|
|
The Effect of Aire Deficiency on Antibody Responses Against TH17 Effector Cytokines and Candida albicans
Liberdová, Jana ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Autoimunitní regulátor (Aire) je zásadním regulátorem centrální tolerance, který řídí expresi antigenů specifických pro periferní tkáně v brzlíku. Tyto antigeny jsou prezentovány vyvíjejícím se T buňkám, které jsou na základě autoreaktivity k těmto tělu vlastním antigenům eliminovány. Dysfunkce autoimunitního regulátoru vede k rozvoji závažných autoimunitních onemocnění a také chronické kvasinkové infekci mukózních povrchů. Vznik těchto autoimunitních onemocnění je z velké části vysvětlen narušenou expresí tkáňově specifických antigenů v brzlíku. Zatímco mechanismy vedoucí k rozvoji kvasinkové infekce nejsou zcela objasněny. Slizniční imunitní obrana proti kvasinkám obecně závisí na mobilizaci TH17 buněk a IgA protilátek. Nedostatečná TH17 buněčná odpověď a autoprotilátky proti TH17 efektorovým cytokinům, které vznikají v případě dysfunkce autoimunitního regulátoru jsou v současnosti spojovány s rozvojem kvasinkové infekce. Zatímco, zda je funkčnost IgA odpovědi v případě dysfunkce autoimunitního regulátoru intaktní, se v současnosti stále neví. Tato práce potvrzuje, že u myší s inaktivovanou funkcí autoimunitního regulátoru dochází k produkci autoprotilátek proti TH17 efektorovým cytokinům. Zdá se, že produkce těchto protilátek není ovlivněna experimentální kvasinkovou kolonizací. V této práci byl...
|
|
|
Induction of immune responses by intestinal segmented filamentous bacteria
Pacáková, Iva ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Střevo je neustále vystavováno různým patogenům, a proto je správná funkce střevní bariéry zásadní pro celkové zdraví organismu. SFB bakterie jsou součástí střevního mikrobiomu a sídlí v terminálním ileu tenkého střeva, kde penetrují skrz mukózní vrstvu a blízce interagují s buňkami střevního epitelu. Tato asociace mezi SFB a epiteliálními buňkami je doprovázena formováním endozomálních váčků nesoucích SFB antigeny, které spouští produkci IgA ve střevě a Th17 buněčné odpovědi. K indukci Th17 buněk vede dvoustupňový mechanismus. Aby mohly být SFB-specifické T-buňky aktivovány, potřebují k tomu antigenní prezentaci pomocí MHC molekul druhé třídy na profesionálních antgen prezentujících buňkách. Z tohoto důvodu nejdříve antigen presentující buňky migrují k místu indukce, kde aktivují antigen-specifické naivní T buňky, které se následně stávají RORyt+ Th17 buňkami. Ve druhém kroku pak aktivované Th17 buňky migrují zpět do lamina propria, kde podléhají funkční maturaci spuštěním exprese cytokinových genů. Ve výsledku se Th17 buňky nashromáždí v lamina propria, kde produkují své efektorové cytokiny IL-17 a IL-22, které dále ovlivňují celkovou rovnováhu ve střevě. Přítomnost SFB bakterií ve střevě vede k celkové Th17 polarizaci imunitní odpovědi, což může přispět k následnému průběhu Th17-závislých...
|
|
|
Schopnost probiotik ovlivnit přirozené lymfoidní buňky typu 3
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky typu 3 (ILC3) jsou skupinou relativně nově popsaných lymfocytů, které postrádají antigenně specifický receptor. Přes to se ukazuje jejich důležitá úloha imunitních regulátorů na sliznicích. ILC3 se kromě vývoje lymfoidní tkáně při embryogenezi a následně i v průběhu ontogeneze jedince v postnatálním období podílejí na udržování vzájemných homeostatických interakcí mezi složkami mikrobioty a imunitním systémem hostitele. ILC3 produkují různé cytokiny, které stimulují okolní buňky střeva k produkci antimikrobiálních peptidů a udržují integritu epiteliální stěny. Hlavní cytokin tvořený ILC3 je IL-22. Th17 lymfocyty a ILC3 si jsou v mnoha ohledech podobné, ale v některých funkcích se výrazně liší. ILC3 mají schopnost regulovat buňky adaptivní imunity směrem k antimikrobiální odpovědi bez indukce zánětu. Také jsou přímo spojené s buňkami nervové soustavy. Některé probiotické kmeny bakterií produkují metabolity, které přímo ovlivňují ILC3. Tento mechanismus by se mohl využít při nových terapeutických postupech u onemocnění, při jejichž patogenezi dochází ke změně složení a funkce mikrobioty vedoucí k indukci prozánětlivých imunitních odpovědí hostitele. Klíčová slova: přirozené lymfoidní buňky, IL-22, antimikrobiální peptidy, probiotika, mikrobiota
|
|
|
Studium maternálně-fetálního mikrochimérismu APC s využitím MHCII/EGFP myšího modelu a clearovacích histologických technik
Knížková, Karolina ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Mikrochimérismus vzniká výměnou buněk mezi geneticky odlišnými jedinci. Koexistence geneticky odlišných populací buněk v rámci jednoho organismu přináší možné dopady na zdraví a fungování imunitního systému jedinců, ale přesné mechanismy působení nejsou ještě často známy. S rozvojem mikroskopických technologií a softwarů pro analýzu dat se rozšiřují možnosti detekce a fenotypizace těchto vzácných buněčných populací. Mým záměrem v této práci je vyhledání maternálního mikrochimérismu v tkáních embrya a střevech kojených mláďat s využitím MHCII/EGFP knock-in myšího modelu, který jsme k tomuto účelu vytvořili. Bylo vybráno několik různých technologií potenciálně vhodných pro detekci maternálních mikrochimérních buněk v tkáních potomka (fluorescenční light sheet mikroskopie - LSFM, virtual slide mikroskopie a průtoková cytometrie). Byla zde využita pokročilá analýza získaných vzorků z light sheet mikroskopie pomocí tvorby neuronové sítě. Metodou průtokové cytometrie přítomnost maternálního mikrochimérismu nebyla prokázána. Pomocí LSFM byla získána obrazová data ze vzorků střev kojených mláďat, která byla zpracována metodou neuronové sítě. U obrazových dat embryí (E13) získaných stejnou metodou nebyla možná analýza dat vlivem vysoké autofluorescence. Pro porovnání byla použita metoda virtual slide...
|
|
|
Impact of Probiotic Bacteria on Allergic Sensitization in Type I Allergy Model
Schwarzer, Martin ; Kozáková, Hana (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Nevoral, Jiří (oponent)
Hlavním cílem v boji proti alergické epidemii je vývoj účinných preventivních strategií. Události v raném postnatálním období, jako je kolonizace bakteriemi, mají významný vliv na rozvoj vyvážených imunitních reakcí. Probiotika, zejména bifidobakterie a laktobacily, jsou vzhledem ke svým schopnostem modulovat imunitní odpověď hostitele nadějnými kandidáty pro prevenci alergických onemocnění. Aby mohl být bakteriální kmen označen jako probiotický, musí projít přísným testováním. Z 24 lidských bakteriálních izolátů jsme vybrali tři nové kmeny rodu Lactobacillus (L.) podle jejich antagonistické aktivity vůči patogenním bakteriím, odolnosti proti nízkému pH a prostředí žlučových solí. V myším modelu jsme prokázali jejich bezpečnost a ukázali jsme jejich schopnost ovlivnit cytokinovou produkci směrem k protialergické Th1 odpovědi v izolovaných slezinných buňkách. Využití probiotik jako vektorů pro slizniční podání rekombinantního alergenu je atraktivním přístupem ve vývoji dobře tolerovaných a účinných vakcín proti alergickým onemocněním. Ukázali jsme, že neonatální monokolonizace bezmikrobních myší rekombinantním kmenem L. plantarum NCIMB8826 produkujícím Bet v 1 snižuje senzibilizaci k březovému pylu v pozdějším životě. Mechanismus zahrnoval posun směrem k protialergickému Th1 fenotypu, doprovázenému...
|
|
|
Vliv variability stavby rezonančního dřeva na jeho akustické vlastnosti
Schwarzer, Martin
Tato práce byla věnována stavbě rezonančního dřeva smrku. U připravených vzorků byly zjištěny hodnoty šířek letokruhů a zastoupení letního dřeva. Pomocí nedestruktivních metod byly zjištěny jejich akustické vlastnosti - rychlost šíření zvuku, akustická konstanta, logaritmický dekrement útlumu, akustický vlnový odpor a dále hustota a Youngův modul pružnosti. Data byla statisticky vyhodnocena a byla vypočtena míra variability stavby dřeva jednotlivých vzorků. Byly sestaveny tři odlišné metodiky pro ověřování vlivu variability stavby. Následně bylo zjištěno, zda je možné určit, jaký vliv na jednotlivé akustické vlastnosti má variabilita makroskopické stavby dřeva.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rekombinantní bakterie Lactobacillus plantarum na vývoj pylové alergieL
Schwarzer, Martin ; Repa, A. ; Wiedermann, U. ; Hrnčíř, Tomáš ; Daniel, C. ; Pot, B. ; Štěpánková, Renata ; Hudcovic, Tomáš ; Tlaskalová, Helena ; Součková, Martina ; Kozáková, Hana
Monokolonizovali jsme bezmikrobní myši rekombinantním kmene Lactobacillus plantarum, produkujícím Bet v 1. Následně byly myši senzitizovány třemi intraperitoneálními injekcemi k alergenu Bet v 1. Monokolonizace rekombinantním kmenem Lb. plantarum snížila hladinu Bet v 1 specifických IgE a stimulovala produkci INF-gamma v supernatantech slezinných lymfocytů. Vyvozujeme z toho, že monokolonizace rekombinantním kmenem Lb. plantarum posunula rovnováhu imunitní odpovědi směrem k Th1 a je tak slibným kandidátem na vakcínu proti alergiím I. typu
|
|
| |
host ::
RSS.