|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
Místo spirituální sexuality v osobním rozvoji lidí v současném Česku
Termerová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá tělesnými způsoby pozornosti v praxi lidí zabývajících se spirituálně sexuálním rozvojem v současné české společnosti. Skrze fenomenologickou perspektivu autorka diskutuje proměny v prožívání, jednání a intencionalitě skrze kulturně konstituované tělesné způsoby spirituálně sexuální praxe. Téma je zasazeno do společenskovědního výzkumu sexuality a sexuálních diskurzů, nejvíce se však vztahuje k fenomenologické perspektivě a metodologii somatických způsobů pozornosti Thomase J. Csordase (1993). Jednotlivé dimenze této praxe, s pozorností věnovanou také proměnám v intencionalitě praktikujících jedinců, zkoumá autorka skrze kvalitativní výzkum, který proběhl kombinací terénního výzkumu zkoumaného pole a biografických, polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
| |
|
|
Role otců při váhání o očkování
Mejtská, Petra ; Sedláčková, Tereza (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Tématem této bakalářské práce je, jakou roli hrají otcové v jednotlivých krocích, kterými rodiče při váhání o očkování procházejí. Práce se zaměřuje na rodiče, kteří váhají o očkování, rozhodují se, zda očkovat, odkládat, odmítnout jedno anebo všechna povinná očkování. Výzkum má kvalitativní charakter a data byla získaná pomocí hloubkových rozhovorů s rodiči a skrze zúčastněné pozorování v online skupinách zaměřených na otázky ohledně očkování. Do hloubkových rozhovorů se zapojilo pět rodičovských párů a oba rodiče byli dotazováni současně. Text se snaží přiblížit, jakými kroky prochází rodiče při tom, když se rozhodnou odložit očkování, neočkovat, případně očkovat jen částečně a jakou roli hraje otec a otcovství v těchto krocích. Výsledná analýza ukazuje, v jakých chvílích a jak je muž jako otec důležitý, jaká je jeho role a kde naopak se tolik neangažuje.
|
|
|
Střet hyperobjektů: plastové oceány vrací úder
Kvizda, Jakub ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Plasty v oceánech pronikají stále hlouběji do životů rostoucího počtu lidí i ne-lidí, a představují tak rozsáhlý environmentální problém. Jeho podoba však není samozřejmá, stejně jako skutečnost, že vůbec mluvíme o problému. V této práci proto sleduji procesy ustavování reality plastů v oceánech, které probíhaly a stále probíhají v mnoha praxích (např. vědeckých nebo aktivistických), a jejich rámování právě jako problému. S pomocí konceptu kolektivu Bruno Latoura zasazuji vznikání celého problému do historického kontextu. Plasty v oceánech nebyly po mnoho let jejich postupné akumulace viditelné, což způsobilo jejich nárůst do podoby masivního a nebezpečného hyperobjektu. Jeho zaznamenání bylo dílem mnoha jednotlivých praxí, díky nimž jsme se postupně učili plasty v oceánech vidět. To však nebylo jakýmsi neutrálním objevováním jejich reality - tato realita byla těmito praxemi různě ustavována, což mělo za následek její multiplikaci. Analyzuji proto reality vznikající v rámci třech projektů - The Ocean Cleanup, Wasteland, Adidas x Parley - včetně vzájemných vyjednávání o ontologii a estetice (smyslovém vnímání) problému, které umožňují mluvit pouze o jednom problému plastů v oceánech. Jeho důležitou součást představuje tzv. imaginary. Většina z nás má dnes o podobě problému jakési povědomí, aniž by se...
|
|
|
Místo spirituální sexuality v osobním rozvoji lidí v současném Česku
Termerová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá tělesnými způsoby pozornosti v praxi lidí zabývajících se spirituálně sexuálním rozvojem v současné české společnosti. Skrze fenomenologickou perspektivu autorka diskutuje proměny v prožívání, jednání a intencionalitě skrze kulturně konstituované tělesné způsoby spirituálně sexuální praxe. Téma je zasazeno do společenskovědního výzkumu sexuality a sexuálních diskurzů, nejvíce se však vztahuje k fenomenologické perspektivě a metodologii somatických způsobů pozornosti Thomase J. Csordase (1993). Jednotlivé dimenze této praxe, s pozorností věnovanou také proměnám v intencionalitě praktikujících jedinců, zkoumá autorka skrze kvalitativní výzkum, který proběhl kombinací terénního výzkumu zkoumaného pole a biografických, polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Flow Arts: Prožitek flow jako praktikování transu v západních společnostech
Mikešová, Eva ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem Flow Arts a prožitkem flow, který je těmito praktikami navozován. Prostřednictvím analýzy terénního deníku a devíti biografických rozhovorů se snažím zachytit individuální zkušenosti flow artistů a procesy, které hrají roli v dosažení prožitku plynutí. Tento prožitek nahlížím jako změněný stav vědomí, a v dialogu se studií neo- šamanské praxe Kateřiny Horské (2017) se snažím o komplexní analýzu dynamiky interpretací prožitku flow a dílčími aspekty praktik flow arts. Analýza se tak věnuje klíčovým procesům pro navození prožitku flow, kterými je proces učení a proces automatizace pohybu. V těchto procesech hraje klíčovou roli vědomí. Tyto procesy umožňují osvojení technik těla (Mauss 1968), které jsou nezbytné pro navození prožitku plynutí. Předmětem analýzy je tak role těla a tělesnosti jako klíčových aspektů flow arts. Dále se analýza věnuje strukturám, které kolem praktik flow arts vznikají. Tyto struktury navrhuji označovat jako zájmovou síť nebo také zájmové komunity, které umožňují tzv. sharing, tedy sdílení dovedností, které jsou klíčové pro osvojování tělesných technik.
|
|
|
Žitá epilepsie: management nemoci a vtělené vědění
Sedláčková, Tereza ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce se zabývá žitou každodenní praxí pacientů s epileptickými záchvaty a druhy vědění, se kterými ve vztahu k záchvatům pracují. Zvláštní pozornost je věnována vtělenému vědění jako praktickému vědění, které si pacienti vytvářejí na základě prožívání a zažívání epileptických záchvatů a svých těl obecně. Práce ukazuje, jaké znalosti (např. spouštěče, aury, podoby záchvatů či jejich management) si na základě svého vtělené vědění pacienti o záchvatech vytváří a jak se je učí. Životní režimy spojené s managementem záchvatu jsou představeny jako propojení obecných doporučení s individuálními režimy, přičemž managementy záchvatů bývají vyjednávány s ohledem na další aspekty života pacientů. Při dodržování managementu přitom dochází k určité komunikaci, spolupráci a vyjednávání mezi pacientem a jeho tělem. V závěru jsou nastíněné také další formy vědění o záchvatech, které si vytvářejí blízké osoby pacienta a (asistenční) psi, co tyto formy vědění znamenají pro pacienta a jak s nimi může pracovat.
|
|
|
Jím, tedy jsem: konstrukce identity foodblogerů
Sedláčková, Tereza ; Pavlíčková, Tereza (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Hlavní výzkumná otázka této práce se zabývala identitou foodblogerů a to především v kontextu toho, jak je tato identita konstruována skrze obsahy zveřejněné na jejich foodblozích. Prostřednictvím výzkumu osmi foodblogů pak tato práce ukazuje, jakých podob může tato identita a samotné foodblogy nabývat. K foodbogerům je zde přistupováno jako ke členům foodie komunity, neboť jejich blogy odráží její hodnoty; důraz na prvek sdílení, kvalitu potravin, autenticitu a příběh pokrmu, význam servírování a stolování. Identita foodblogerů promítající se na jejich blozích, byla zkoumána především z hlediska sebe- prezentace, narativní strategie a přístupu ke sdílení svého soukromí se čtenáři blogu. Všechny tyto tři aspekty jsou velmi úzce propojeny, neustále vzájemně laděny a navzájem se ovlivňují. Právě jejich neustále vyjednávání v každé interakci mezi blogerem a čtenáři (zveřejněné články, komentáře čtenářů a blogerovy odpovědi aj.) určuje výslednou podobu foodblogu. Narativní strategie analyzovaných foodblogů nabývají například podoby rodinné atmosféry či vaření pro rodinu, seberealizace skrze vaření a blogování, vtáhnutí do přátelství, minimalistický styl bez osobního vyprávění, kamaráda se společnými zájmy či zpřístupnění osobního života čtenářům. Dále byla identita zkoumána prostřednictvím otázek, zda...
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
host ::
RSS.