Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Konspirační teorie a dezinformace v islámském světě z pohledu západních zemí a jejich zahraniční politiky
Scheiner, Miroslav ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá v mezinárodních vztazích nedostatečně reflektovaným tématem konspiračních teorií a dezinformací. Tento jev představuje jednu z nejvýraznějších charakteristik prostředí islámského světa, a proto má značný význam pro zahraniční politiku západních zemí vůči tomuto regionu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol a klade si za cíl poskytnout západním zemím doporučení, jak by měly ke konspiračním teoriím a dezinformacím v islámském světě v rámci své zahraniční politiky přistupovat. Činí tak na základě důkladné analýzy obecných vlastností konspiračních teorií (1. kapitola) i specifických podmínek a okolností jejich vzniku a šíření v islámském světě (2. kapitola). Ze studie případu Aafii Siddiqui (3. kapitola) práce vyvozuje závěr, že konspirační teorie a dezinformace svým spojením s aktivitami islámských extremistických skupin představují pro západní země závažnou bezpečnostní hrozbu, na niž v současné politické praxi chybí adekvátní reakce (4. kapitola). Výstupem práce je deset základních principů, podle nichž by západní země měly ke konspiračním teoriím a dezinformacím v islámském světě přistupovat. Hlavní význam práce spočívá v tom, že v rámci zkoumaného tématu jde o jeden z prvních pokusů o komplexní analýzu tohoto jevu s praktickými výstupy.
Příčiny vzniku a dopady konspiračních teorií: případová studie kultury a politického prostředí USA
Scheiner, Miroslav ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Konspirační teorie vytvářejí dojem iracionálních konstruktů. Jejich původ a podstata však mají velmi racionální vysvětlení. Chápání spiknutí jako hlavní síly, která uvádí do pohybu klíčové události dějin, vychází z přirozeného lidského vnímání světového řádu. Takový pohled na realitu je zvláště rozšířený v USA. Tato práce na jejich příkladu identifikuje příčiny vzniku konspiračních teorií pramenící z kultury, politického prostředí a vlivu nových médií. Práce dále rozebírá dopady konspiračních teorií v USA. Přitom poukazuje na jejich schopnost předurčovat jednání aktérů, podkopávat aktivity americké vlády, manipulovat veřejným míněním a podněcovat násilí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.