|
|
Studium vlastností genových produktů Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk : Příprava protilátek a konstrukce expresních vektorů.
Sauerová, Pavla ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent)
Polyomavirus karcinomu Merkelových buněk (MCPyV) je relativně nedávno objevený lidský virus, jehož genom je často klonálně integrován v genomu karcinomových Merkelových buněk. Tento typ karcinomu se sice nevyskytuje zcela běžně, ale je velice agresivní a jeho incidence v posledních letech vzrůstá. Proto je tento virus středem vědeckého zájmu, ostatně tak jako většina patogenů či mechanismů, které působí na zdraví člověka. Virus byl objeven nedávno, proto je jeho výzkum na počátku. Tato diplomová práce se pokusila alespoň částečně přispět ke studiu tohoto patogenu z pohledu molekulární virologie. V této práci byla připravena neutralizační monoklonální protilátka typu IgG2a namířená proti hlavnímu kapsidovému proteinu VP1 MCPyV, která rozeznává konformační epitop VP1. Protilátka byla použita k pilotní studii pohybu VP1 VLPs MCPyV v savčích buňkách. Tato studie ukázala zřetelně, že virus využívá, alespoň částečně, ke svému pohybu buňkou váčků nesoucích caveolin-1 (byla pozorována kolokalizace VP1 VLPs s caveolinem-1). Sporadicky byla zaznamenána kolokalizace VP1 VLPs s markerem časného endozómu EEA1, markerem pozdního endozómu LamP2 a s markerem endoplazmatického retikula BiP. Tyto předběžné výsledky pozorování naznačují, že MCPyV virus by mohl využívat endocytickou dráhu vedoucí přes časný a pozdní...
|
|
|
Interference vybraných DNA virů s procesy apoptózy
Sauerová, Pavla ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Štěpánek, Luděk (oponent)
Tato práce je zaměřena na vybrané DNA viry a některé jejich mechanismy uplatňující se v inhibici či indukci procesu apoptózy. Vybranými DNA viry jsou virus hepatitidy B, polyomaviry, papilomaviry a herpesviry. Viry vyvinuly v rámci evoluce různé strategie v boji proti hostitelské obraně. Jednou z obranných odpovědí hostitele na virovou infekci je apoptóza. U virů zaznamenáváme fenomén potlačení či indukce apoptózy v závislosti na fázi životního cyklu, ve kterém se virus nachází. V některých strategiích, zasahujících do procesu apoptózy, nalézáme jisté podobnosti. Typickým příkladem je zacílení a manipulace na úrovni onkosupresoru p53 či produkce Bcl-2 homologů. Jiné strategie jsou výrazně specifické. Cílem těchto manipulací je zajištění úspěšné replikace, uvolnění viru z buňky a tedy jeho šíření organismem či mezi organismy. Některé viry dokonce disponují mechanismy, které jim umožní perzistovat v organismu po dlouhý časový úsek, nebo do konce jeho života.
|
|
|
Studium interakce buněk s biomimetickým materiálem a jeho využití v biomedicíně
Sauerová, Pavla ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Marta (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Biomateriály jsou považovány za velmi slibné nástroje pro regenerativní medicínu. Mají kompenzační nebo podpůrnou funkci v organismu a jsou často vyvíjeny k podpoře specifických konvenčních léčebných postupů. Takzvané biomimetické materiály jsou vyvíjeny tak, aby napodobily přirozené prostředí organismu a indukovaly pozitivní přirozené reakce vlastní organismu. Podstatnou součástí vývoje biomateriálu je in vitro biologické hodnocení, které charakterizuje (často poprvé) potenciál vytvořeného materiálu pro klinické využití. Tato Ph.D. práce se zabývá in vitro biologickým hodnocením tří různých biomimetických materiálů. Ve všech třech případech bylo komplexní hodnocení nedílnou součástí procesů vývoje a optimalizace materiálu. Každý materiál byl in vitro charakterizována na úrovni interakce buňka-materiál s ohledem na zamýšlenou specifickou aplikaci. V první části práce je charakterizována reakce buněk na potenciální "drug delivery" systém založený na bázi koloidních komplexů kationických surfaktantů s kyselinou hyaluronovou (HyA). Práce popisuje protektivní účinek HyA, ale také jeho limity, a potvrzuje úlohu fetálního bovinního séra (FBS) v buněčné odezvě na stresové stimuly. Výsledky ukázaly, že komplexy surfaktantů a HyA jsou slibné "drug delivery" systémy. Ve druhé části práce jsou hodnoceny...
|
|
|
Studium interakce buněk s biomimetickým materiálem a jeho využití v biomedicíně
Sauerová, Pavla ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Marta (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Biomateriály jsou považovány za velmi slibné nástroje pro regenerativní medicínu. Mají kompenzační nebo podpůrnou funkci v organismu a jsou často vyvíjeny k podpoře specifických konvenčních léčebných postupů. Takzvané biomimetické materiály jsou vyvíjeny tak, aby napodobily přirozené prostředí organismu a indukovaly pozitivní přirozené reakce vlastní organismu. Podstatnou součástí vývoje biomateriálu je in vitro biologické hodnocení, které charakterizuje (často poprvé) potenciál vytvořeného materiálu pro klinické využití. Tato Ph.D. práce se zabývá in vitro biologickým hodnocením tří různých biomimetických materiálů. Ve všech třech případech bylo komplexní hodnocení nedílnou součástí procesů vývoje a optimalizace materiálu. Každý materiál byl in vitro charakterizována na úrovni interakce buňka-materiál s ohledem na zamýšlenou specifickou aplikaci. V první části práce je charakterizována reakce buněk na potenciální "drug delivery" systém založený na bázi koloidních komplexů kationických surfaktantů s kyselinou hyaluronovou (HyA). Práce popisuje protektivní účinek HyA, ale také jeho limity, a potvrzuje úlohu fetálního bovinního séra (FBS) v buněčné odezvě na stresové stimuly. Výsledky ukázaly, že komplexy surfaktantů a HyA jsou slibné "drug delivery" systémy. Ve druhé části práce jsou hodnoceny...
|
|
|
Studium vlastností genových produktů Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk : Příprava protilátek a konstrukce expresních vektorů.
Sauerová, Pavla ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent)
Polyomavirus karcinomu Merkelových buněk (MCPyV) je relativně nedávno objevený lidský virus, jehož genom je často klonálně integrován v genomu karcinomových Merkelových buněk. Tento typ karcinomu se sice nevyskytuje zcela běžně, ale je velice agresivní a jeho incidence v posledních letech vzrůstá. Proto je tento virus středem vědeckého zájmu, ostatně tak jako většina patogenů či mechanismů, které působí na zdraví člověka. Virus byl objeven nedávno, proto je jeho výzkum na počátku. Tato diplomová práce se pokusila alespoň částečně přispět ke studiu tohoto patogenu z pohledu molekulární virologie. V této práci byla připravena neutralizační monoklonální protilátka typu IgG2a namířená proti hlavnímu kapsidovému proteinu VP1 MCPyV, která rozeznává konformační epitop VP1. Protilátka byla použita k pilotní studii pohybu VP1 VLPs MCPyV v savčích buňkách. Tato studie ukázala zřetelně, že virus využívá, alespoň částečně, ke svému pohybu buňkou váčků nesoucích caveolin-1 (byla pozorována kolokalizace VP1 VLPs s caveolinem-1). Sporadicky byla zaznamenána kolokalizace VP1 VLPs s markerem časného endozómu EEA1, markerem pozdního endozómu LamP2 a s markerem endoplazmatického retikula BiP. Tyto předběžné výsledky pozorování naznačují, že MCPyV virus by mohl využívat endocytickou dráhu vedoucí přes časný a pozdní...
|
|
|
Interference vybraných DNA virů s procesy apoptózy
Sauerová, Pavla ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Štěpánek, Luděk (oponent)
Tato práce je zaměřena na vybrané DNA viry a některé jejich mechanismy uplatňující se v inhibici či indukci procesu apoptózy. Vybranými DNA viry jsou virus hepatitidy B, polyomaviry, papilomaviry a herpesviry. Viry vyvinuly v rámci evoluce různé strategie v boji proti hostitelské obraně. Jednou z obranných odpovědí hostitele na virovou infekci je apoptóza. U virů zaznamenáváme fenomén potlačení či indukce apoptózy v závislosti na fázi životního cyklu, ve kterém se virus nachází. V některých strategiích, zasahujících do procesu apoptózy, nalézáme jisté podobnosti. Typickým příkladem je zacílení a manipulace na úrovni onkosupresoru p53 či produkce Bcl-2 homologů. Jiné strategie jsou výrazně specifické. Cílem těchto manipulací je zajištění úspěšné replikace, uvolnění viru z buňky a tedy jeho šíření organismem či mezi organismy. Některé viry dokonce disponují mechanismy, které jim umožní perzistovat v organismu po dlouhý časový úsek, nebo do konce jeho života.
|
host ::
RSS.