|
|
Interpretační analýza různých nahrávek Symfonie Antonína Dvořáka č.8, op. 88
Šalšová, Kristina ; SVÁROVSKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; FARKAČ, Hynek (oponent)
Osmá symfonie Antonína Dvořáka s často uváděným podtitulem „Anglická“ a opusovým číslem 88 je jedním ze stěžejních děl nejen českého symfonického repertoáru. V této práci se zabývám srovnáním pěti různých nahrávek tohoto díla. Nahrávky jsou zvoleny tak, aby reprezentovaly nejen jednotlivé epochy 20. století, ale i současnou estetiku uvádění této symfonie. Porovnávám zde nahrávky Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Libora Peška, Vladimíra Válka a Jiřího Bělohlávka. Pro tyto dirigenty byla v době nahrávání Dvořákova symfonie jedním ze základních děl v repertoáru. To stejné ale neplatilo pro všechny orchestry, některé z nich hrály skladbu vůbec poprvé. U každé nahrávky jsou posouzeny její zvukové vlastnosti s přihlédnutím k dobovým možnostem. Nahrávacím týmům se i v dobách dřívějších podařilo dosáhnout pozoruhodných snímků, na kterých měly samozřejmě svůj nemalý podíl i velké dirigentské osobnosti, na něž dodnes v interpretaci stěžejních českých symfonických děl navazujeme. Následují dynamické, tempové či agogické rozdíly, a to včetně působnosti díla a hudební logičnosti. Opakovaným poslechem jsem docházela ke stále větším detailům a ke zjištění, že jedna a tatáž skladba se dá interpretovat zcela odlišně, aniž bychom ale některou z interpretací museli označit za nejzdařilejší. Je také nutné poukázat na to, že ne zcela stejné hudební prostředky ocení posluchač na živém koncertě a na studiové nahrávce. Zajímavou kategorií jsou proto tzv. live nahrávky z koncertů.
|
|
|
Práce dirigenta v sekci dechových nástrojů
Spilka, Vít ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prací dirigenta s dechovými nástroji, které tvoří obsáhlou složku v moderním symfonického orchestru. Spis je koncipován jako přehled důležitých informací pro práci s dechovými skupinami – v jednotlivých kapitolách jsou řešeny otázky charakteristiky dechových nástrojů, ladění, vyrovnanosti zvuku, instrumentace, akustiky koncertních sálů i celkového metodického pohledu jak zacházet s dechovými nástroji. První kapitola pojednává o odlišných systémech ladění včetně přehledu zásadních rozdílů, které mají značný vliv na intonaci dechových nástrojů. V kapitole druhé jsou popsány charakteristiky dechových nástrojů a jejich specifika včetně akustických a konstrukčních vlastností. Kapitola třetí se zabývá samotnou metodikou práce s dechovou sekcí – metodou ladění akordů, vyrovnáním zvukových proporcí, rytmickou ukázněností, pozicí hudebníků na pódiu apod. Čtvrtá kapitola je zaměřena na instrumentaci a obsahuje rovněž příklady instrumentačních řešení. V kapitole páté se pisatel zabývá aspekty akustiky koncertních sálů včetně proporční vyrovnanosti zvuku, konkrétně pak vhodným počtem hudebníků pro daný rozměr koncertní síně.
|
|
| |
|
|
Leoš Janáček : Glagolská mše
Kružík, Robert ; MÁTL, Lubomír (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
|
|
| |
|
|
Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
Macek, František ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
|
|
|
Orchestrální tvorba Klementa Slavického
Šedivý, Marek ; OLIVIERI-MUNROE, Charles (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o symfonické tvorbě českého skladatele Klementa Slavického (1910-1999). Úvod práce tvoří životopisné shrnutí a nástin hlavních tvůrčích etap skladatelova života. V následujících kapitolách je již veškerá pozornost věnována jednotlivým symfonickým skladbám, počínaje Moravskými tanečními fantaziemi a čtyřmi symfoniettami konče. Jádro práce tvoří analytický vhled do Rapsodických variací Klementa Slavického, konfrontovaný s výkladem Eduarda Herzoga (Hudební rozhledy 1970). Práce je také pokusem o vyhodnocení a interpretaci dobových svědectví, souvisejících s touto oblastí díla Slavického. Ta se nacházejí zejména v periodickém tisku v podobě recenzí, analýz či rozhovorů se skladatelem. Pozornost je tedy věnovaná dílům jak po stránce formální, tak i z hlediska dobové recepce.
|
|
|
Nastudování operní inscenace z pohledu dirigenta od pověření po premiéru
Bubák, Jan ; SVÁROVSKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; BABICKÝ, František (oponent)
Cílem této magisterské práce je zmapovat a popsat pracovní úkoly a úkony dirigenta při hudební přípravě operní inscenace. Jeho práce je nahlížena především z praktického hlediska a hlavní snahou je podat zkouškový proces v ideální podobě. Jedině tak je možno dosáhnout optimálního uměleckého výsledku. Tato práce zároveň ukazuje nejčastější případy komplikací a nedostatků zkouškového procesu, které mohou vést k znehodnocování kvality inscenace. Je obtížným úkolem dirigenta se s těmito nedostatky utkat a připravit za jakýchkoli pracovních podmínek kvalitní inscenaci.
Dílo podává ukázky výběru obsazení a postupnou analýzu celého procesu nastudování. Detailní pozornost je věnována pozici asistenta dirigenta a jeho pracovním povinnostem. Zvláštní kapitola popisuje vývoj funkce asistenta a jeho význam roli v přípravě kvalitní operní inscenace.
|
|
| |
|
|
Duchovní sborová tvorba a cappella Francise Poulenca
Louženský, Petr ; Svárovský, Leoš (vedoucí práce) ; Mátl, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o duchovním sborovém díle a cappella francouzského skladatele první poloviny dvacátého století Francise Poulenca. V první části se práce věnuje jeho zásadním životním momentům a událostem majícím stěžejní vliv na jeho tvorbu, případně skladatelský styl, v druhé části pak zevrubně zpracovává jeho sborové dílo duchovní, psané pouze pro smíšený sbor, bez doprovodu hudebních nástrojů, s přihlédnutím k jeho formě, harmonické struktuře a především stylu jeho skladatelské techniky.
|
host ::
RSS.