|
|
Umělecká tvorba rodiny Süssnerů v německém a českém prostředí v druhé polovině 17. století
Sehnal, Jiří ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
This thesis outlines the artistic work ofthe German extended Stissner fami1y, which originated from Nortwest Bohemia. In the work we find (as many as) eight members ofthe Stissner family, as many as five ofwhom were artistically active. The most significant figures within this family are Jeremias Stissner (1653-1690), the Brandenburg (Saxon) court sculptor from the West Bohemian town ofOstrov, who was active in Dresden and Berlin, and his brother Conrad Max Stissner (1665-after 1696). These artist workedpredominantly within a German environment and their artistic contribution to the Czech scene was a "mere" import (six sculptures for the knights' church of St. Francis /kostel sv. Františka! in Prague's Old Town in 1689 and 1691), assumed to be from the Dresden studio. The greater part ofthis thesis is devoted to both brothers, in which the more significant Jeremias Stissner is to a certain extent ofregional importace. Unfortunately, due to the fragmented nature ofthe records, information about these attists is incomplete. Their work reflects both the classicist Flemish school, as well as radical Roman baroque, which was close to the works of Giovanni Lorenzo Bemini or Alessandro AIgardi. The work of the Flemish school is connected to the master Johann Heinrich senior, ofwhom Jeremias Stissner was a...
|
|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
|
|
Dobové opisy Mozartových oper v hudební sbírce premonstrátského kláštera v Praze na Strahově
Jonášová, Milada ; Volek, Tomislav (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná disertační práce je výsledkem několikaletého výzkumu mozartovských bohemikálních pramenů, který byl soustředěně započat po nálezu dosud neznámého souboru partitur Mozartových děl v hudební sbírce premonstrátského kláštera na Strahově v roce 2001. Zpracování těchto pramenů bylo nutné zasadit do aktuálního stavu mezinárodního výzkumu mozartovské pramenné základny. K tomu účelu bylo nutné komparovat strahovské opisy s autografy i s jinými dobovými opisy a takto získané poznatky pak konfrontovat s nejnovější kritickou edicí Neue Mozart Ausgabe (včetně kritických zpráv k relevantním svazkům). Protože soubor strahovských mozartian má překvapivě velký rozsah a jeho detailní zpracování jakožto celku si vyžádá několikaleté práce, soustřeďuje se předkládaná disertace na jednu z klíčových skupin, tj. na prameny k Mozartovým operám. Nezbytné komparace byly provedeny jak s autografy uloženými v Berlíně, v Krakově a v Paříži, tak s relevantními dobovými opisy v Berlíně, v Drážďanech, v Mnichově, v Karlsruhe, ve Vídni, v Salcburku, v Curychu, v Brně a v Praze. První kapitola shrnuje známá fakta o strahovském klášteru premonstrátů jako kulturním centru a o jeho hudební tradici. Následuje popis hudební sbírky kláštera se zvláštním zřetelem na mozartovské prameny a v samostatných kapitolách jsou pak detailně...
|
|
|
Hudební sbírky milosrdných bratří v českých zemích
Freemanová, Michaela ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Sehnal, Jiří (oponent) ; Perutková, Jana (oponent)
"Provincia germanica" řádu milosrdných bratří byla pravděpodobně ustavena roku 1616. Na začátku sedmdesátých let 18. století pokrývala téměř celou střední Evropu. Dnešní česká provincie zahrnuje osm konventů (Praha, Nové Město nad Metují, Kuks, Brno, Prostějov, Valtice, Letovice a Vizovice). Tato práce pojednává o jejich historii, jejich hudebním životě a dochovaných hudebních sbírkách z konventů v Praze, Novém Městě nad Metují, Kuksu (katalog kukské sbírky vyšel samostatně v roce 1998), Prostějově, Brně a Valticích (hudební sbírky konventů v Letovicích a Vizovicích se nedochovaly). Jde o raritní prameny; zdá se, že kromě dvou malých sbírek, které pocházejí z konventů ve Štýrském Hradci a Vídni, a dosud nezpřístupněné vratislavské sbírky, se žádné podobné fondy na území někdejšího rakousko-uherského mocnářství nedochovaly. S výjimkou kukské sbírky je většina českých a moravských řádových hudebních fondů neúplná. Fragmentární jsou i řádové archiválie. I tak je možné sledovat vzestup i pokles hudebních aktivit milosrdných bratří, jejichž původním a základním posláním byla péče o nemohoucí, staré a nemocné. Hudba se v "provincii germanicae" stala pevnou součástí všeobecného vzdělávání členů řádu od roku 1718; většina řádových hudebníků pocházela z českých zemí. V 18. a první polovině 19. století...
|
|
|
Dobové opisy Mozartových oper v hudební sbírce premonstrátského kláštera v Praze na Strahově
Jonášová, Milada ; Volek, Tomislav (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná disertační práce je výsledkem několikaletého výzkumu mozartovských bohemikálních pramenů, který byl soustředěně započat po nálezu dosud neznámého souboru partitur Mozartových děl v hudební sbírce premonstrátského kláštera na Strahově v roce 2001. Zpracování těchto pramenů bylo nutné zasadit do aktuálního stavu mezinárodního výzkumu mozartovské pramenné základny. K tomu účelu bylo nutné komparovat strahovské opisy s autografy i s jinými dobovými opisy a takto získané poznatky pak konfrontovat s nejnovější kritickou edicí Neue Mozart Ausgabe (včetně kritických zpráv k relevantním svazkům). Protože soubor strahovských mozartian má překvapivě velký rozsah a jeho detailní zpracování jakožto celku si vyžádá několikaleté práce, soustřeďuje se předkládaná disertace na jednu z klíčových skupin, tj. na prameny k Mozartovým operám. Nezbytné komparace byly provedeny jak s autografy uloženými v Berlíně, v Krakově a v Paříži, tak s relevantními dobovými opisy v Berlíně, v Drážďanech, v Mnichově, v Karlsruhe, ve Vídni, v Salcburku, v Curychu, v Brně a v Praze.
|
|
|
Umělecká tvorba rodiny Süssnerů v německém a českém prostředí v druhé polovině 17. století
Sehnal, Jiří ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
This thesis outlines the artistic work ofthe German extended Stissner fami1y, which originated from Nortwest Bohemia. In the work we find (as many as) eight members ofthe Stissner family, as many as five ofwhom were artistically active. The most significant figures within this family are Jeremias Stissner (1653-1690), the Brandenburg (Saxon) court sculptor from the West Bohemian town ofOstrov, who was active in Dresden and Berlin, and his brother Conrad Max Stissner (1665-after 1696). These artist workedpredominantly within a German environment and their artistic contribution to the Czech scene was a "mere" import (six sculptures for the knights' church of St. Francis /kostel sv. Františka! in Prague's Old Town in 1689 and 1691), assumed to be from the Dresden studio. The greater part ofthis thesis is devoted to both brothers, in which the more significant Jeremias Stissner is to a certain extent ofregional importace. Unfortunately, due to the fragmented nature ofthe records, information about these attists is incomplete. Their work reflects both the classicist Flemish school, as well as radical Roman baroque, which was close to the works of Giovanni Lorenzo Bemini or Alessandro AIgardi. The work of the Flemish school is connected to the master Johann Heinrich senior, ofwhom Jeremias Stissner was a...
|
|
|
Dobové opisy Mozartových oper v hudební sbírce premonstrátského kláštera v Praze na Strahově
Jonášová, Milada ; Volek, Tomislav (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná disertační práce je výsledkem několikaletého výzkumu mozartovských bohemikálních pramenů, který byl soustředěně započat po nálezu dosud neznámého souboru partitur Mozartových děl v hudební sbírce premonstrátského kláštera na Strahově v roce 2001. Zpracování těchto pramenů bylo nutné zasadit do aktuálního stavu mezinárodního výzkumu mozartovské pramenné základny. K tomu účelu bylo nutné komparovat strahovské opisy s autografy i s jinými dobovými opisy a takto získané poznatky pak konfrontovat s nejnovější kritickou edicí Neue Mozart Ausgabe (včetně kritických zpráv k relevantním svazkům). Protože soubor strahovských mozartian má překvapivě velký rozsah a jeho detailní zpracování jakožto celku si vyžádá několikaleté práce, soustřeďuje se předkládaná disertace na jednu z klíčových skupin, tj. na prameny k Mozartovým operám. Nezbytné komparace byly provedeny jak s autografy uloženými v Berlíně, v Krakově a v Paříži, tak s relevantními dobovými opisy v Berlíně, v Drážďanech, v Mnichově, v Karlsruhe, ve Vídni, v Salcburku, v Curychu, v Brně a v Praze. První kapitola shrnuje známá fakta o strahovském klášteru premonstrátů jako kulturním centru a o jeho hudební tradici. Následuje popis hudební sbírky kláštera se zvláštním zřetelem na mozartovské prameny a v samostatných kapitolách jsou pak detailně...
|
|
|
Život a dílo vrcholně barokních sochařů Heermannů a Süssnerů v 17. až 18. stol. v německém a českém prostředí
Sehnal, Jiří ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Tato práce nastiňuje uměleckou tvorbu německé rozvětvené rodiny Süssnerů, pocházející ze severozápadních Čech a uměleckou tvorbu německé rodiny Heermannů, pocházející ze Saska. Nejvýraznějšími postavami této rodiny jsou Jeremiáš Süssner (1653-1690), braniborský a saský dvorní sochař (pocházející ze západočeského Ostrova, činný v Drážďanech a Berlíně), jeho bratr Konrád Max Süssner (1655/60 - po 1696), a Jan Jiří Heermann (1645/46 - po 1701), saský dvorní sochař, činný v Drážďanech, Praze a Zhořelci a jeho synovec Pavel Heermann (1672/1673 - 1732), též saský dvorní sochař. V jejich tvorbě se odráží jak klasicistní tvorba Flámská, tak tvorba radikálního římského baroku, jenž byl blízký pracím Giaovanni Loranza Berniniho či Alessandra Algardiho. Tvorba Flámského okruhu je spojena s mistrem Johannen Heinrichem Böhmem starším, u kterého se Jan Jiří Heermann, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner vyučil.
|
|
|
Pasquale Anfossi a italská opera v Praze
Niubo, Marc ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Mezi nejvýznamější hudební instituce Prahy 18. století patří italská opera, jež v první polovině 80. let sídlila v divadle v Thunovském paláci. V této době patřil mezi hlavní autory jejího reperotáru ve své době slavný italský skladatel Pasquale Anfossi (1727-1797). Jeho dílo je však dnes známo jen velmi povrchně a výběrově, neboť byl (především díky kompozici opery Lafinta giardiniera, Řím 1774) převážně předmětem srovnávání s W. A. Mozartem. V naší práci ukazujeme na některé problematické otázky jeho biografie a analyzujeme operu lsabella e Rodrigo (Benátky 1776) na text Giovannio Bertatiho, která byla, spolu s jeho dalšími 10 operami, také uvedena v Praze (1783). lsabella e Rodrigo představuje méně obvyklou variantu opery buffa zpracovávající doborodružné téma s aktivní hlavní hrdinkou. Ta uprchne z domu svého otce, aby se nemusela provdat proti vůli svého srdce a později - v tureckém zajetí - prověřuje věrnost svého snoubence. V celkovém porovnání zhudebnění lsabella e Rodrigo s dalšími díly autora a současníků se opera jeví jako průměrná. Anfossiho práce vykazuje dobré zvládnutí charakterizace rolí i situací i dramatickou zkušenost, vedle několika míst vysoce inspirovaných se však vyskytují také prvky rutinní až triviální. Patrný je značný vliv libreta (v dobrém i horším), a to nejen z hlediska...
|
|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
host ::
RSS.