Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 117 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku
Skálová, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku mapuje pohled Vídně na tzv. státoprávní jednání mezi vídeňskou vládou a českou politickou reprezentací. Tato jednání tvořila několikaměsíční mediální událost, kterou reflektovaly významné evropské deníky. Práce zkoumá pohled dvou významných vídeňských listů - Die Presse a Neue Freie Presse, které se nacházely v centru politického dění. Pro výzkum bylo vybráno období, kdy státoprávní jednání vrcholila, a to srpen a září 1871. Samotné analýze deníků předchází teoretická část, v které je popsán vývoj česko-německých vztahů s důrazem na německou národnost v rámci habsburské monarchie, vývoj cenzury v monarchii v druhé polovině devatenáctého století a historie samotných zkoumaných periodik.
Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka
Marek, Jiří ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka" si klade za cíl analyzovat Masa-ryka jako žurnalistu. Práce postihuje proces Masarykova vývoje od dětství a školních let přes vysokoškolská studia ve Vídni a Lipsku po jeho přestěhování do Prahy, kde působil na tamní univerzitě. Všímá si všech významných aspektů, které formovaly jeho osobnost. Zaměřuje se však především na jeho pozici v časopisech Athenaeum, Čas a Naše doba, jejichž prostřednic-tvím ovlivňoval tehdejší dění. Celá problematika je usazena do historického a kulturně spole-čenského kontextu druhé poloviny 19. století.
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
Struktura odborového tisku v letech 1945-1948
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Struktura odborového tisku v letech 1945 - 1948" je zaměřena na období od května 1945 - 25. října 1948. První část práce se soustřeďuje zejména na popsání dobové situace. Nejdříve z hlediska politiky, posléze z hlediska utváření Ústřední rady odborů (ÚRO) a Revolučního odborového hnutí (ROH). V práci jsou stručně představeni vrcholní funkcionáři ÚRO, kteří měli vliv na utváření odborového tisku, zejména je pak vyzdvižena postava šéfredaktora tisku ÚRO a dobového předsedy Svazu českých novinářů Otakara Wünsche. Na jeho příkladu je zde ukázán vliv KSČ na členy jiných politických stran. Práce se taktéž snažila poukázat na propojení odborů s politikou, konkrétně s politikou komunistické strany a jejich ovlivňování poválečného tisku. Dále jsou zmíněny také problémy, které počátky vydávání tisku provázely. Týkaly se především nedostatku kvalifikovaných redaktorů, ekonomické situace jednotlivých periodik i jejich čtenářů. Ve druhé části je pak popsána samotná struktura tisku. Tisk je rozdělen do základních kategorií: denní tisk, funkcionářské časopisy, odborné časopisy, populární a všeodborové časopisy. Pro úplnost je dále zmíněn také svazový tisk a závodní tisk. Práce je pak shrnuta v závěru.
Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939
Zdeňková, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939" pojednává o přijetí mnichovské dohody, která zapříčinila, že Československo muselo podstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Práce se dále zabývá abdikací Edvarda Beneše a především okolnostmi kandidatury, volby a prezidentského fungování nově zvoleného prezidenta Emila Háchy. Pokusí se přiblížit volbu Emila Háchy prezidentem, jeho mediální obraz ve vybraných periodikách, spolu s okolnostmi a dopady jeho politického fungování v čele Československa v období od 16. listopadu 1938, kdy se o Háchovi začalo mluvit jako o potenciálním kandidátovi na prezidenta, až do 16. března, kdy vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mediální rozbor bude čerpáno z deníků Právo lidu, Národní práce, Lidové noviny, Venkov a České slovo.
Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50.let 19.století
Vodičková, Radka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce "Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50. let 19. století" analyzuje mediální obsahy a četnost zpráv z venkovských měst a míst, které v uvedeném období publikoval německy psaný list Bohemia. V úvodu práce popisuje historický a kulturně politický kontext první poloviny 19. století v českých zemích, přibližuje život a zvyky měšťanů a sociální proměny společnosti. Seznamuje nás také s mediálním prostředím daného období. Blíže pak zachycuje vývoj listu Bohemia, jeho obsahové zaměření, oblasti zájmu a činnost. Podrobněji se věnuje právě venkovskému zpravodajství, které se v listu začalo objevovat v samostatné rubrice od roku 1837. Kvantitativní analýza venkovského zpravodajství zachycuje postupnou strukturovanost a bohatost mediálních obsahů a jejich proměny v závislosti na politické a společenské situaci.
Činnost německé novinářské organizace "Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der Tschechoslowakischen Republik" v Československu v letech 1919-1943
Bendlová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Činnost německé novinářské organizace Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der Tschechoslowakischen Republik v Československu v letech 1919-1943" dokumentuje působení největší německé novinářské organizace v meziválečném Československu. V teoretické části je popsán historický kontext česko-německých vztahů a vznik prvních novinářských organizací. Pro úplnost se práce zabývá i tiskovou legislativou a vlivem nových technologií na rozvoj tisku ve II. polovině 19. století. Zvláštní kapitola je věnována německému tisku v českých zemích do roku 1945. V navazující badatelské části jsou na podkladě archivních dokumentů představeny aktivity Reichsgewerkschaft der deutschen Presse s důrazem na odborovou činnost. V závěru práce je zhodnocení činnosti této novinářské organizace a její přínos pro zlepšení sociálního postavení žurnalistů.
Obnova francouzského mediálního systému po skončení 2. světové války
Soběslavská, Zuzana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem situace francouzských médií za 2. světové války a po jejím skončení. Srovnává míru kolaborace na území okupovaném Němci a v oblasti spravované vichistickou vládou v čele s maršálem Pétainem, přičemž konstatuje, že se vichistická vláda postupně stává proněmeckou. V rámci válečného období klade zvláštní důraz na odbojové hnutí, neboť právě z něj vzniká po osvobození nový francouzský tisk. Po skončení války probíhají rozsáhlé procesy s kolaboranty, v rámci očisty novinářského stavu dochází k téměř úplnému zrušení francouzské mediální krajiny. Již zmíněný odboj a na něj navázaná periodika poskytují základnu pro tvorbu nových titulů. Dochází také k profesionalizaci oboru - vznikají školy, postupně se zlepšuje technické vybavení, do redakcí vstupují ženy. Nestabilní politická situace, včetně hrozby studené války, má ale za následek krizi názorového politického tisku. Lidé se začínají odvracet od politických deníků. Vzniká prostor pro tzv. novou levici, která klade v žurnalistice na první místo pravdu a fakta. Lidé vnímají takto profilované týdeníky (L'Express, France-Observateur ad.) jako platformu pro diskusi o rodící se demokracii. Rozvíjí se také zábavný tisk (sportovní, ženské časopisy), rozhlasové vysílání i televize. Válečné konflikty v koloniálních oblastech...
Novinář a jeho pracovní prostředí : (na příkladu vydavatelského domu Mafra)
Macků, Lucie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Novinář a jeho pracovní prostředí (na příkladu vydavatelského domu Mafra)" pojednává o tom, jak novináře ovlivňuje jejich pracovní prostředí a jaká je mezi nimi spolupráce a rivalita. Ve své práci se zároveň věnuji tématu mediální konvergence, neboť Mafra jako první v České republice zavedla integrovaný newsroom pro printovou a internetovou verzi deníku. Výzkum vychází z rozhovorů s 19 redaktory a moderátory pracujícími pro mediální dům Mafra (MF DNES, iDNES.cz, Lidové noviny, Metro, Expresradio, Classic FM, Óčko). Novináři své pracovní prostředí téměř nevnímají. Ke svému zaměstnavateli nemají silný vztah a vnímají především vlastní rubriku/pořad a kolegy ze stejné sekce. Ostatní rubriky, ale i další tituly pod Mafrou, jsou novinářům prakticky lhostejné. Jako změny, které se v redakci za dobu jejich působení staly, nejčastěji uváděli nový layout či délku své rubriky. S výjimkou zpravodajství iDNES.cz a MF DNES spolu ostatní tituly Mafry téměř vůbec nespolupracují a pokud zde nějaká spolupráce probíhá, tak pouze na marketingové, nikoliv redakční bázi. Rivalita v Mafře existuje pouze mezi printovou verzí Lidových novin a MF DNES, v redakcích pak mezi zpravodajskou a magazínovou sekcí a mezi editory a autory článků. Novináři si uvědomují rostoucí vliv internetu na výslednou podobu své práce -...
Vliv novinářské praxe na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století : příklad Národních listů
Tejnická, Zuzana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Vliv novinářské praxe na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století: příklad Národních listů" pojednává o tom, jakým způsobem ovlivňovala novinářská praxe Národních listů politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání diplomové práce je právě zachycení redakční organizace a podnikové praxe Národních listů v tomto období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato diplomová práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, nebo jak se v tomto období proměňovalo složení redakce deníku, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 117 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Sekera, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.