Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zděšení či radost na straně sousedů? Typologie reakcí sousedních zemí na první provedené jaderné testy
Sasová, Kateřina ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Bříza, Vlastislav (oponent)
Tématem této závěrečné magisterské práce je srovnání reakcí sousedních zemí na první jaderné testy provedené jejich sousedem. Práce se zabývá jadernými testy osmi zemí (USA, Sovětského svazu, Spojeného království, Francie, Číny, Indie, Pákistánu a Korejské lidově demokratické republiky) a reakcemi států, které s těmito osmi zeměmi sousedí, respektive sousedily v době provedení prvního jaderného testu. Ve výsledku tedy bylo vyhodnoceno celkem čtyřicet sedm reakcí sousedních zemí. Autorka se v práci opírá ve značné míře o kvalitativní výzkum, když srovnává jednotlivé reakce sousedních zemí a vytváří osm případových studií, z nichž každá cílí na jeden nukleární stát. Hlavním výstupem této práce je pak přehledná typologie reakcí daných zemí na první jaderný test provedený za jejich hranicemi. Typy reakcí, které byly v této práci identifikovány, se nacházejí na škále od aktivní podpory a pasivního smíření přes neutrální reakci až k pasivnímu nesouhlasu a poté k aktivnímu odmítnutí. Tato typologie pak může v budoucnu přispět ke zvýšení předvídatelnosti reakcí sousedních zemí nových jaderných států a tedy i k lepšímu odhadu toho, jakým způsobem tato skutečnost ovlivní stabilitu regionu.
Imigrační politika a integrace imigrantů v Norsku
Sasová, Kateřina ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaleta, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je imigrační politika a integrace imigrantů v Norsku. Práce se zaměřuje zejména na srovnání norského přístupu se dvěma dalšími zeměmi skandinávského regionu, Dánskem a Švédskem, a v souvislosti s tím na to, jaké důvody migranty vedou k tomu, aby si jako svou cílovou zemi vybrali právě Norsko. Tyto důvody jsou rovněž podpořeny teoretickými koncepty, které vysvětlují migraci. S důvody, které vedou migranty do Norska, pak souvisí i přístup norské veřejnosti, neboť alespoň částečně otevřená společnost je pro migranty důležitá, mají-li se v dané zemi usadit a do společnosti se úspěšně integrovat. Z hlediska srovnání skandinávského regionu autorka dochází k závěru, že Norsko v některých ohledech skutečně v imigrační politice zaujímá středovou pozici mezi relativně značně restriktivním Dánskem a na druhou stranu velmi liberálním Švédskem. Autorka se v práci opírá v široké míře o statistické metody a údaje ze švédského, dánského i norského statistického úřadu. Srovnání skandinávských zemí pak probíhá na kvalitativní bázi, kdy jsou srovnávány imigrační politiky jednotlivých skandinávských zemí, se zvláštním soustředěním na problematiku týkající se naturalizace, na níž je velmi dobře možné demonstrovat středovou pozici, kterou Norsko mezi Dánskem a Švédskem zaujímá.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.