|
|
Měření vlhkosti pískovce: Laboratorní a terénní techniky
Sommerová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem vytvořila přehled nejčastěji používaných metod měření vlhkosti s ohledem na pískovcové horniny. Nejpoužívanější přímou metodou je metoda gravimetrická, která se používá ke kalibraci metod přímých. Z nepřímých metod zmiňuji radiometrické, mikrovlnou, odporovou a kapacitní metody. Největší prostor v práci věnuji kapacitnímu přístroji TDR (time domain reflektometry), který vysílá elektromagnetické pulzy a měří čas reflexe na počátku a na konci sondy. Tato metoda je nedestruktivní a široce používána zejména v pedologii. V praktické části jsem pracovala s odebranými jádry hruboskalského pískovce z přirozených výchozů, u kterých jsem zjišťovala hmotnostní vlhkost gravimetrickou metodou, jejich objemovou hmotnost a následně jsem z těchto hodnot vypočítala objemovou vlhkost. Průměrná hodnota z dat naměřené hmotnostní vlhkosti je 3,3%, z objemové vlhkosti pak 6,2%. Na některých lokalitách byly mimo jader pískovce vytvořeny i návrty pro opakované měření metodou TDR a bylo možné porovnat měření vlhkosti pomocí TDR a gravimetrické metody. Měření TDR obvykle vykazují vyšší hodnoty (průměrně o 1%) než gravimetrická metoda. Tato skutečnost je dána kalibrací a přesností přístroje, obecně je však měření v pískovcových výchozech metodou TDR možné a vhodné pro dlouhodobé pozorování dané...
|
|
|
Mrazové zvětrávání pískovců: mechanismy a laboratorní experimenty
Dvořák, Matěj ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Mrazové zvětrávání pískovců: mechanismy a laboratorní experimenty Práce se zabývá studiem a srovnáním mechanismů mrazového zvětrávání, dále popsáním těch vlastností horninového materiálu a vnějších okolností, které na průběh zvětrávání mají vliv. Působení účinků mrazu bylo vztaženo na pískovce. Sestává z rešerše literatury a vlastních experimentů. Z rešerše literatury vyplývá, že mrazové zvětrávání u pískovců je vzhledem k jejich vlastnostem (vyšší porozita, struktura zrn) ovlivněno spíše mechanismy založenými na migraci kapaliny prostorem pórů během mrznutí horniny. Kromě parametrů vlastních jejich materiálu je pak důležitý stupeň saturace vodou, cílová nejnižší teplota mrznutí a rychlost jejího dosažení. Byly provedeny pokusy na vzorcích křídových pískovců (kvádrový a jílovitý pískovec Českého ráje) a karbonských arkóz syřenovského souvrství. Vzorky byly vystaveny opakovaným cyklům mrznutí při teplotě - 20 řC a tání v destilované vodě. Průběh zvětrávání byl sledován měřením úbytku hmotnosti a popisem poškození. Vzorky byly zvětrávány volně položené a pro srovnání byla část vzorků zvětrávána za působení tahového namáhání (3 kPa). Na základě pokusů byla popsána odolnost jednotlivých vzorků (od nejvyšší: arkóza - kvádrový pískovec - jílovitý pískovec) a rozlišen průběh zvětrávání (jílovitý pískovec -...
|
|
|
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
|
|
|
Sapping - jeho terénní projevy a studie zaměřené na detailní poznání procesu
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce pojednává o erozi sappingem podzemních vod, přičemž je na proces pohlíženo z různých hledisek. V malém měřítku je sledována odlišnost říční sítě utvořené sappingem oproti systému, jež vznikl povrchovým tokem. Dále jsou popisovány formy sappingového zvětrávání a uvedeny příklady vzniku takových údolí z různých částí světa. Okrajově jsou zmíněny dosavadní poznatky o vzniku hlubokých údolí na povrchu Marsu, která zřejmě také z části vznikala sappingem. V druhé části je popsáno několik dosud provedených experimentů zaměřených na vývoj sappingových údolí v laboratorních podmínkách.
|
|
| |
|
|
Mrazové zvětrávání pískovců: mechanismy a laboratorní experimenty
Dvořák, Matěj ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Mrazové zvětrávání pískovců: mechanismy a laboratorní experimenty Práce se zabývá studiem a srovnáním mechanismů mrazového zvětrávání, dále popsáním těch vlastností horninového materiálu a vnějších okolností, které na průběh zvětrávání mají vliv. Působení účinků mrazu bylo vztaženo na pískovce. Sestává z rešerše literatury a vlastních experimentů. Z rešerše literatury vyplývá, že mrazové zvětrávání u pískovců je vzhledem k jejich vlastnostem (vyšší porozita, struktura zrn) ovlivněno spíše mechanismy založenými na migraci kapaliny prostorem pórů během mrznutí horniny. Kromě parametrů vlastních jejich materiálu je pak důležitý stupeň saturace vodou, cílová nejnižší teplota mrznutí a rychlost jejího dosažení. Byly provedeny pokusy na vzorcích křídových pískovců (kvádrový a jílovitý pískovec Českého ráje) a karbonských arkóz syřenovského souvrství. Vzorky byly vystaveny opakovaným cyklům mrznutí při teplotě - 20 řC a tání v destilované vodě. Průběh zvětrávání byl sledován měřením úbytku hmotnosti a popisem poškození. Vzorky byly zvětrávány volně položené a pro srovnání byla část vzorků zvětrávána za působení tahového namáhání (3 kPa). Na základě pokusů byla popsána odolnost jednotlivých vzorků (od nejvyšší: arkóza - kvádrový pískovec - jílovitý pískovec) a rozlišen průběh zvětrávání (jílovitý pískovec -...
|
|
|
Měření vlhkosti pískovce: Laboratorní a terénní techniky
Sommerová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem vytvořila přehled nejčastěji používaných metod měření vlhkosti s ohledem na pískovcové horniny. Nejpoužívanější přímou metodou je metoda gravimetrická, která se používá ke kalibraci metod přímých. Z nepřímých metod zmiňuji radiometrické, mikrovlnou, odporovou a kapacitní metody. Největší prostor v práci věnuji kapacitnímu přístroji TDR (time domain reflektometry), který vysílá elektromagnetické pulzy a měří čas reflexe na počátku a na konci sondy. Tato metoda je nedestruktivní a široce používána zejména v pedologii. V praktické části jsem pracovala s odebranými jádry hruboskalského pískovce z přirozených výchozů, u kterých jsem zjišťovala hmotnostní vlhkost gravimetrickou metodou, jejich objemovou hmotnost a následně jsem z těchto hodnot vypočítala objemovou vlhkost. Průměrná hodnota z dat naměřené hmotnostní vlhkosti je 3,3%, z objemové vlhkosti pak 6,2%. Na některých lokalitách byly mimo jader pískovce vytvořeny i návrty pro opakované měření metodou TDR a bylo možné porovnat měření vlhkosti pomocí TDR a gravimetrické metody. Měření TDR obvykle vykazují vyšší hodnoty (průměrně o 1%) než gravimetrická metoda. Tato skutečnost je dána kalibrací a přesností přístroje, obecně je však měření v pískovcových výchozech metodou TDR možné a vhodné pro dlouhodobé pozorování dané...
|
|
|
Vliv stlačení na rychlost solného zvětrání pískovce
Vaculíková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda má na rychlost solného rozpadu vliv míra stlačení horniny. Zkoušky byly prováděny na několika typech hornin, převážně na pískovcích z ČR a USA. K prvním zkouškám byly použity bloky střeleckého pískovce, které byly zatíženy závažím o hmotnosti 6 - 24 kg, zvolna saturovány roztoky NaCl, CaSo₄. H₂O a KAl(SO₄)₂. 12 H₂O a sušeny při pokojové teplotě. Protože rychlost zvětrání byla příliš pomalá, byla u dalších hornin použita jiná metodika. Další vzorky byly staženy ocelovou konstrukcí pomocí momentového klíče na hodnotu 0,75 Nm, což přibližně odpovídá jednoosému stlačení 1,2 MPa. Takto stažené vzorky byly podrobeny zkouškám upraveným podle normy EN 12370, tedy saturovány roztokem Na2SO4 a následně sušeny v peci. Cyklus se opakoval, dokud se vzorek nerozpadl, nebo jeho hmotnost neklesla pod 10 gramů. Ztráta hmotnosti po jednotlivých cyklech byla vynášena do grafů, podle kterých byly zkoušky vyhodnoceny. Přibližně po prvních dvou cyklech byl pozorovatelný nárůst hmotnosti díky krystalizaci solí uvnitř vzorků, po cyklech následujících už vzorky začaly hmotnost ztrácet. Všechny stažené vzorky vydržely více cyklů, než jejich nestažené protějšky, které se velmi intenzivně rozpadaly. Experiment dále pokračuje, abychom zjistili, o kolik cyklů vydrží stažené vzorky déle než...
|
|
|
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
|
|
|
Sapping - jeho terénní projevy a studie zaměřené na detailní poznání procesu
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce pojednává o erozi sappingem podzemních vod, přičemž je na proces pohlíženo z různých hledisek. V malém měřítku je sledována odlišnost říční sítě utvořené sappingem oproti systému, jež vznikl povrchovým tokem. Dále jsou popisovány formy sappingového zvětrávání a uvedeny příklady vzniku takových údolí z různých částí světa. Okrajově jsou zmíněny dosavadní poznatky o vzniku hlubokých údolí na povrchu Marsu, která zřejmě také z části vznikala sappingem. V druhé části je popsáno několik dosud provedených experimentů zaměřených na vývoj sappingových údolí v laboratorních podmínkách.
|
host ::
RSS.