|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující kvalitu řepkového oleje
Zemanová, Kateřina ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bečka, David (oponent)
Tato literární rešerše se dopodrobna zabývá kvalitou řepkového oleje v závislosti na dědičných a nedědičných faktorech. Spotřeba řepkového oleje každým rokem stoupá a kromě využití ve výživě lidí se zpracovává i v krmivářském průmyslu či jako biopalivo pro motorová vozidla. V řepkovém oleji má velké zastoupení zejména kyselina olejová. Dále se v něm nachází kyselina linolová a linolenová a nežádoucí kyselina eruková, jejíž množství je značně redukováno. Je podstatné zmínit i obsah glukosinolátů, jako antinutričních látek, které se spolu s kyselinou erukovou redukují a vzniká řepkový olej typu 00. Všechny tyto složky jsou v práci podrobně popsány. Obsah mastných kyselin v řepkovém oleji mohou ovlivňovat jak faktory genetické, tak faktory environmentální. Selekce hraje při šlechtění značnou roli. Vhodným výběrem správných genotypů spolu s vlivy vnějšího prostředí můžeme dosáhnout požadovaného cíle. Důležitou roli zde hraje i syntéza mastných kyselin, kde pomocí desaturačních enzymů řady fad, dochází k desaturaci kyseliny stearové na kyselinu olejovou, linolovou a linolenovou. Pomocí metody QTL je možné detekovat genové pozadí kvantitativních znaků. Hlavní geny zodpovídající za kvalitu řepkového oleje se nachází na chromosomech A, konkrétně A1, A3, A5 a A8, které jsou v práci zmíněny.
|
|
|
CEA u plemen psů využívaných pro aktivity a terapie za asistence zvířat
Tipková, Zuzana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Anomálie oka kolií, v angličtině Collie Eye Anomaly (CEA), je dědičné onemocnění, které postihuje především pastevecká plemena psů, jako jsou dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, border kolie, šeltie a australský ovčák, dále Nova Scotia duck tolling retrievera. Všechna tato plemena se mohou využívat při aktivitách za asistence zvířat, někteří jedinci jsou vhodní i pro terapie. V odborné literatuře jsem nalezla obecné informace o historii, příznacích, diagnostice, způsobu dědičnosti a genetickém testování predisponovaných plemen.
CEA byla poprvé popsána v 50. letech 20. století. Projevy CEA jsou velmi variabilní, a proto se dlouho nevědělo, že se jedná o různé příznaky jednoho onemocnění.
Charakteristickým příznakem CEA je hypoplazie cévnatky, dále se mohou vyskytovat kolobomy, zkroucení cév sítnice, nitrooční krvácení a odchlípení sítnice, které vede ke slepotě. CEA nelze vyléčit. Doporučuje se provést časnou diagnostiku, která je možná již od 6 do 8 týdnů věku štěňat, jelikož u starších štěňat může být defekt zakryt pigmentem a oční pozadí psa se jeví jako normální. Chovatelé psů zprvu nevěnovali této anomálii velkou pozornost, protože je malé procento jedinců, kteří v důsledku onemocnění úplně oslepnou. Přenašeči CEA nemají žádné příznaky, jejich potomci však mohou zdědit těžkou formu CEA. U plemen s vysokou prevalencí CEA nepřipadá v úvahu vyřazení postižených jedinců z chovu, protože by se tím snížila genetická rozmanitost.
Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu NHEJ1. Poté, co byla nalezena příčinná mutace pro CEA, byl vyvinut dvoukrokový test PCR, který využívá dva páry primerů k rychlé detekci mutace v chromozomech. Mezi nejnovější molekulární metody pro diagnostiku CEA patří zjednodušená analýza PCR bez izolace DNA a rychlá genotypovací technika založená na SYBR Green real-time PCR. Genetické testy jsou dnes dostupné v mnoha zemích a chovatelé tak mohou kontrolovat zdraví svých zvířat.
|
|
|
Hereditární equinní regionální dermální astenie u koní využívaných pro hiporehabilitaci
Zrůstová, Jana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Práce je zpracována formou literární rešerše a jejím cílem je shromáždění, prostudování a posouzení současných literárně prezentovaných poznatků o onemocnění Hereditární regionální dermální astenie u koní s využitím pro hiporehabilitaci.
Hiporehabilitace je velmi ceněným druhem léčby, a to jak mezi fyzicky, tak psychicky nemocnými lidmi. Je proto velmi důležité, aby kůň, který je nenahraditelnou součástí rehabilitací i terapií, byl pokud možno zcela zdravý.
Hereditární equinní regionální dermální astenie (HERDA) je poměrně nová genetická nemoc, která se vyskytuje hlavně u plemen Paint horse, Appaloosa a Quarter horse, jimž je věnována celá kapitola. Nejvíce se objevuje u posledního plemene kvůli vysokému stupni inbreedingu hlavně u špičkových cuttingových koní vysoké hodnoty. Projevuje se zejména hyperelastickou kůží, kožními lézemi, pseudonádory a hypermobilitou. Jedná se o recesivní onemocnění způsobené mutací jedné báze v genu PPIB umístěném na prvním chromozomu (ECA1).
Vzhledem k tomu, že HERDA se nejvíce objevuje právě u plemene Quarter horse, je u tohoto plemene od roku 2015 zaveden povinný panelový test pro plemenné hřebce. Tento test zahrnuje pět nejvýznamnějších geneticky založených nemocí, jakými jsou PSSM, GBED, MH, HYPP a HERDA. V práci jsou proto popsány hlavní příčiny těchto nemocí, typ dědičnosti a klinické projevy.
|
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující obsah škrobu v hlízách bramboru
Malá, Lucie ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše se týká škrobu přítomného v hlízách bramboru a genetických i negenetických faktorů, které mají vliv na jeho obsah. Z počátku práce je pozornost věnována bramborám jako takovým, a to především jejich obecné charakteristice. Nutno zmínit také obsah látek v hlízách a jejich vliv na lidské zdraví. Dále je práce soustředěna na hlavní téma, a to škrob přítomný v hlízách bramboru. Škrob má značný význam pro celé národní hospodářství, v současné době se používá nejen ve škrobárenském průmyslu, ale má stále větší uplatnění i v ostatních průmyslových odvětvích, jako je například papírenský a textilní průmysl. Škrob je složen ze dvou důležitých polysacharidů, amylosy a amylopektinu, které jsou v práci podrobně popsány. Existují faktory, které mohou obsah škrobu v hlízách bramboru ovlivňovat, jedná se o faktory genetické i environmentální. Důležitá je biosyntéza škrobu, která je závislá hned na několika enzymech, které spouštějí jeho metabolickou dráhu. Jedná se o pyrofosforylasu, syntázu škrobu (SS), enzymy větveného škrobu (SBEs) a enzymy nevětveného škrobu (DBEs). Důležitou roli zde hraje syntáza škrobu, zejména její izoforma GBSS (granule bound starch synthase), pomocí které je syntetizována amylosa. Amylopektin je syntetizován komplexem enzymů SSI, SSII, SSIII, SSIV. Manipulací s jednotlivými geny cukerného metabolismu lze ovlivnit tvorbu a složení škrobu v jakékoliv odrůdě bramboru. Tato manipulace se nazývá transgenóze a jejím cílem je vznik nových genotypů bramboru. Lze produkovat škrob brambor s vysokým obsahem amylosy pomocí inhibice enzymů SBE A a SBE B. O škrob s vysokým obsahem amylosy je velký zájem ze strany průmyslu, jelikož takový škrob má jedinečné funkční vlastnosti. Nutno zmínit DNA markery, které v souvislosti se šlechtěním brambor nabízí nové příležitosti pro selekci genotypů brambor. S DNA markery souvisí MAS analýza a s ní spojená metoda PCR metoda polymerázové řetězové reakce. Důležitá je také metoda QTL. Environmentálními faktory, které ovlivňují obsah škrobu v bramborách, a které jsou v práci zmíněny, jsou sucho, světlo, mráz. Nutno také podotknout, že i posklizňový stres má negativní vliv na obsah škrobu v hlízách bramboru. Environmentální stres velmi mění a ovlivňuje výnos škrobu.
|
|
|
Akrylamid ve výrobcích z brambor
Jiruška, Jan ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše byla zpracována na tématiku zabývající se akrylamidem (AA), jeho detekcí a jeho redukcí. Je v ní popsán základní botanický popis bramboru hlíznatého, včetně vypsaných registrovaných odrůd v České republice, které se používají především pro tepelné zpracování. Pozornost je také věnována chemickému složení hlíz. Dále je práce zaměřená na samotný AA. O něm se uvádí, že může působit karcinogenně a neurotoxicky, zvláště díky tomu, že se v organismu přeměňuje na reaktivnější sloučeninu, glycidamid. Díky pokusům na zvířatech jsou v dnešní době odhaleny tyto negativní účinky na lidský organismus.
AA vzniká tepelnou úpravou brambor, která překročí 120 °C, zvláště se tedy jedná o brambůrky a lupínky (chipsy). Jde o reakci volné aminokyseliny (především asparaginu) a redukujícího cukru (většinou glukóza nebo fruktóza). Konkrétně jde o několik za sebou jdoucích reakcí, které jsou zahrnuty v Maillardově reakci. Při této reakci vzniká ve výrobku typická chuť a vůně. Bohužel, jeden z vedlejších produktů je právě AA.
V dnešní době probíhá stále větší snaha o to, jak vznik samotného AA co nejvíce zredukovat. Jsou zde zahrnuty způsoby od pěstování, průmyslovou úpravu brambor až po přidávání aditiv při tepelné úpravě. Stále více pozornosti si získávají antioxidanty, které mohou vzniku AA výrazně zabránit. Dále jsou v práci nashromážděny informace o moderních analytických metodách, detekujících AA v potravinách. Zahrnuty jsou i rychlé detekční metody, které si získávají stále větší oblibu ze strany vědců.
|
|
|
Dědičnost barvy srsti u koní
Krejčová, Lucie ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Hofmanová, Barbora (oponent)
Genetická stránka zbarvení koní je zajímavým tématem, jež je už dlouhou dobu předmětem mnoha výzkumů. Díky testům DNA bylo prokázáno, že původní koně byli hnědí nebo plaví a v důsledku změn podmínek prostředí i černí. V období domestikace se velmi rychle začaly rozšiřovat další barvy, čemuž napomohl lidský výběr. Barva srsti je kvalitativním znakem a podléhá Mendelovým zákonům, za jednotlivá zbarvení koní jsou tedy zodpovědné geny velkého účinku. Ke většině zbarvení je již přiřazen konkrétní gen a je identifikována mutace, která se na genu může nacházet a změnit tak fenotypový projev. Výjimku tvoří zbarvení white, roan a tobiano, o nichž je známo jen, že mají souvislost s KIT genem, zbarvení dun a leopard jsou zatím pouze přiřazena k chromozomům ECA8 a ECA1. Mutace na genech jsou různého charakteru, u genů MC1R, MATP, PMEL17 a SLC36A1 se jedná o změnu jediného nukleotidového páru a u genu EDNRB se jedná o dinukleotidovou mutaci. Mutace na ASIP genu je způsobena delecí 11 nukleotidových párů a naproti tomu je mutace genu STX17 zapříčiněna duplikací 4,6 kb. Poznání struktur genů a mutací je nezbytné pro testování zbarvení koní na molekulární úrovni. Testování DNA je stále v rozvoji, ale v současné době je již možno testovat koně na většinu barev, což má význam v přesné identifikaci barvy, ale i v zamezení rozvoji chorob, které se s některými genotypy pojí. Cílem této práce je utřídit a sjednotit informace o různých zbarveních koní a způsobu jejich dědičnosti, kvůli vzrůstajícímu zájmu lidí a chovatelů o tuto problematiku.
|
host ::
RSS.