|
|
Studie prodloužení tramvajové tratě do městské části Brno-Medlánky
Seidlová, Vendula ; Janík, Jiří (oponent) ; Valehrach, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout prodloužení tramvajové tratě linky č. 12 z konečné zastávky Technologický park do městské části Brno-Medlánky. Trať je vedena po samostatném zemním tělese mimo zástavbu. Návrh směrového a výškového řešení je proveden v několika variantách, po zhodnocení je vybrána a rozpracována nejlepší varianta. Součástí práce je návrh mezilehlé zastávky a konečné zastávky se smyčkou včetně přístupů osob, úprava křížené komunikace a řešení odvodnění tramvajové tratě.
|
|
|
Stáj pro chov skotu
Seidlová, Vendula ; Barnat, Jan (oponent) ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh a posouzení nosné ocelové konstrukce pro ustájení 300 kusů skotu. Objekt je situován v lokalitě Jaroměřice. Půdorysné rozměry stavby jsou 78 x 34 m, výška nosné konstrukce dosahuje 11 metrů, se světlíkem je celková výška konstrukce 12 m. Střecha je provedena ve sklonu 22,4°. Příčnou vazbu stáje tvoří rám s kloubovým uložením na základových patkách. Rám má proměnný průřez, příčle jsou v polovině rozpětí podepřeny sloupy kruhového průřezu. Osová vzdálenost příčných vazeb je 6 m. Mezi řešené detaily patří montážní spoj, rámový roh, kotvení, připojení ztužidel k příčli rámu nebo připojení sloupu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
|
|
|
Jewish Community and Religious Practice in Prague Synagogues from the mid-19th Century until the Shoah
Stellmacher, Martha ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent) ; Ross, Sarah M. (oponent)
Židovská komunita a náboženská praxe v pražských synagogách od druhé poloviny 19. století do šoa Téma této historicko-etnografické studie je pražská židovská obec a jejích přibližně 30 synagog a modliteben v období od druhé poloviny 19. století do holokaustu, přičemž hudebně-liturgická praxe slouží jako prisma výzkumu. Zkoumají se liturgické fenomény a náboženský vývoj, které jsou dosud zanedbané v bádání o česko-německo-židovské Praze, a hudební dějiny v českých zemích. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké formy a významy židé dali jejich modlení a jednání v pražských synagogách v tomto období. Studie se zakládá především na archivním výzkumu a analýze písemných dokumentů, jako například spisů Israelitské/Židovské náboženské obce a úřadů, sbírek hudebnin a dobového zpravodajství, dále pak hmotných pramenů i pramenů oral history. V popředí stojí přitom tři aspeky, které prolínají celou studii: organizační rámec, rámec aktérů a rámec praxe. První část studie se zabývá strukturální organizací zastřešující Israelitské/Židovské náboženské obce a organizací jednotlivých modlitebních komunit, které byly po organizační a liturgické stránce zcela samostatné a tedy rozmanité. Dále se zkoumají úkoly a role aktérů hudebně-liturgické praxe, tj. těch osob, které měly podíl na zpěvu a hudbě při bohoslužbě. K tomu patří...
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
| |
host ::
RSS.