Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace
STRNADOVÁ, Johana
Diplomová práce Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace, se zabývá hydrochemismem rybničních vod v šestnácti rybničních oblastech (lokalitách) v České republice. Cílem práce bylo porovnat údaje o základním chemismu a živinách z hlediska eutrofizace, a vyhodnotit časové změny v průběhu let 1995 2003 a roku 2012. Data byla vyhodnocena statistickou metodou "ANOVA jednoduchého třídění" s Tukeyovým HSD post hoc testem a metodou lineární regrese. Z výsledků rozdílů mezi jednotlivými oblastmi (lokalitami) vyplývá, že pouze rybniční oblasti Lednice, Brno, Řežabinec a Ostrava ukázaly ve většině sledovaných parametrů opakované odlišnosti. Ostatní oblasti (lokality) se nejvíce lišily průměrnými hodnotami vodivosti a alkality, což je dáno především rozdílným charakterem rybničních oblastí např. přírodními podmínkami. Menší rozdíly byly zaznamenané pro celkový N a nejméně pro celkový P a chlorofyl. Tyto výsledky prokázaly, že trofie rybničních vod se ve sledovaných rybničních oblastech neliší. Vysoká míra eutrofizace byla prokázána podobností mezi sezónními trendy. Vzrůstající průměrné hodnoty celkového P z 0,23 mg/L na 0,32 mg/L a vzrůstající koncentrace chlorofylu ze 76 ?g/L na 218 ?g/L od jara do léta, jsou typické pro, silně živinami zatížené, mělké rybniční nádrže. Z provedeného časového vývoje se zjistilo, že kvalita rybničních vod se z hlediska eutrofizace nezlepšuje ani zhoršuje.
Chemické parametry povrchových vod vybraných modelových ekosystémů kulturní krajiny
STRNADOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat koncentrace chemických parametrů v pěti tocích v Novohradských horách. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila typem ekosystému, způsobem hospodaření, vegetačním složením porostů a podložím. Sledované parametry v lesních ekosystémech byly: konduktivita, pH, sírany a vápník. V agroekosystémech byly sledovány parametry: konduktivita, pH, vápník, chloridy a dusičnany. Z nasbíraných dat byly vytvořeny grafy za období let 2005 ? 2010. Na základě výsledků lze konstatovat, že přirozený smíšený porost odolává koncentracím síranů a nedochází k acidifikaci povrchových vod. Na rozdíl od smrkové monokultury, v němž má povrchová voda nejnižší pH protože smrkový porost zachycuje větší množství síranů. Chemismus vod v agroekosystémech odpovídá tomu, že protékají krajinou, která je využívána pro hospodářskou činnost. Nejvíce patrné to bylo u potoka, který v horním odběrovém místě protéká smrkovou monokulturou a konduktivita tam dosahovala pouze 65?S.cm-1. Naopak v dolním odběrovém místě byla konduktivita podstatně vyšší 175 ?S.cm-1. Hodnota konduktivity potoka, který protéká vlhkými loukami, činila 191 ?S.cm-1. Výsledky měření potvrdily, že voda dosahuje vyšší konduktivity v obhospodařované krajině.

Viz též: podobná jména autorů
5 STRNADOVÁ, Jitka
4 Strnadová, Jana
2 Strnadová, Jaroslava
5 Strnadová, Jitka
1 Strnadová, Julie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.