|
|
Tvorba historické topografické databáze okolí Luční boudy ze starých map a ortofot
Chytilová, Barbora ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
TVORBA HISTORICKÉ TOPOGRAFICKÉ DATABÁZE OKOLÍ LUČNÍ BOUDY ZE STARÝCH MAP A ORTOFOT Abstrakt Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit digitální topografickou databázi okolí Luční boudy v Krkonoších zachycující vývoj tohoto území v čase. Databáze obsahuje data ze starých map a ortofot, která byla pořízena nad zájmovým územím. Mezi stěžejní archivní prostorová data, jejichž využitím je databáze naplněna, patří mapy Stabilního katastru, III. vojenského mapování, letecké snímky z roku 1936, Mapa Československé republiky z roku 1937, Státní mapa odvozená v měřítku 1 : 5 000 a dále ortofota pořízená v roce 1953 a později. Teoretická část práce, obsahuje seznámení se zájmovým územím, s historickou kartografií, s dostupnými daty a teoretické informace o tvorbě digitální topografické databáze s časovou složkou. Praktická část práce se zabývá vlastním návrhem a postupem naplnění databáze daty. V závěru práce je stručně diskutován vývoj daného území v čase. Klíčová slova Luční bouda, Krkonoše, digitální topografická databáze, staré mapy, ortofoto
|
|
|
Změny krajinného pokryvu nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku na základě Landsat dat
Vyvialová, Linda ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
ZMĚNY KRAJINNÉHO POKRYVU NAD HORNÍ HRANICÍ LESA V KRKONOŠSKÉM NÁRODNÍM PARKU NA ZÁKLADĚ LANDSAT DAT Abstrakt Tato studie hodnotí změny krajinného pokryvu se zaměřením na porosty borovice kleče (Pinus mugo) v oblasti nad horní hranicí lesa Krkonošského národního parku. Na základě dat Landsat byly dvěma metodami hodnoceny změny ve čtyřech časových horizontech od 80. let až do současnosti (roky 1984, 1992, 2002 a 2013). První metodou byla klasifikace jednotlivých scén klasifikátorem Maximum Likelihood a hodnocení změn na základě jejich překryvů. Celkové přesnosti klasifikací scén od nejstarší po současnost byly 86,04 %, 88,44 %, 86,91 % a 86,43 %. Druhá metoda hodnotí detekci změn nad jedním datasetem, skládajícím se ze scén pro všechny časové horizonty. Celkové přesnosti od nejstarších vyšly 86,63 %, 88,64 % a 86,11 %. Druhá metoda byla pro tuto studii změn krajinného pokryvu vhodnější. Na výsledných mapách je vidět prořeďování kleče (mezi roky 2002 a 2013, 1984 a 1992) i její přirozené zahušťování a rozrůstání. Klíčová slova KRNAP, tundra, krajinný pokryv, change detection, Landsat
|
|
|
Klasifikace vybraných vegetačních kategorí land cover v krkonošské tundře z dat Sentinel-2A s využitím časové řady dat
Roubalová, Markéta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
Klasifikace vybraných vegetačních kategorií land cover v krkonošské tundře z dat Sentinel-2A s využitím časové řady dat Abstrakt Cílem práce bylo zjistit, jestli lze pomocí multitemporálního přístupu zvýšit přesnost klasifikace vybraných kategorií vegetačního pokryvu ve východní části krkonošské tundry. Využito bylo 10 spektrálních pásem dat Sentinel-2A s prostorovým rozlišením 10 a 20 m. Klasifikační legenda byla vytvořena botanikem z Krkonošského národního parku. Řízená klasifikace MLC pro 11 tříd vegetačního pokryvu proběhla v programu ENVI 5.3 na základě terénních dat zaměřených GPS přístrojem. Jednotlivé přesnosti byly porovnány s výstupy řízené klasifikace v Kupková et al. (2017). Nejlepší výsledek klasifikace dosáhl celkové přesnosti 53,4 %, což byl podobný výsledek, jako v případě klasifikace snímku z jednoho termínu (celková přesnost 51,2 %). Klíčová slova: multitemporální klasifikace, vegetace, spektrální příznaky, Sentinel-2A, tundra, Krkonošský národní park
|
|
|
Tvorba historické topografické databáze okolí Luční boudy ze starých map a ortofot
Chytilová, Barbora ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
TVORBA HISTORICKÉ TOPOGRAFICKÉ DATABÁZE OKOLÍ LUČNÍ BOUDY ZE STARÝCH MAP A ORTOFOT Abstrakt Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit digitální topografickou databázi okolí Luční boudy v Krkonoších zachycující vývoj tohoto území v čase. Databáze obsahuje data ze starých map a ortofot, která byla pořízena nad zájmovým územím. Mezi stěžejní archivní prostorová data, jejichž využitím je databáze naplněna, patří mapy Stabilního katastru, III. vojenského mapování, letecké snímky z roku 1936, Mapa Československé republiky z roku 1937, Státní mapa odvozená v měřítku 1 : 5 000 a dále ortofota pořízená v roce 1953 a později. Teoretická část práce, obsahuje seznámení se zájmovým územím, s historickou kartografií, s dostupnými daty a teoretické informace o tvorbě digitální topografické databáze s časovou složkou. Praktická část práce se zabývá vlastním návrhem a postupem naplnění databáze daty. V závěru práce je stručně diskutován vývoj daného území v čase. Klíčová slova Luční bouda, Krkonoše, digitální topografická databáze, staré mapy, ortofoto
|
|
|
Změny v distribuci subpopulací B lymfocytů u pacientů s Crohnovou chorobou před a po biologické léčbě
Suchá, Renata ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
B-lymfocyty jsou lymfoidní buňky, které jsou součástí adaptivního/vrozeného imunitního systému a jejich hlavní funkcí je tvorba protilátek. V současné době mnohá data různých studií podporují hypotézu, že různé spíše minoritní subpopulace B-lymfocytů pravděpodobně hrají přímou a nepřímou úlohu v imunopatogenezi v lidských patologií, například při Crohnově nemoci (CD). Cílem předkládané studie proto bylo zjistit distribuci frekvencí B-lymfocytárních subpopulací (ve fázi vývoje od transientních B buněk až po efektorová B buněčná stádia) v periferní krvi zdravých jedinců (KO) a pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a ulcerativní kolitidou (UC). K tomuto účelu byla použita polychromatická průtoková cytometrie s využitím 11 barev. Analyzovali jsme celkem 30 vzorků periferní krve, které zahrnovaly 14 KO, 11 pacientů s CD a 5 s UC. U 6 pacientů s CD jsme měli možnost analyzovat krevní vzorky odebrané 2 hodiny po podání anti-TNF preparátu. U pacientů s CD byly nalezeny paměťové B lymfocyty (CD19+ CD27+ , CD19+ CD20+ CD27+ a CD19+ CD20+ CD27+ IgM+ ) ve zvýšených frekvencích oproti kontrolám (20,06±13,58%; 17,61±13,48%; 88,60±20,56% vs. 11,75±26,47%; 11,25±26,50%; a 66,82±22,60%), v případě CD19+CD20-CD27-IgM+ B lymfocytů byl tento nález statisticky významný (57,15±17,21% u CD vs. 19,59±31,79% u KO; p=0,0341),...
|
|
|
Hodnocení přesnosti databáze Soil Sealing v Česku
Hlaváčová, Iva ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
Text pojednává o Evropské mapě zastavěných ploch s vysokým rozlišením a s údajem o nepropustnosti (Soil Sealing Layer). Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení tematické přesnosti databáze Soil Sealing v Česku s využitím různých statistických metod. Teoretická část práce se zabývá problematikou nepropustných povrchů, vymezuje rámec vzniku hodnocené databáze spolu s principy tvorby. Také pojednává o hodnocení přesnosti prostorových dat s konkrétními příklady. Validace je založena na porovnání hodnoceného rastru s vizuálně interpretovanými ortofoty. Porovnání proběhne v rámci cíleného výběru tří lokalit. Na získaná data pro jednotlivá území budou použity statistické metody, které objasní přesnost databáze v závislosti na kompaktnosti zástavby. Na základě výsledků validace budou jednotlivé metody a výsledky kriticky zhodnoceny. Dosažené výsledky budou porovnány s podobně orientovanými studiemi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stanovení obsahu ligninu v jehlicích smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) pomocí laboratorní a obrazové spektroskopie
Suchá, Renáta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu biochemických látek (lignin, karotenoidy a voda) v jehlicích smrku ztepilého s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie. V první části práce je zpracován přehled prací zabývajících se metodami odhadu obsahu ligninu a dalších biochemických látek. V práci jsou využity tři typy dat: 1. spektra pořízená kontaktní sondou se spektroradiometrem ASD FielSpec 4 Wide Res, 2. spektra pořízená integrační sférou se stejným spektroradiometrem a 3. hyperspektrální obrazová data pořízená senzorem APEX. Na spektra jsou aplikovány nejpoužívanější transformace, a to první derivace spektra a odstranění kontinua. Dále je zjišťován lineární vztah mezi naměřenými spektry a obsahem biochemických látek. Vícenásobná kroková lineární regrese je použita pro výběr vlnových délek sloužících k vytvoření vhodného modelu pro výpočet obsahu biochemických látek v jehlicích. Model je následně vypočítán a aplikován na úrovni obrazových hyperspektrálních dat. Výstupem této části práce jsou ligninové mapy. Dále jsou v práci porovnána spektra pořízená kontaktní sondou a integrační sférou. Zjišťován je i rozdíl mezi jednotlivými výzkumnými plochami na základě obsahu biochemických látek v jehlicích a vybraných prvků obsažených v půdě a na základě naměřených spekter. Analyzován je také vliv...
|
|
|
Mapování rozsahu mořského ledu metodami DPZ
Suchá, Renáta ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štefanová, Eva (oponent)
Mapování rozsahu mořského ledu metodami DPZ Abstrakt Cílem této práce je na příkladu Beaufortova moře ukázat využití metod dálkového průzkumu Země pro monitorování mořského ledu. V první části práce vycházející z rešerše dostupné literatury je uveden stručný princip dálkového průzkumu Země. Zmíněny jsou též některé pozorovací satelity, především Envisat ASAR, jehož data jsou použita i v druhé části práce. Dále je zde analýza několika studií zabývajících se monitorováním mořského ledu. Následně jsou podrobně popsána data (optická a radarová) používaná pro monitorování polárních oblastí. Jsou zde uvedeny výhody a omezení těchto dat. V závěru první části jsou uvedeny studie monitorující led v Beaufortově moři. Druhá část práce demonstruje rozsah mořského ledu ve dvou vybraných oblastech v Beaufortově moři. Na základě jedenácti radarových snímků zdarma poskytnutých od Evropské vesmírné agentury byla provedena klasifikace dvou typů mořského ledu (jednoletý led a ledové kry / víceletý led). Ve sledovaných oblastech byl zaznamenán rozsah mořského ledu v roce 2003 větší než v roce 2009. Minima zalednění v obou letech byla v září. Na snímcích je velmi dobře patrný rovněž postup ledových ker, řízený mořskými proudy. Čtenář tak získá informace o využití a zpracování radarových dat a jejich dobrém využití při...
|
|
|
Stabilita biologicky aktivních látek květenství bezu černého (Sambucus nigra L.) při zpracování
SUCHÁ, Renata
Práce se zabývá problematikou stability rutinu v květenství bezu černého při zpracování. Bez černý (Sambucus nigra L.) je léčivá bylina, která se k medicínským účelům používala již ve středověku. Květy (Flos Sambuci) a plody (Fructus Sambuci) jsou na seznamu oficiálních léčivých přípravků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Hlavní jeho účinnou fenolickou látkou je flavonoid rutin. Flavonoidy jsou fenolické látky rostlinného původu. Jejich nejznámější vlastností je antioxidační působení. Chrání krevní lipoproteiny o nízké hustotě před oxidační modifikací, která je příčinou rozvoje aterosklerózy a hypertenze. Bez černý jako léčivka se požívá hlavně pro přípravu léčivého nápoje. Známé je také jeho využití jako materiálu pro přípravu sirupu. Tento výrobek poskytuje osvěžující a chutný nápoj a v poslední době se objevuje i v obchodní síti. Pro srovnání bylo v obchodní síti pořízeno pět jednodruhových sirupů z květů bezu černého, vyrobených různými výrobci. Byl navržen postup přípravy sirupu z bezového květu, který vycházel jednak z mraženého květenství bezu, jednak ze sušeného květenství. Rostlinný materiál pocházel z volně rostoucích keřů a byl pořízen v červnu 2013. V laboratoři bylo připraveno celkem osm sirupů, čtyři z čerstvého materiálu a čtyři ze sušeného. Byly použity dva postupy. Prvním postupem byla extrakce cukerným roztokem, druhým postupem extrakce vodným roztokem, kam byl cukr přidán až posléze. Další přidávanou látkou byl ethanol. Metoda stanovení rutinu ve vzorcích spočívala v kombinaci dvou extrakčních kroků. Prvním krokem byla klasická extrakce vodným methanolem a druhým krokem extrakce pevným sorbentem (SPE). Analýzou čerstvého a sušeného materiálu bylo zjištěno, že sušené květy bezu černého obsahují mnohonásobně více rutinu než čerstvý černý bez. Z komerčně vyráběných sirupů nejvíce rutinu obsahoval Kitl Syrob Bezový, o něco méně Hamé Bylinný sirup Bezový květ. Koncentrace rutinu v sirupech připravených v laboratoři byla daleko vyšší v porovnání s komerčními produkty. Rozdílnými způsoby přípravy sirupů a následnou analýzou bylo zjištěno, že sirupy připravené ze sušeného květenství obsahují větší množství rutinu, než sirupy vyrobené stejným postupem, ale z materiálu mraženého. Přídavek malého množství etanolu neměl na extrakci rutinu z květenství vliv. V žádném z připravených sirupů se neobjevil volný kvercetin, který by svědčil o rozkladu rutinu. Připravené sirupy byly použity k přípravě nápoje a použity pro senzorickou analýzu. Výsledky párového preferenčního oboustranného testu ukázaly, že u předložených dvojic nápoje tvořených vždy výrobkem z čerstvého a sušeného bezu hodnotitelé preferovali ve dvou případech sirupy ze sušených květů černého bezu a u dvou posuzovaných párů výsledky nebyly statisticky prokazatelné. Ve všech případech posuzovatelé nejčastěji vnímali malé a střední rozdíly. Ze získaných výsledků plyne, že nejlepší způsob přípravy sirupu je s použitím sušeného rostlinného materiálu a sacharózového roztoku jako extrakčního činidla. Takto připravený sirup obsahoval nejvíce rutinu a zároveň vykazoval nejmenší ztráty této zdraví prospěšné látky. Navíc v porovnání se stejně připraveným sirupem z čerstvého materiálu lépe chutnal.
|
host ::
RSS.