|
|
Vliv bioefektoru Trianum na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Vukliševič, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje fosforu pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících fosfor, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát a popel. V současné době jsou rovněž šlechtěny odrůdy rostlin se schopností vyššího odběru fosforu. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % fosforu v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možné zajistit dostatek fosforu pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bioefektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Jako nejvýhodnější se pak jeví aplikace bioefektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpadními materiály. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem fosforu. Společnou aplikací těchto hnojiv s bioefektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití fosforu, tedy i ke snížení vstupů fosforečných hnojiv do půdy.
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu bioefektoru Trianum (Trichoderma harzianum, kmen OMG 08) na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a odběr fosforu rostlinami kukuřice z půdy chudé na fosfor, ověření mobilizace fosforu z hůře dostupných forem v různých hnojivech prostřednictvím působení bioefektoru a hodnocení vlivu na odběr dalších limitujících živin (síry a zinku) kukuřicí. Spolu s kontrolní nehnojenou variantou byly bioefektory aplikovány rovněž v kombinaci s hnojivy s obtížně přístupným fosforem (slámový popel, dřevěný popel, čistírenský kal, torefikovaný čistírenský kal, tuhá frakce digestátu, mletý fosfát). Jako další kontrolní bioefektor byl zvolen Biological fertilizer OD s účinnou látkou Penicillium bilalii.
Po vyhodnocení výsledků nebyl potvrzen statisticky významný vliv bioefektorů na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a mobilizaci fosforu. Statisticky významný vliv měla pouze v některých výjimkách kombinace hnojiv s bioefektorem na odběr i obsah síry. Ve všech sledovaných znacích byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi srovnávanými variantami hnojení bez ohledu na použitý bioefektor.
|
|
|
Zhodnocení aktuální zásobenosti půd v ČR sírou a prognóza vývoje
Vojtěch, Jaroslav ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Obsahem této práce jsou souhrnné informace o významu síry jako důležitého makrobiogeního prvku ve výživě rostlin, dále pak o koloběhu síry v půdě, vývoji obsahu síry v posledních letech a možnosti přísunu síry k pěstovaným plodinám.
Síra je důležitým makroelementem ve výživě rostlin, je součástí důležitých aminokyselin, vitamínů a bílkovin. Obsah síry v rostlinách předurčuje kvantitu a kvalitu sklízených zemědělských produktů.
Síra se v našich zeměpisných šířkách dostávala do půdy zejména pomocí atmosférického spadu. Z důvodů odsíření elektráren došlo v posledních desetiletích k významnému poklesu vstupu síry do půdy, a to z přibližné hodnoty 120 kg čisté síry na hektar v roce 1990, až na hodnotu 6 až 8 kg síry na hektar v roce 2013. Vzhledem k malému přísunu síry do půdy, pěstování plodin odčerpávajících značné množství síry a poměrně rychlému vyplavování síry z ornice do hlubších vrstev půdy, kde se stává síra pro rostliny nedostupnou, se velmi často setkáváme s nedostatkem síry ve výživě pěstovaných plodin, a to jak plodin velmi náročných na síru, jako jsou olejniny, tak i plodin u kterých se nedostatek síry až dosud neprojevoval, například obilniny.
V půdě je obsažena síra ve formě anorganické a organické. Anorganická síra je v zemědělských půdách zastoupena méně než organická, ale je hlavním přístupným zdrojem síry pro rostliny a je vysoce dynamickou složkou půdy. V půdách je přítomna zpravidla ve formě síranů. Příjem síranů a jejich koncentrace v půdním roztoku ovlivňuje pH, množství oxidů Fe a Al a chování půdních koloidů. Obsah anorganické síry jsme schopni ovlivnit přísunem minerálních hnojiv, ale nezvýšíme tím celkovou dlouhodobou zásobu síry v půdě. Dlouhodobou a hlavní zásobou síry v půdě představuje síra organická, vázaná v sirných aminokyselinách, sulfolipidech, sulfonových kyselinách a sulfátovaných polysacharidech. Tuto složku celkového obsahu síry můžeme ovlivnit organickým hnojením a to jak hnojem, tak zeleným hnojením, posklizňovými zbytky a čistírenskými kaly.
|
|
|
Vliv hnojení na výnos ozimé pšenice
Šístek, Lukáš ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv hnojení na odlišných stanovištích s různými půdně-klimatickými podmínkami na výnos a výnosotvorné parametry ozimé pšenice.
Pšenice je nejrozšířenější obilninou v České republice. V osevních postupech zaujímá téměř polovinu všech pěstovaných obilnin a tvoří asi 30 % celkové oseté plochy. Jejími výhodami při pěstovaní jsou relativně stabilní úroveň výnosů a kvalita.
Dlouhodobé stacionární pokusy s rotací plodin byly založeny na podzim roku 1996 na pěti stanovištích ČR s rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami (Červený Újezd, Hněvčeves, Humpolec, Lukavec a Praha - Suchdol). V pokusu se střídají tři plodiny ve sledu: brambory, pšenice a ječmen. V pokusu byly porovnávány varianty hnojené organicky, minerálně a kombinace organického a minerálního hnojení v lokalitách Červený Újezd, Humpolec a Suchdol. Pro potřeby pokusu je využíván kal z ÚČOV Praha. Hnůj a sláma se používá z jednotlivých pokusných stanovišť. Jako dusíkaté hnojivo se využívá ledek amonný s vápencem, fosforečným hnojivem je trojitý superfosfát a draselným hnojivem je draselná sůl.
Z výsledků pokusu lze jednoznačně vyvodit, že nejnižších hodnot všech sledovaných parametrů bylo dosahováno na variantách hnojených pouze organicky. Po přidání minerálního dusíkatého hnojiva se úroveň sledovaných parametrů značně změnila a došlo tak k nárůstu těchto parametrů oproti nehnojené kontrole. Nejvyšší výsledky ve vztahu k výnosu a kvalitě ozimé pšenice byly zjištěny v lokalitě Červený Újezd a nejnižších hodnot bylo dosahováno v lokalitě Humpolec. Nejvyšší výnos zrna pšenice byl zjištěn v lokalitě Červený Újezd na variantě N (12,28 t.ha-1). Nejnižší výnos zrna pšenice byl dosažen v lokalitě Humpolec na variantě Hnůj (3,9 t.ha-1). Na stanovišti Humpolec však byla zaznamenána nejvyšší reakce na hnojení dusíkatými hnojivy. Nejnižší nárůst výnosu zrna oproti kontrole byl 207 % a výnosu slámy 333 %. Nejvyšší využití dusíku bylo stanoveno na stanovišti Červený Újezd, kde pšenice odebrala většinu dusík z dodaných dusíkatých hnojiv.
|
host ::
RSS.