|
|
Aplikace článku 7 Smlouvy o Evropské unii: případy Polska, Maďarska a Rumunska
Sechovcová, Anežka ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Některé členské státy Evropské unie se v současnosti potýkají s krizí právního státu, která se vyznačuje především ohrožením nezávislosti soudnictví, médií nebo svobody slova. Nejkritičtější je situace v Maďarsku a Polsku, kde podle evropských institucí dochází k systematickému porušování této hodnoty. Mezi členské země potýkající se s krizí právního státu patří ale také Rumunsko, a to zejména kvůli ohrožení nezávislosti soudnictví a omezení protikorupčních opatření. Vzhledem k tomu, že je hodnota právního státu zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, je její porušování důvodem k sankcím. Evropská unie disponuje řadou nástrojů, díky kterým může tyto státy sankcionovat a současně také chránit evropské hodnoty. Mezi ten nejdůležitější patří mechanismus článku 7 Smlouvy o Evropské unii, kvůli kterému může daný členský stát přijít o hlasovací práva v Radě Evropské unie. Diplomová práce díky metodě process tracing sleduje kroky evropských institucí k aplikaci tohoto mechanismu v případech Polska, Maďarska a Rumunska. Cílem práce je stanovit, zda mezi jednotlivými případy existuje provázanost, nebo dominují spíše odlišnosti. Na základě provedené komparace lze konstatovat, že v jednotlivých případech se objevují podstatné rozdíly.
|
|
|
Případ Loving vs. Virginia a jeho dopad na současnou diskuzi o právech sexuálních menšin
Sechovcová, Anežka ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopadem případu Nejvyššího soudu Loving vs. Virginia na americkou veřejnou diskuzi ohledně práv sexuálních menšin s důrazem na právo na sňatek. Podporovatelé práv homosexuálů, kteří se ve 21. století zaměřili především na legalizaci práva na sňatek pro členy komunity LGBTQ, chápali případ Loving vs. Virginia z roku 1967 jako analogický a využívali argumenty z tohoto případu k podpoře legalizace stejnopohlavních sňatků. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických v případu Loving vs. Virginia z roku 1967 prohlásilo legislativu, která omezovala možnost sňatku mezirasového páru, za protiústavní. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím také stanovil, že právo na sňatek je základním právem všech Američanů. Tento argument se stal klíčovým v boji za legalizaci stejnopohlavních sňatků, a to především v případu Obergefell vs. Hodges z roku 2015, ve kterém Nejvyšší soud rozhodl o uzákonění stejnopohlavních sňatků v celých Spojených státech amerických. Práce zahrnuje historický vývoj práv homosexuálů ve Spojených státech, který je důležitý k pochopení rozhodnutí v klíčových případech ohledně práv homosexuálů a k vytvoření analogie mezirasových a stejnopohlavních sňatků. V rámci obsahové analýzy vybraných článků z deníku Washington Post a New York Times práce reflektuje mediální...
|
host ::
RSS.