Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ikonografie Rudolfa II.
Zlatohlávková, Eliška ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Fučíková, Eliška (oponent) ; Seifertová, Hana (oponent)
Během Rudolfova života bylo vytvořeno mnoho jeho podobizen, které tvoří významnou součást rudolfínského umění. Doposud jim byla věnována pozornost pouze okrajově. Dokumentují především proměnu Rudolfova vzhledu, ale i jeho stylizaci do fiktivních rolí. Hlavním úkolem portrétů bylo představit Rudolfovu podobu a zdůraznit význam jeho osobnosti. Velká část podobizen ukazuje Rudolfa jako dobrého císaře a skvělého bojovníka, ačkoliv tato znázornění zcela neodpovídají realitě. Zvláštní kapitolou jsou složité alegorie oslavující Rudolfovu vládu pomocí mytologických postav, personifikací a symbolů vyskytujících se na jeho osobních impresách. Většina jeho podobizen vychází z portrétních schemat typických pro 16. století - busty, celofigurové portréty, nebo jezdecké portréty. Výjimečným dílem je však obraz Rudolf jako Vertumnus od Giuseppe Arcimbolda, který v sobě zahrnuje klasický portrétní typ s alegorickými prvky.
Praha - Besançon Rudolf II. a sbírka rodiny De Granvelle
Ježková, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Fučíková, Eliška (oponent) ; Seifertová, Hana (oponent)
Praha -Besançon Rudolf II. a sbírka rodiny de Granvelle Předložená práce se věnuje části sbírky rodiny de Granvelle, kterou mezi léty 1589-1601 postupně získal císař Rudolf II. Na pozadí historických událostí rodina de Granvelle během čtyř generací zažila strmý společenský vzestup i pád. Nicolas a jeho syn Antoine de Granvelle zastávali významné funkce na dvoře Karla V. a později Filipa II. Během této doby dokázali vybudovat jednu z největších a nejkvalitnějších sbírek 16. století, zároveň však byli svědky jejího rozprášení během nizozemské revoluce a postupného rozprodeje v prvních desetiletích 17. století. V současné době jsou známé pouze dvě hlavní cesty rozprodeje sbírky. Větší z částí se podařilo zachovat v Besançonu. Počtem, nikoli však významem, menší část se dostala do sbírek císaře Rudolfa II. v Praze a následně sdílela další osudy sbírek Pražského hradu. Předkládaná práce v první části podává kritický přehled dosavadní literatury věnované dané části sbírky požadované Rudolfem II. Pro českého čtenáře většinou není dostupná ani většina historicky orientovaných textů o členech rodiny, následuje proto stručný přehled jejího vzestupu, pádu a mecenariátu. Zároveň se představuje kontext, v jakém sbírka vznikala. Ústředním bodem práce je kapitola věnovaná příběhu Rudolfovy postupné akvizice....
Ikonografie Rudolfa II.
Zlatohlávková, Eliška ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Fučíková, Eliška (oponent) ; Seifertová, Hana (oponent)
Během Rudolfova života bylo vytvořeno mnoho jeho podobizen, které tvoří významnou součást rudolfínského umění. Doposud jim byla věnována pozornost pouze okrajově. Dokumentují především proměnu Rudolfova vzhledu, ale i jeho stylizaci do fiktivních rolí. Hlavním úkolem portrétů bylo představit Rudolfovu podobu a zdůraznit význam jeho osobnosti. Velká část podobizen ukazuje Rudolfa jako dobrého císaře a skvělého bojovníka, ačkoliv tato znázornění zcela neodpovídají realitě. Zvláštní kapitolou jsou složité alegorie oslavující Rudolfovu vládu pomocí mytologických postav, personifikací a symbolů vyskytujících se na jeho osobních impresách. Většina jeho podobizen vychází z portrétních schemat typických pro 16. století - busty, celofigurové portréty, nebo jezdecké portréty. Výjimečným dílem je však obraz Rudolf jako Vertumnus od Giuseppe Arcimbolda, který v sobě zahrnuje klasický portrétní typ s alegorickými prvky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.