Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historická argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka a Romana Dmowského. Komparativní studie
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá komparativní analýzou historické argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a Romana Dmowského (1864- 1939). Masaryk a Dmowski patřili k předním představitelům politického, veřejného a intelektuálního života svých zemí na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Otázka národní identity náleží k tématům nejčastěji asociovaným s jejich životem a dílem. Před rokem 1914 Masaryk a Dmowski ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské emigrační politiky (Masaryk jako předseda Československého národního výboru, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu polského poválečného politického života. První a druhá část disertace pojedávají o Masarykově a Dmowského koncepci historické argumentace při hledání národní identity v kontextu Masarykova a Dmowského myšlení a života. Tyto části jsou uspořádány chronologicky a věnují pozornost transformacím Masarykových a Dmowského pohledů v průběhu času. Třetí část je komparativní a analyzuje (1) historický...
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve ctyrech národne orientovaných dílech z konce 19. a zacátku 20. století. Korpus rozebíraných textu zahrnuje tri Masarykovy práce dotýkající se takzvané "ceské otázky" - Ceskou otázku, Naší nynejší krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Mysli nowoczesnego Polaka a Gökalpuv spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výber techto textu byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zarazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy spolecenskovedních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické príklady pro utvárení národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie pri utvárení národních programu v rámci analyzovaných textu a snaží se dospet k jejich typologii. Krome toho se rovnež pokouší nalézt vztah mezi stupnem modernizace a politickou pozicí daných národních spolecností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné strane a zpusobem užití historických príkladu na strane druhé. Práce se clení na pet kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmínených národních spolecností ve zkoumané periode s durazem na urcení stupne jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
Historická argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka a Romana Dmowského. Komparativní studie
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá komparativní analýzou historické argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a Romana Dmowského (1864- 1939). Masaryk a Dmowski patřili k předním představitelům politického, veřejného a intelektuálního života svých zemí na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Otázka národní identity náleží k tématům nejčastěji asociovaným s jejich životem a dílem. Před rokem 1914 Masaryk a Dmowski ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské emigrační politiky (Masaryk jako předseda Československého národního výboru, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu polského poválečného politického života. První a druhá část disertace pojedávají o Masarykově a Dmowského koncepci historické argumentace při hledání národní identity v kontextu Masarykova a Dmowského myšlení a života. Tyto části jsou uspořádány chronologicky a věnují pozornost transformacím Masarykových a Dmowského pohledů v průběhu času. Třetí část je komparativní a analyzuje (1) historický...
Reformy Mustafy Kemala Atatürka v dobové československé reflexi
Černý, Jáchym ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Scholz, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformní politikou prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka a zkoumá dobovou československou reflexi daného tématu na příkladu diplomatických zpráv a nejdůležitějších dobových novin. Četnost článků o reformách je zachycena v úvodu pomocí metody sondy vybraných titulů pro říjen a listopad roku1933, kdy Turecká republika slavila deset let od svého založení. Druhá kapitola se týká samotných reforem, které nejsou řazeny chronologicky, ale jsou zde rozčleněny do větších tematických bloků. Třetí kapitola se zabývá samotnou československou reflexí reforem na příkladu diplomatických depeší zasílaných z Turecka a v denním tisku. Články byly vybírány z hlavních periodik s pokud možno celostátní působností. Cílem analýzy je odhalit dobový diskurs o Atatürkových reformách, v širším úhlu pohledu se pak práce snaží zachytit obraz Turků, jak je zobrazoval meziválečný tisk v Československu.
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve ctyrech národne orientovaných dílech z konce 19. a zacátku 20. století. Korpus rozebíraných textu zahrnuje tri Masarykovy práce dotýkající se takzvané "ceské otázky" - Ceskou otázku, Naší nynejší krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Mysli nowoczesnego Polaka a Gökalpuv spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výber techto textu byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zarazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy spolecenskovedních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické príklady pro utvárení národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie pri utvárení národních programu v rámci analyzovaných textu a snaží se dospet k jejich typologii. Krome toho se rovnež pokouší nalézt vztah mezi stupnem modernizace a politickou pozicí daných národních spolecností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné strane a zpusobem užití historických príkladu na strane druhé. Práce se clení na pet kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmínených národních spolecností ve zkoumané periode s durazem na urcení stupne jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Řezník, Miloš (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve čtyřech národně orientovaných dílech z konce 19. a začátku 20. století. Korpus rozebíraných textů zahrnuje tři Masarykovy práce dotýkající se takzvané "české otázky" - Českou otázku, Naší nynější krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Myśli nowoczesnego Polaka a Gökalpův spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výběr těchto textů byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zařazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy společenskovědních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické příklady pro utváření národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie při utváření národních programů v rámci analyzovaných textů a snaží se dospět k jejich typologii. Kromě toho se rovněž pokouší nalézt vztah mezi stupněm modernizace a politickou pozicí daných národních společností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné straně a způsobem užití historických příkladů na straně druhé. Práce se člení na pět kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmíněných národních společností ve zkoumané periodě s důrazem na určení stupně jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...

Viz též: podobná jména autorů
7 Scholz, Marek
2 Scholz, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.