kterými mladý člověk prochází během dospívání. Název románu "Stříbrný vítr" je pak metaforou mladického toužení, protože Ratkinovy kroky jsou vedeny především jeho touhami: po vzdoru, lásce a poznání. Václav Krška se od předlohy značně odchýlil jednak dramaturgickými zásahy a jednak svojí režijní koncepcí. Krška narušuje původní stavbu románu především časovou kondenzací, která nejen smazává vývojový aspekt Šrámkovy předlohy, ale také má za následek posuny ve významu jednotlivých epizod i proměnu charakterů. Dalším dramaturgickým zásahem je změna motivické skladby....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.