|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
|
|
|
Jewish Community and Religious Practice in Prague Synagogues from the mid-19th Century until the Shoah
Stellmacher, Martha ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent) ; Ross, Sarah M. (oponent)
Židovská komunita a náboženská praxe v pražských synagogách od druhé poloviny 19. století do šoa Téma této historicko-etnografické studie je pražská židovská obec a jejích přibližně 30 synagog a modliteben v období od druhé poloviny 19. století do holokaustu, přičemž hudebně-liturgická praxe slouží jako prisma výzkumu. Zkoumají se liturgické fenomény a náboženský vývoj, které jsou dosud zanedbané v bádání o česko-německo-židovské Praze, a hudební dějiny v českých zemích. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké formy a významy židé dali jejich modlení a jednání v pražských synagogách v tomto období. Studie se zakládá především na archivním výzkumu a analýze písemných dokumentů, jako například spisů Israelitské/Židovské náboženské obce a úřadů, sbírek hudebnin a dobového zpravodajství, dále pak hmotných pramenů i pramenů oral history. V popředí stojí přitom tři aspeky, které prolínají celou studii: organizační rámec, rámec aktérů a rámec praxe. První část studie se zabývá strukturální organizací zastřešující Israelitské/Židovské náboženské obce a organizací jednotlivých modlitebních komunit, které byly po organizační a liturgické stránce zcela samostatné a tedy rozmanité. Dále se zkoumají úkoly a role aktérů hudebně-liturgické praxe, tj. těch osob, které měly podíl na zpěvu a hudbě při bohoslužbě. K tomu patří...
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
| |
|
|
"Hudebnice nebo kuriozity?" Československá dívčí kapela Satanic Girls
Svobodová, Eliška ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá tématem československé dívčí kapely Satanic Girls (v jižní Americe vystupující pod názvem Las Satánicas), která působila od srpna 1968 v emigraci. Autorka na základě analýzy rozhovorů (vedených v období únor 2013 - březen 2014), článků z tisku, fotografií, videí a materiálů z archivů pomocí hudebně-antropologických přístupů popisuje, analyzuje a interpretuje historii kapely se zaměřením na procesy vyjednávání. Na vytyčené tematické linii "ženy - hudebnice - emigrantky", se v textu zabývá tím, nakolik emigrace, neustálé a extrémní změny kulturního prostředí a pokyny manažerů ovlivňovaly hudební i vizuální styl kapely. Jedno z ústředních témat představuje neustálá, nedobrovolná (a někdy i nevědomá) oscilace kapely mezi tím, být prezentovány jako hudebnice a nebo jako sexuálně přitažlivé atrakce.
|
|
| |
host ::
RSS.