|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s kyslíkovou terapií
Dubská, Aneta ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o novorozence s kyslíkovou terapií a jejími specifiky. Dále práce obsahuje přehlednou analýzu znalostí respondentů souvisejících s oxygenoterapií u novorozenců. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce popisuje zásady podávání kyslíku, způsoby jeho podávání, nejčastější stavy vyžadující oxygenoterapii a její komplikace. Pro získání těchto informací jsou mnohdy klíčové základní poznatky v neonatologii, na které tato práce poukazuje. Také je zde stručně charakterizována základní ošetřovatelská péče o novorozence s kyslíkovou terapií. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to novorozeneckého oddělení a porodního sálu. Výzkumnou metodou empirické části této práce bylo kvantitativní výzkumné šetření, zaměřené na znalosti dětských sester, porodních asistentek a sester jiného pracovního zařazení, pracujících na neonatologických oddělení, či porodních sálech. Dotazník o 21 položkách byl vytvořen pouze pro tuto bakalářskou práci a byl zadáván anonymně. Výsledky šetření prokázaly, že znalosti dětských sester a porodních asistentek v pečování o novorozence s kyslíkovou terapií jsou bohatší než znalosti porodních asistentek a sester...
|
|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného s metabolickým rozvratem
Chalupová, Eva ; Sedlářová, Petra (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce péče o pacienta s metabolickým rozvratem jsem si vybrala na základě svého zájmu o komplikace chorob souvisejících s příjmem potravy. Tuto práci bych ráda orientovala na problematiku závažné akutní hyperglykémie u diabetiků prvního typu. Cukrovka je jednou z nejrozšířenějších nemocí. Dnešní možnosti léčby sice nedokáží nemoc odstranit, ale mohou zajistit, aby diabetik žil s chronickou nemocí a zároveň se necítil být chronicky nemocným. Je tomu tak tehdy, když diabetik ví, jak má se svou nemocí žít a co si může dovolit. Základním předpokladem jsou dostatečné znalosti o tom, co je u diabetu v těle v nepořádku, co může poruchu zhoršovat a co ji může naopak upravovat. Základním kamenem stabilizovaného stavu je tedy motivace a vůle nemocného poznat zákonitosti své nemoci, řídit se jimi a nepociťovat to přitom jako osobní omezení. Diabetikem se může stát v kteroukoliv hodinu kdokoliv z nás, riziko se zvyšuje paralelně s nárůstem genetických mutací, množstvím stresorů a dalších vlivů. Moje pacientka K. L. je evidována jako diabetička 1.typu od svých sedmnácti let. S první vážnou komplikací hyperglykémie se setkala až nyní ve věku 38 let. I přes dispenzarizaci v diabetologické poradně a poučení o příznacích hypoglykémie a hyperglykémie se občas nemocný dostaví až ve velmi závažném stavu....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.