Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Women on the Periphery: The Invisible Empire Reborn
Novota, Pavel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá rolí žen v americkém Ku Klux Klanu v období tzv. zlatých dvacátých let dvacátého století, především v jeho první polovině. Autor se pokusí zaměřit na následující aspekty této problematiky: hlavním cílem bude prokázat, že vznik a vůbec samotná existence ženské pobočky Klanu poukazuje na vnitřní ambivalence tohoto hnutí a je tedy jistou sondou do veškerých problémů KKK, ať už se týkaly financí, členství, soudních sporů atp. Za druhé bude cílem ověřit, zda a do jaké míry ženské členky legitimizovaly Klan, ať už z hlediska veřejného mínění anebo samotných struktur Ku Klux Klanu. Zároveň bude snahou autora práce o to, aby přes působení ženské pobočky Klanu (tzv. WKKK) poukázal na to, že Ku Klux Klan nelze chápat apriorně chápat jako agresivní rasistickou organizaci, ale jako skupinu, která se cítila být ohrožena "venkovním" světem, před kterým se bránila. Z tohoto důvodu bude kladen značný důraz na společenské prvky, tzn. samotné fungování Klanu, pozice žen v něm, charitativní aspekty hnutí a snaha zasahovat do lokálního života. Posledním bodem je rovněž rovina primárních pramenů, které nesou silně subjektivní prvky a jejichž obsah se mnohdy nekryl s realitou. Spisy členů a členek Klanu jsou zabarveny strachem a obavami ze "druhého", kdežto novinové články či reakce...
U. S. Congress and the Failed Comprehensive Immigration Reform: Comparative Study of 2007 and 2013 Proposals
Kristenová, Alice ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá neschopností Kongresu Spojených států amerických prosadit komplexní imigrační reformu. Cílem práce je identifikace klíčových faktorů, které schválení brání. Pro výzkum byly vybrány dva poslední předložené návrhy reformy imigračního systému z let 2007 a 2013. Pro jejich analýzu byla použita metoda sledování procesu, která umožňuje hlubší porozumění vývoje legislativy. Jako analytický rámec byl zvolen přístup Johna W. Kingdona. Ten pro účely analýzy rozhodování Kongresu upravil popelnicový model rozhodování a definoval tři proudy, které jsou klíčové pro prosazení legislativních změn - rozpoznání problémů, předložení řešení a politická situace. Diplomová práce nejdříve popisuje Kingdonův přístup k výzkumu a následně jej aplikuje na vybranou legislativu v rámci případových studií. Při výzkumu je kladen důraz na identifikaci faktorů, které hrály klíčovou roli při vytváření a úpravách obsahu imigrační reformy a při jejím následném schvalování. Obě případové studie jsou následně porovnány, což částečně umožňuje předložit obecnější závěry. Výsledným zjištěním je, že pro prosazení komplexní imigrační reformy je klíčová politická situace, především schopnosti politických lídrů, aktuální kontext doby a načasování. Hlavním přínosem této práce je identifikace faktorů, které brání...
Sanders a Clintonová. Prezidentské primárky Demokratické strany 2016.
Udržal, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Hypotéza o divisiveness nadnáší, že "těžce vybojované" primární volby straně snižují šanci na výhru ve volbě všeobecné. Co ovšem konstituuje tyto divisive primární volby je nejasné. Tato Bakalářské práce je příspěvekem k proudu literatury zabývající se tímto problémem. Přímo reaguje na studie navrhující, že základním atributem divisive primárních voleb je negativní tón kampaně. Práce využívá funkční teorie diskurzu politických kampaní a metodu obsahové analýzy k analýze debat z primárních voleb. Výsledky naznačují, že Demokratická strana prošla v roce 2016 v historickém kontextu nadmíru divisive primárkami. Nicméně, pokud tyto výsledky srovnáme s výsledky identické analýzy republikánských debat, ukazuje se, že republikánské debaty byly mnohem více divisive. Tedy strana, která by podle hypotézy měla být více poškozena pří všeobecné volbě, byla strana Republikánská. Toto zjištění je v kontrastu k tradiční operacionalizaci divisiveness, jenž by obě kampaně označila za rovnoměrně divisive. Dále jsou v práci analyzovány témata sváru mezi oběma kandidáty Demokratické strany - Bernie Sandersem a Hillary Clintonovou.
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
Ekonomická politika USA v éře Ronalda Reagana a její dopady
Horníková, Anna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Ekonomická politika USA v éře Ronalda Reagana a její dopady si klade za cíl sledování ekonomických politik prováděných americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v letech 1981 až 1988. Prezident Reagan za dvě období svého prezidentství dokázal zcela otočit dobový trend keynesiánství v přístupu vlád k americké ekonomice a nahradil jej navrácením důvěry v individuální zodpovědnost a svobodný trh. Cílem práce je sledování hypotézy, že tzv. Reaganomika přinesla dílčí úspěchy ve vybraných úsecích americké ekonomiky, jako je například snížení inflace a růst HDP, zatímco například v rozpočtové politice nepřinesla pozitivní výsledky. První kapitola práce sestává z teoretického podkladu nutného pro lepší pochopení tématu a zabývá se ideologickými východisky Reaganovy ekonomické politiky se zvláštním důrazem na teorii strany nabídky. V další kapitole je pak vylíčen charakter a průběh jednotlivých reforem tak, aby v kapitole poslední byla umožněna analýza důsledků těchto reforem.
The U.S.-Japan Alliance: Key Building Stone of Obama's Pivot to Asia?
Srpová, Laura ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá dopady Obamovy zahraničně-politické strategie, tzv. rebalancováním do Asie a jejími konkrétními důsledky pro bezpečnostní alianci s Japonskem. Cílem této práce je vyhodnotit úspěšnost v plnění cílů této strategie, které si Obamova administrativa vytyčila zejména s ohledem na jeji dopady pro bezpečnostní alianci USA - Japonsko. Ve své práci se zaměřuji zejména na hodnocení cílů a analýze vnitřních a vnějších překážek a výzev, kterým aliance za doby Obamovy vlády čelila. V neposlední řadě se práce věnuje analýze klíčových dokumentů, kterými jsou směrnice pro americko japonskou bezpečnostní spolupráci a americká národní bezpečnostní strategie z roku 2015. Ze závěru práce vyplývá, že Obamova politika rebalancování do Asie byla úspěšná jen z části, přičemž většinu cílů se nepodařilo naplnit kvůli ekonomicky a politicky nepříznivé situaci u obou spojenců. Dalším důvodem pro pouze částečný úspěch rebalancování do Asie byla nepříznivá zahraničně politická situace, která donutila USA soustředit svou pozornost a zdroje do jiných regionů.
The Evolution and Political Impact of the Tea Party and Occupy Wall Street during Barack Obama's Presidency
Hushegyi, Ádám ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Administrativa Baracka Obamy zdědila jednu z nejzávažnějších hospodářských krizí v dějinách Spojených států, která v očích mnoha občanů podkopala naděje v stabilní ekonomickou a politickou budoucnost země. Klesající důvěra ve federální vládu a v její kroky v reakci na ekonomickou recesi vedly k vzestupu dvou populistických hnutí, Tea Party a Occupy Wall Street. Obě hnutí získala přízeň veřejnosti díky své populistické rétorice, která odsuzovala politickou a finanční elitu společnosti a volala po navrácení osudu země do rukou obyčejných občanů. Diplomová práce přináší analýzu Occupy Wall Street a Tea Party. V práci zkoumám ideologii a cíle těchto hnutí, a zdůrazňuji ty nejzásadnější podobnosti a odlišnosti mezi nimi. V práci se vyjadřuji ve prospěch interpretace Tea Party a Occupy Wall Street jako dvou rozdílných typů populismu, přičemž vyzdvihuji také odlišnou míru podpory, kterou tato hnutí obdržela během jejich formace od různých zájmových skupin. V diplomové práci rovněž usiluji posoudit, jaký politický vliv Occupy Wall Street a Tea Party nabyla v průběhu prezidentství Baracka Obamy, k čemuž slouží analýza jejich integrace do amerického politického establishmentu, včetně zkoumání dopadu tohoto procesu.
"Special Relationship"? Britsko-americké vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona
Nováková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Když premiér Churchill hovořil ve svém projevu ve Fultonu v roce 1946 o zvláštních vztazích mezi Spojenými státy a Velkou Británií, zakládal své tvrzení na společných kulturních znacích a výrazném rozvoji spolupráce obou států za druhé světové války. Právě kulturní podobnost a společný cíl, jímž ve válečném období bylo zvítězit nad státy Osy a ve studené válce nad Sovětským svazem, byly základními předpoklady pro rozvoj jejich spolupráce. Po skončení studené války však termín "special relationship" nevymizel, naopak v období George W. Bushe a Tonyho Blaira byl používán snad ještě častěji, a to mimo jiné proto, že oba státy našly další společný cíl, boj proti terorismu. Po skončení této zlaté éry zvláštních vztahů však význam jejich partnerství poklesl. Práce "Special Relationship?" Britsko-americké vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona se věnuje zhodnocení britsko-americké spolupráce za současné vlády prezidenta Baracka Obamy a premiéra Davida Camerona, tedy od nástupu Davida Camerona v květnu 2010, po jeho odstoupení v červnu 2016. Ve sledovaném období byla spolupráce negativně ovlivněna několika faktory, proto se často hovoří o zhoršení britsko-amerických vztahů, či dokonce o jejich konci. Tato práce zodpovídá dvě hlavní otázky, kterými jsou, zda a do jaké míry byly...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.